Grónština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Grónština (Kalaallisut)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníGrónsko
Počet mluvčíchasi 57 300
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
RegulátorOqaasileriffik
Úřední jazykGrónsko
Kódy
ISO 639-1kl
ISO 639-2kal (B)
kal (T)
ISO 639-3kal
EthnologueKAL
Wikipedie
kl.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nápisy v Grónsku jsou napsány v dánštině i grónštině.

Grónština (grónsky Kalaallisut) je jazyk patřící do východoinuitské skupiny jazyků. Je úředním jazykem Grónska a jedná se o nejpoužívanější inuitský jazyk. Jedná se o polysyntetický jazyk – mnoho slov je spojováno v jedno dlouhé slovo, jež ovšem v češtině může znamenat celou větu, například Niuerniarsuataartarpusi (Ni'u'ver'ni'jar'su'va'taar'tar'pu'si) – Kupujete mnoho zboží.

Grónština rozlišuje jednotné i množné číslo. Má čtyři osoby, 8 pádů (absolutiv, relativ, ekvativ, instrumentál, lokativ, allativ, ablativ a prolativ), žádný rod a tři samohlásky: /i/, /u/ a /a/. Grónština se píše latinkou. Do roku 1973 se místo q používalo kra (ĸ).

Dialekty[editovat | editovat zdroj]

Grónština se dělí na dialekty severní (Avanersuaq), východní (Tunu) a západní (Kitaa).

Psaný jazyk[editovat | editovat zdroj]

Psaný jazyk je založen na gramatice Samuela Kleinschmidta (18141886) z roku 1851. Oficiální ortografická pravidla byla zavedena roku 1973. Abeceda západního dialektu má 17 písmen:

Abeceda: A a E e F f G g I i J j K k L l M m N n O o P p Q q R r S s T t U u V v
V některých slovech přijatých z dánštiny a ve jménech a příjmeních se objevuje také Bb, Cc, Dd, Hh, Ww, Xx, Yy, Zz, Øø, Öö, Åå a Ææ. Písmeno H se používá pouze v Inuktunu, v západním dialektu se nahrazuje za S.

Starý pravopis[editovat | editovat zdroj]

Ve starém pravopisu, používaném do roku 1973, se nacházelo 44 písmen:

Písmeno A Á Ä À Â Ã Æ B C D E Ê É F G H I Í Ì Î Ĩ Ï J K L M N Ñ O Ô P Κʼ R S T U Ú Ù Û V W X Y Z
Novější přepis A A A Aa Aa Aa - - - - E Ee Ii F G - I I Ii Ii Ii - J K L M N Nn O Oo P Q R S T U U Uu Uu V - - I -
  • Písmena Á, Í a Ú se používala k zapsání samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Íkáteq-Ikkatteq, Sarfánguit-Sarfannguit, Akúnâq-Akunnaaq). Podobným způsobem se používala i písmena À, Ã, Ì, Ĩ, Ù a Ũ, která se však používala k zapsání dlouhé samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Kalãlisut-Kalaallisut). Nepoužívala se před písmeny G, L, Q a S, protože měla vlastní spřežky na zdvojení, nebo se psala stejně jako dnes.
  • Písmeno É se používalo výjimečně, sloužilo k zapsání dnešního ii, zdvojnásobovalo však předchozí souhlásku (např. Mantsok-Maniitsoq).
  • Do roku 1973 se místo q používala kra (Κʼ), v některých přepisech však bývá nahrazována za q.
  • V minulosti byly používány spřežky gdl, vdl a tdl, které byly po změně pravopisu změněny na ll (např. Igdlorssuit-Illorsuit, Itivdleq-Itilleq, Kujatdlek-Kujalleq), gs a gss, které byly změněny na ss (Savigsivik-Savissivik), vk, která byla změněna na kk (Uvkusigssat-Ukkusissat), ngm, která byla změněna na mm (Atangmik-Atammik), rq, která byla změněna na qq (Sarqaq-Saqqaq), ss, která byla změněna na s (Narssarssuaq-Narsarsuaq), gt, která byla změněna na tt (Ivigtut-Ivittuut), ae, ai a au, které byly změněné na aa (Ausiait-Aasiaat, Qaersut-Qaarsut), gp, která byla změněna na pp (Augpilagtoq-Aappilattoq) a vn, která byla změněna na nn (Ivnârssuit-Innaarsuit)
  • Vzácně se nahrazovalo dnešní tto na tse (např. Itseqqortoormiit-Ittoqqortoormiit)
  • Pro zapsání dlouhé samohlásky se v grónštině používala písmena Â, Î, Ô a Û. Tato písmena jsou nahrazena za aa, ii, oo a uu (např. Pâmiut-Paamiut, Tasîgdlak-Tasiilaq, Ítorqortôrmît-Ittoqqortoormiit, Nûgsuak-Nuussuaq).
  • Písmena Æ, B, C, W, X a Z se používala pouze vzácně v přejatých slovech, byla ovšem přesto brána jako část grónské abecedy.

