Krevety

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Krevety

kreveta Heterocarpus ensifer
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: Korýši
Třída: rakovci (Malacostraca)
Nadřád: velkokrunýřovci (Eucarida)
Řád: desetinožci (Decapoda)
Podřád: krevety (Caridea)

Krevety (Caridea) jsou podřád desetinohých vyšších korýšů, který zahrnuje asi 2 500 druhů.[1] Žijí v mořích i sladkých vodách. Umí dobře plavat, mají fylobranchiátní žábry, první dva páry kráčivých končetin (pereiopodů) jsou modifikovány na klepeta, filtrační vějířky nebo kartáčky. Mají válcovitý krunýř, vybíhající v čelní hrot rostrum, a dlouhý rovný zadeček. Přes den žijí většinou skrytě, v noci vycházejí za potravou, kterou vyhledávají dlouhými tykadly. V nebezpečí unikají často směrem dozadu údery ocasní ploutvičky.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Krevety spolu např. s hmyzem a pavouky patří do kmene členovců, tedy mezi živočichy s článkovaným tělem i končetinami. Když se kreveta svléká, odhazuje nejen starý krunýř pokrývající její tělo, ale i jemnou kutikulu chránící její tykadla a oči.

Larvální vývoj[editovat | editovat zdroj]

Krevety se podle typu larválního vývoje dělí na tří skupiny:

  1. S normálně (standardně) dlouhým vývojem – larvy těchto druhů žijí po celou dobu svého vývoje jako součást planktonu v mořích, případně jim vyhovuje voda brakická. Celkově prodělávají 9-12 planktonních stádií. U larev v prvním vývojovém stádiu nejsou vyvinuty zadečkové nožky (pleopody). Do této skupiny patří všechny mořské a druhy adaptované jen částečně na sladkovodní prostředí.
  2. Se zkráceným vývojem – larvy těchto druhů nosí samice přichycené na zadečkových nožkách (pleopodech) a v planktonu žijí jen několik posledních dnů. Celkově prodělávají 4-7 planktonních stádií. U larev v prvním vývojovém stádiu jsou pleopody pouze v podobě pupenů. Do této skupiny patří druhy adaptované na sladkovodní prostředí jen v dospělosti.
  3. S potlačeným vývojem – larvy těchto druhů přecházejí okamžitě po opuštění matky na bentický život a zcela vynechávají planktonní fázi. Pleopody larev v prvním vývojovém stádiu jsou velmi dobře vyvinuté.

Druhy krevet vázaných na mořské prostředí jsou r-stratégové, produkují tedy velký počet malých vajíček. Druhy vázané na život ve sladkých vodách ale naopak produkují malý počet velkých vajíček a dají se označit jako K-stratégové.

Význam pro člověka[editovat | editovat zdroj]

Krevety jsou loveny jako lidská potrava. Řada druhů je chována v akváriích, z některých druhů byly vyšlechtěny i různobarevné okrasné varianty. Krevety chované v akváriích lze podle způsobu života rozdělit do tří hlavních skupin: trpasličí, filtrující a dravé. V akváriu by neměly být společně chované druhy náležející ke stejnému rodu, protože pak hrozí nežádoucí křížení (hybridizace).

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J.. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.] : Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo kreveta ve Wikislovníku
  • Taxon Caridea ve Wikidruzích