Krevety
 Krevety | |
|---|---|
 Kreveta Heterocarpus ensifer | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | korýši (Crustacea) |
| Třída | rakovci (Malacostraca) |
| Nadřád | velkokrunýřovci (Eucarida) |
| Řád | desetinožci (Decapoda) |
| Podřád | krevety (Caridea) Dana, 1852 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krevety (Caridea) jsou podřád desetinohých vyšších korýšů, který zahrnuje asi 2 500 druhů.[1] Žijí v mořích i sladkých vodách. Umí dobře plavat, mají fylobranchiátní žábry, první dva páry kráčivých končetin (pereiopodů) jsou modifikovány na klepeta, filtrační vějířky nebo kartáčky. Mají válcovitý krunýř, vybíhající v čelní hrot rostrum, a dlouhý rovný zadeček. Přes den žijí většinou skrytě, v noci vycházejí za potravou, kterou vyhledávají dlouhými tykadly. V nebezpečí unikají často směrem dozadu údery ocasní ploutvičky.
Stavba těla[editovat | editovat zdroj]
Krevety spolu např. s hmyzem a pavouky patří do kmene členovců, tedy mezi živočichy s článkovaným tělem i končetinami. Když se kreveta svléká, odhazuje nejen starý krunýř pokrývající její tělo, ale i jemnou kutikulu chránící její tykadla a oči.
Larvální vývoj[editovat | editovat zdroj]
Krevety se podle typu larválního vývoje dělí na tři skupiny:
- S normálně (standardně) dlouhým vývojem – larvy těchto druhů žijí po celou dobu svého vývoje jako součást planktonu v mořích, případně jim vyhovuje voda brakická. Celkově prodělávají 9–12 planktonních stádií. U larev v prvním vývojovém stádiu nejsou vyvinuty zadečkové nožky (pleopody). Do této skupiny patří všechny mořské a druhy adaptované jen částečně na sladkovodní prostředí.
- Se zkráceným vývojem – larvy těchto druhů nosí samice přichycené na zadečkových nožkách (pleopodech) a v planktonu žijí jen několik posledních dnů. Celkově prodělávají 4–7 planktonních stádií. U larev v prvním vývojovém stádiu jsou pleopody pouze v podobě pupenů. Do této skupiny patří druhy adaptované na sladkovodní prostředí jen v dospělosti.
- S potlačeným vývojem – larvy těchto druhů přecházejí okamžitě po opuštění matky na bentický život a zcela vynechávají planktonní fázi. Pleopody larev v prvním vývojovém stádiu jsou velmi dobře vyvinuté.
Druhy krevet vázaných na mořské prostředí jsou r-stratégové, produkují tedy velký počet malých vajíček. Druhy vázané na život ve sladkých vodách ale naopak produkují malý počet velkých vajíček a dají se označit jako K-stratégové.
Význam pro člověka[editovat | editovat zdroj]
Krevety jsou loveny jako lidská potrava. Řada druhů je chována v akváriích, z některých druhů byly vyšlechtěny i různobarevné okrasné varianty. Krevety chované v akváriích lze podle způsobu života rozdělit do tří hlavních skupin: trpasličí, filtrující a dravé. V akváriu by neměly být společně chované různé druhy náležející ke stejnému rodu, protože pak hrozí nežádoucí křížení (hybridizace).
Klasifikace[editovat | editovat zdroj]
- Caridea Dana, 1852
- Alpheoidea Rafinesque, 1815
- Atyoidea De Haan, 1849
- Bresilioidea Calman, 1896
- Campylonotoidea Sollaud, 1913
- Crangonoidea Haworth, 1825
- Galatheacaridoidea Vereshchaka, 1997
- Oplophoroidea Dana, 1852
- Nematocarcinoidea Smith, 1884
- Palaemonoidea Rafinesque, 1815
- Pandaloidea Haworth, 1825
- Pasiphaeoidea Dana, 1852
- Physetocaridoidea Chace, 1940
- Procaridoidea Chace & Manning, 1972
- Processoidea Ortmann, 1896
- Psalidopodoidea Wood-Mason, 1874
- Stylodactyloidea Bate, 1888
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.]: Sinauer, 2003. Dostupné online. ISBN 0878930973.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu krevety na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo kreveta ve Wikislovníku
Taxon Caridea ve Wikidruzích- Popis chovu a odchovu různých druhů krevet