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

české slovo grónské slovo starým pravopisem
dobrý den Inuugujoq, kutaa! Inûgujoq, kutâ!
ahoj Aluu! Alû!
Jak se máš? Qanoq ippit? Ajunngilatit? Qanoq igpit? Ajúngilatit?
Dobře, a ty? Ajung illit, illimmi (qanoq ippit)? Ajung ivdlit, ivdlingmi (qanoq igpit)?
ano Aap Âp
ne Naagga Nãga
Jak se jmenuješ? Qanoq ateqarpit? Qanoq ateqarpit?
Odkud pocházíš? Suminngaaneerpit? Sumíngânêrpit?
Mluvíš grónsky? Kalaallit oqalusinnaavit? Kalâvdlit oqalusínâvit?
Mluvíš anglicky? Tuluttut oqalusinnaavit? Tulugtut oqalusínâvit?
Ano, ale jen trochu Aap, immannguaq Âp, ingmánguaq
Rozumím ti Paasingilakkit, Paasingilara Pâsingilákit, Pâsingilara
Nerozumím ti Paasinngilakkit, Paasinngilara Pâsíngilákit, Pâsíngilara
Děkuji. Qujanaq Qujanaq
jedna ataaseq atâseq
dva marluk marluk
tři pingasut pingasut
čtyři sisamat sisamat
pět tallimat tavdlimat
šest arfinillit arfinivdlit
sedm arfineq marluk arfineq marluk
osm arfineq pingasut arfineq pingasut
devět qulingiluat qulingiluat
deset qulit qulit

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání uvádíme i inuktitutský text a text starým pravopisem.

grónsky

Inuit tamarmik inunngorput nammineersinnaassuseqarlutik assigiimmillu ataqqinassuseqarlutillu pisinnaatitaaffeqarlutik. Silaqassusermik tarnillu nalunngissusianik pilersugaapput, imminnullu iliorfigeqatigiittariaqaraluarput qatanngutigiittut peqatigiinnerup anersaavani.

doslovně


inuit = lidé (plurál od inuk)
tamarmik = všichni (instrumentál od tamaq)
inunngorput = rodí se (inuk (člověk) s vloženým -nngor- (stát se) a -(p)put (koncovka 3. osob plurálu); "stávají se člověkem")
nammineersinnaassuseqarlutik = svobodní (nammineer (nezávislý) s vloženým -sinnaa-, -ssusiq- a -qar- a -(u)tik (koncovka 4. osob plurálu); "mají (svou vlastní) nezávislost k ostatním")
assigiimmillu = sobě rovní (assigiit (stejný, identický) v instrumentálu singuláru a vloženým enklitickým -lu (ekvivalentní české spojce a); "a stejní k ostatním")
ataqqinassuseqarlutillu = v důstojnosti (ataqqi (čest, důstojnost, také respekt) s vloženým -nar-, -ssusiq-, -qar-, -(u)tik (koncovka 4. osob plurálu) a -lu (ekvivalentní české spojce a); "mají (svou vlastní) důstojnost")
pisinnaatitaaffeqarlutik = v právech (pisinnaatitaaffik (právo, také schopnost) s vloženým -qar- a -(u)tik (koncovka 4. osob plurálu); "mají (své vlastní) práva")

