Kyselina asparagová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kyselina asparagová | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | (2S)-2-aminobutandiová kyselina (2S)-2-aminojantarová kyselina |
| Triviální název | Kyselina asparagová |
| Funkční vzorec | HOOC-CH2CHNH2-COOH |
| Sumární vzorec | C4H7NO4 |
| Vzhled | Bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 56-84-8 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 133,10 g/mol |
| Teplota tání | 270-271 °C |
| Hustota | 1,660 g.cm-3 (25 °C) |
| Disociační konstanta pKa | 1,95 ; 3,71 ; 9,66 |
| Rozpustnost ve vodě | 4 g/l (20 °C) |
| Izoelektrický bod | 2,77 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina asparagová (zkratka Asp nebo D) je biogenní aminokyselina. Obsahuje karboxylovou skupinu, je tudíž kyselá, polární a hydrofilní. V organismu se vyskytuje ve formě své konjugované zásady, která se nazývá aspartát.
Kyselina asparagová je součástí bílkovin, během proteosyntézy je kódována triplety GAU a GAC. Kyselina asparagová, přesněji řečeno karboxylová skupina v jejím postranním řetězci, je katalytickou skupinou tzv. aspartátových proteáz.
Kromě své úlohy v metabolismu je také substrátem pro mnoho biochemických pochodů - je intermediátem ureo-syntetického cyklu a jedním z hlavních substrátů pro syntézu purinových i pyrimidinových bazí. U rostlin a mikroorganismů je též prekursorem při syntéze esenciálních aminokyselin methioninu, threoninu, isoleucinu a lysinu.
Další významná role kyseliny asparagové je v tzv. malát-aspartátovém člunku, sledu chemických reakcí, při kterých se přenášejí redukční ekvivalenty přes membránu mitochondrií.
Aspartát je, společně s glutamátem, hlavní excitační neurotransmitér mozku a míchy. Z aspartátu též může být fixací dusíku syntetizována aminokyselina asparagin.
[editovat] Biosyntéza a degradace
Kyselina asparagová je neesenciální aminokyselina, vzniká v jediném kroku transaminací oxalacetátu. Reakce je zvratná, oxalacetát může dále vstoupit do Krebsova cyklu, nebo může být použit při syntéze glukózy. Proto je aspartát považován za glukogenní aminokyselinu.
 Biosyntéza asparaginu |
 Transaminace oxalacetátu na aspartát |
[editovat] Související články
|
|||||
[editovat] Literatura
- MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
- MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 3. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2001. ix, 872 s. ISBN 80-7319-003-6.
- MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 2. vyd. v ČR. Praha: H & H, 1996. ix, 872 s. ISBN 80-85787-38-5.
