Grónština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Grónština (Kalaallisut)
Rozšíření: Grónsko

Počet mluvčích:

50 000

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor: Oqaasileriffik
Úřední jazyk: Grónsko
Kódy
ISO 639-1: kl
---
kal (B) kal (T)
SIL: KAL
Wikipedie
kl.wikipedia.org
Nápisy v Grónsku jsou napsány v dánštině i grónštině.

Grónština (grónsky Kalaallisut) je jazyk patřící do východoinuitské skupiny jazyků. Je úředním jazykem v Grónsku. Jedná se o polysyntetický jazyk (viz článek Typologická klasifikace jazyků) – mnoho slov je spojováno v jedno dlouhé slovo, jež ovšem v češtině může znamenat celou větu, například Niuerniarsuataartarpusi (Ni'u'ver'ni'jar'su'va'taar'tar'pu'si) – Kupujete mnoho zboží.

Grónština rozlišuje jednotné i množné číslo. Má čtyři osoby, 8 pádů (absolutiv, relativ, equativ, instrumentál, lokativ, allativ, ablativ a prolativ), žádný rod a tři samohlásky: /i/, /u/ a /a/. Grónština se píše latinkou. Do roku 1973 se místo q používalo kra (ĸ).

Dialekty[editovat | editovat zdroj]

Grónština se dělí na dialekty severní (Avanersuaq), východní (Tunu) a západní (Kitaa).

  • Západní dialekt, zvaný též Kalaallisut, je nejhojněji užívaný, mluví jím asi 54 000 lidí.
  • Východnímu dialektu se říká také Tunumiit oraasiat a mluví jím 3 000 obyvatel.
  • Severní je nejvíce odlišný od ostatních dvou, uvádí se jako samostatný jazyk Inuktun. Je nejvíce podobný kanadskému inuitskému jazyku inuktitut, mluví méně než 1 000 obyvatel a používá se především v okolí Qaanaaqu (Thuly).
  • Další málo používaný dialekt se používá v okolí Upernaviku.


Psaný jazyk[editovat | editovat zdroj]

Psaný jazyk je založen na gramatice Samuela Kleinschmidta (1814 - 1886) z roku 1851. Oficiální ortografická pravidla byla zavedena roku 1973.

Abeceda: A a E e F f G g H h I i J j K k L l M m N n O o P p Q q R r S s T t U u V v
V některých slovech přijatých z dánštiny a ve jménech a příjmeních se objevuje také Bb, Cc, Dd, Ww, Xx, Yy, Zz, Øø, Öö a Åå.

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

české slovo grónské slovo
dobrý den Inuugujoq, kutaa!
ahoj Aluu!
Jak se máš? Qanoq ippit?, Ajunngilatit?
Dobře, a ty? Ajung illit, illimmi (qanoq ippit)?
ano Aap
ne Naagga
Jak se jmenuješ? Qanoq ateqarpit?
Odkud pocházíš? Suminngaaneerpit?
Mluvíš grónsky? Kalaallit oqalusinnaavit?
Mluvíš anglicky? Tuluttut oqalusinnaavit?
Ano, ale jen trochu Aap, immannguaq
Rozumím ti Paasingilakkit, Paasingilara
Nerozumím ti Paasinngilakkit, Paasinngilara
Děkuji. Qujanaq
jedna ataaseq
dva marluk
tři pingasut
čtyři sisamat
pět tallimat
šest arfinillit
sedm arfineq marluk
osm arfineq pingasut
devět qulingiluat
deset qulit

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání uvádíme i inuitský text.

grónsky

Inuit tamarmik inunngorput nammineersinnaassuseqarlutik assigiimmillu ataqqinassuseqarlutillu pisinnaatitaaffeqarlutik. Silaqassusermik tarnillu nalunngissusianik pilersugaapput, imminnullu iliorfigeqatigiittariaqaraluarput qatanngutigiittut peqatigiinnerup anersaavani.