silaqassuusermik = jsou obdařeni rozumem (silaqassuseq (rozum) (což je sila(r)- s -qate-, -ute- a -usiq-) v instrumentálu singuláru; "(jsou) s rozumem")
tarnillu = a duší (tarniq (duše) s vloženým enklitickým -lu (ekvivalentní české spojce a); "a duše"); tarnip nalunngissusia znamená svědomí
pilersugaapput = jsou obdařeni (pilersugaa- (být nadán / obdařen, také uživen) s -(p)put (koncovka 3. osob plurálu); "jsou nadáni / obdařeni")
imminnullu = spolu jednat (immi (chování, chovat; jednání, jednat) v reflexivní formě (navzájem, společně) v ablativu plurálu (protože to vychází s předchozí věty) s enklitickým -lu (ekvivalentní české spojce a); "a (proto) by jednat / konat / vycházet")
iliorfigeqatigiittariaqaraluarput = měli by (ilior- s pomocí vložených morfémů (-vik-, -gip-, -qate-, -giip-, -tar-, -riaq-, -qar- a -galuar-) navazuje na předchozí slovo a na konci je -(p)put (koncovka 3. osob plurálu); "měli by")
qatanngutigiittut = v bratrství (qatanngutigiit (bratr / sestra; sourozenec) v ekvativu singuláru)
peqatigiinnerup = vyjadřuje vztah dvou věcí (peqat (zhruba společná hodnota) v ergativu singuláru s vloženým -giip- a -niq-)

anersaavani = (v) duchu (anersaaq (duch) s přivlastňovacím morfémem -va- (přivlastňuje 3. osobě singuláru) v lokativu singuláru; "v jeho / jejím duchu")

inuktitutsky (inuitskou abecedou)

ᐃᓄᓗᒃᑖᑦ ᐃᓅᓕᓵᓐᖑᖅᐳᑦ ᓇᖕᒥᓃᕈᖕᓇᓯᒪᖃᖅɬᐅᑎᒃ ᐊᔾᔨᒌᖕᒥᒡᓗ ᐃᓕᑕᕆᔭᐅᔾᔪᑦᓯᐊᖃᖅɬᐅᑎᒡᓗ ᐱᔪᖕᓇᐅᑎᑕᐅᖃᖅɬᐅᑎᒃ. ᐃᓱᒪᒃᓴᖅᓯᐅᕈᖕᓇᑦᓯᐊᕐᓂᕐᒥᒃ ᐃᓅᑦᓯᐊᕈᑎᒋᔭᕐᓗ ᐱᓕᖅᑐᖓᐅᑦᑐᑦ, ᐊᓯᐊᓐᖑᕐᓄᓪᓗ ᐃᓕᐅᕐᓂᕐᕕᖃᑎᒌᑦᑕᕈᒃᓴᕆᐊᖃᕋᓗᐊᖅᐳᑦ ᖃᑕᓐᖑᑎᒌᖅᖃᑎᒌᑦᑐᑦ ᐊᓂᕐᓂᖅᓵᕐᓂ.

inuktitutsky (latinkou)

Inuluktaat inuulisaannguqput nangminiirungnasimaqaqɬutik ajjigiingmiglu ilitarijaujjutsiaqaqɬutiglu pijungnautitauqaqɬutik. Isumaksaqsiurungnatsiarnirmik inuutsiarutigijarlu piliqtungauttut, asianngurnullu iliurnirviqatigiittaruksariaqaraluaqput qatanngutigiiqqatigiittut anirniqsaarni.

starým pravopisem

Inuit tamarmik inúngorput nangminêrsivnâgsusseqarlutik agsigĩmigdlu atarqinagsusseqarlutigdlu pisivnâtitãfeqarlutik. Silaqagsussermik tarnigdlu nalúngigsussianik pilerssugaugput, ingmínuvdlu iliorfigeqatigĩtariaqaraluarput qatángutigĩtut peqatigîvnerup anersâvani.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]