doslovně


inuit = lidé (plurál od inuk)
tamarmik = všichni (instrumentál od tamaq)
inunngorput = rodí se (inuk (člověk) s vloženým -nngor- (stát se) a -(p)put (koncovka 3. osob plurálu); "stávají se člověkem")
nammineersinnaassuseqarlutik = svobodní (nammineer (nezávislý) s vloženým -sinnaa-, -ssusiq- a -qar- a -(u)tik (koncovka 4. osob plurálu); "mají (svou vlastní) nezávislost k ostatním")
assigiimmillu = sobě rovní (assigiit (stejný, identický) v instrumentálu singuláru a vloženým enklitickým -lu (ekvivalentní české spojce a); "a stejní k ostatním")
ataqqinassuseqarlutillu = v důstojnosti (ataqqi (čest, důstojnost, také respekt) s vloženým -nar-, -ssusiq-, -qar-, -(u)tik (koncovka 4. osob plurálu) a -lu (ekvivalentní české spojce a); "mají (svou vlastní) důstojnost")
pisinnaatitaaffeqarlutik = v právech (pisinnaatitaaffik (právo, také schopnost) s vloženým -qar- a -(u)tik (koncovka 4. osob plurálu); "mají (své vlastní) práva")

silaqassuusermik = jsou obdařeni rozumem (silaqassuseq (rozum) (což je sila(r)- s -qate-, -ute- a -usiq-) v instrumentálu singuláru; "(jsou) s rozumem")
tarnillu = a duší (tarniq (duše) s vloženým enklitickým -lu (ekvivalentní české spojce a); "a duše"); tarnip nalunngissusia znamená svědomí
pilersugaapput = jsou obdařeni (pilersugaa- (být nadán / obdařen, také uživen) s -(p)put (koncovka 3. osob plurálu); "jsou nadáni / obdařeni")
imminnullu = spolu jednat (immi (chování, chovat; jednání, jednat) v reflexivní formě (navzájem, společně) v ablativu plurálu (protože to vychází s předchozí věty) s enklitickým -lu (ekvivalentní české spojce a); "a (proto) by jednat / konat / vycházet")
iliorfigeqatigiittariaqaraluarput = měli by (ilior- s pomocí vložených morfémů (-vik-, -gip-, -qate-, -giip-, -tar-, -riaq-, -qar- a -galuar-) navazuje na předchozí slovo a na konci je -(p)put (koncovka 3. osob plurálu); "měli by")
qatanngutigiittut = v bratrství (qatanngutigiit (bratr / sestra; sourozenec) v ekvativu singuláru)
peqatigiinnerup = vyjadřuje vztah dvou věcí (peqat (zhruba společná hodnota) v ergativu singuláru s vloženým -giip- a -niq-)

anersaavani = (v) duchu (anersaaq (duch) s přivlastňovacím morfémem -va- (přivlastňuje 3. osobě singuláru) v lokativu singuláru; "v jeho / jejím duchu")

inuitsky (inuitskou abecedou)

ᐃᓄᓗᒃᑖᑦ ᐃᓅᓕᓵᓐᖑᖅᐳᑦ ᓇᖕᒥᓃᕈᖕᓇᓯᒪᖃᖅɬᐅᑎᒃ ᐊᔾᔨᒌᖕᒥᒡᓗ ᐃᓕᑕᕆᔭᐅᔾᔪᑦᓯᐊᖃᖅɬᐅᑎᒡᓗ ᐱᔪᖕᓇᐅᑎᑕᐅᖃᖅɬᐅᑎᒃ. ᐃᓱᒪᒃᓴᖅᓯᐅᕈᖕᓇᑦᓯᐊᕐᓂᕐᒥᒃ ᐃᓅᑦᓯᐊᕈᑎᒋᔭᕐᓗ ᐱᓕᖅᑐᖓᐅᑦᑐᑦ, ᐊᓯᐊᓐᖑᕐᓄᓪᓗ ᐃᓕᐅᕐᓂᕐᕕᖃᑎᒌᑦᑕᕈᒃᓴᕆᐊᖃᕋᓗᐊᖅᐳᑦ ᖃᑕᓐᖑᑎᒌᖅᖃᑎᒌᑦᑐᑦ ᐊᓂᕐᓂᖅᓵᕐᓂ.

inuitsky (latinkou)

Inuluktaat inuulisaannguqput nangminiirungnasimaqaqɬutik ajjigiingmiglu ilitarijaujjutsiaqaqɬutiglu pijungnautitauqaqɬutik. Isumaksaqsiurungnatsiarnirmik inuutsiarutigijarlu piliqtungauttut, asianngurnullu iliurnirviqatigiittaruksariaqaraluaqput qatanngutigiiqqatigiittut anirniqsaarni.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu