Fedora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o linuxové distribuci. O klobouku pojednává článek Fedora (klobouk).
Fedora
Standardní pracovní plocha Fedory 16
Standardní pracovní plocha Fedory 16
Web: fedoraproject.org
Vyvíjí: Fedora Project
Rodina OS: GNU/Linux
Druh: Open source
Aktuální verze: 20 (Heisenbug) / 17. prosinec 2013
Způsob aktualizace: yum, PackageKit
Správce balíčků: RPM Package Manager
Podporované platformy: i386, x86-64, PowerPC
Typ kernelu: Monolitické jádro
Implicitní uživatelské rozhraní: GNOME
Licence: Různé
Stav: Aktivní

Fedora (do verze 6 včetně Fedora Core) je linuxová distribuce založená na balíčkovacím systému RPM, vyvíjená komunitou vývojářů okolo Fedora Project, sponzorovaného společností Red Hat, od jejíž distribuce se projekt oddělil.

Cílem projektu je vytvořit kompletní operační systém pro všeobecné použití z open source softwaru. Fedora vznikla jako reakce na obchodní strategii Red Hatu, který se v roce 2003 rozhodl zaměřit na sféru komerčního nasazení a vyvíjet pouze komerční Red Hat Enterprise Linux.

Fedora je vyvíjena s důrazem na použití na domácích počítačích, avšak umožňuje i využívání na serverech. Vyvíjí ji komunita vývojářů za podpory společnosti Red Hat. Fedora je známá svou pokrokovostí a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek. Nové verze Fedory vycházejí pravidelně každých šest až osm měsíců.

Další mezi uživateli oblíbenou vlastností Fedory je, že díky použití čerstvých verzí komponent dobře podporuje nový hardware, takže Fedoru lze zpravidla snadno a bez nutnosti složité ruční konfigurace zprovoznit i na moderních počítačích, na kterých je instalace konzervativnějších distribucí obtížná.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Projekt Fedora byl vytvořen koncem roku 2003, když byl ukončen projekt Red Hat Linux. Red Hat doporučil uživatelům původní ukončené distribuce, aby přešli na komerční Red Hat Enterprise Linux (RHEL), který pokračuje tam, kde byl vývoj ukončen, pouze s oficiální (placenou) podporou. Někteří vývojáři RHEL se účastní i na vývoj Fedory. Zlí jazykové tvrdí, že uživatelé Fedory jsou beta testery pro vývoj RHEL.

Celkový pohled[editovat | editovat zdroj]

Fedora se dodává na pěti CD nebo jednom DVD. Ovšem pouze první dvě CD jsou potřebné pro základní instalaci. Podporována je i instalace ze sítě přes HTTP, FTP nebo NFS. Fedora používá jako základní grafické prostředí GNOME, dobře podporováno je však i prostředí KDE, které je rovněž obsaženo na oficiálních CD a DVD. Lze však využít i další alternativní grafická prostředí. Jako základní bootovací zavaděč se používá GNU GRUB. Fedora je navržena pro snadnou instalaci a konfiguraci, obsahuje sadu jednoduchých nástrojů pro instalaci nových balíčků a konfiguraci systému. Jako souborový systém je standardně podporován ext4 a pro instalaci nových aplikací upřednostňuje používání RPM balíčků. RPM balíčky usnadňují správu jednotlivých balíčků v systému.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Dosud bylo vydáno patnáct stabilních verzí Fedory. Každá ze stabilních verzí prošla třemi testovacími verzemi, které byly vydány za účelem hledání nedostatků a chyb, na které následně mohou uživatelé – testeři upozornit. Z těchto verzí se poté po opravě chyb a nedostatků, které ohlásí uživatelé nebo na které přijdou sami vývojáři, stává ostrá verze.

Vlastnosti Fedory[editovat | editovat zdroj]

Distribuce[editovat | editovat zdroj]

Fedora je distribuována mnoha různými způsoby:

  • Fedora DVD – DVD na kterém jsou k dispozici všechny balíčky;
  • Live USB – vytvoření živého CD/DVD nebo je možné bootovat rovnou z USB flash disku a volitelně nainstalovat na pevný disk;
  • Minimální instalační médium (Minimal CD) – slouží k instalaci přes protokol HTTP, FTP nebo NFS, základ instalace má asi jen 10 MB;
  • Záchranné CD nebo USB – používá se pokud některá část systému selhala a musí být opravena.

Projekt Fedora rovněž distribuuje vlastní varianty Fedory, které se nazývají Fedora spiny. Ty jsou postaveny z určité softwarové sady a mají kombinaci softwaru pro splnění požadavků konkrétního druhu koncového uživatele. Fedora spiny jsou vyvíjeny několika zájmovými skupinami Fedory. Je také možné vytvořit Live USB verze Fedory pomocí Fedora Live USB creator, UNetbootin nebo dd.

Skupina EPEL (Extra Packages for Enterprise Linux) je dobrovolnou komunitou založenou na úsilí z projektu Fedora vytvořit vysoce kvalitní add-on balíčky, které doplňují Fedoru.

Software pro správu balíčků je primárně zabudován v nástroji yum.

Softwarové úložiště[editovat | editovat zdroj]

Fedora je nainstalována se širokou škálou softwaru, který zahrnuje LibreOffice, Firefox, Empathy, Evolution a GIMP. Další software, který není nainstalován ve výchozím nastavení lze stáhnout pomocí správce balíčků. Před Fedorou 7, byly dvě hlavní úložiště – základní a extra. Fedora Core obsahoval všechny základní balíčky, které byly požadovány v operačním systému, stejně jako jiné balíčky, které byly distribuovány spolu s instalačním CD/DVD a byl udržován pouze vývojáři Red Hat. Existují úložiště třetích stran, které distribuují další balíčky, ale nejsou zahrnuty ve Fedoře buď proto, že nesplňuje difenci svobodného softwaru, nebo proto, že distribuce tohoto softwaru může porušovat zákony USA.

Desktop a Spiny[editovat | editovat zdroj]

Výchozí plocha ve Fedoře je Deskopové prostředí GNOME, ale Fedora nabízí GNOME Shell jako výchozí rozhraní od vydání Fedory Core 15. Ostatní desktopová prostředí jsou k dispozici jako Fedory a lze doinstalovat desktopová prostředí KDE Plasma, Xfce a LXDE. Kromě toho, specializované "spiny" jsou k dispozici ve výchozím nastavení. Další spiny jsou k dispozici pro konkrétním zaměření např. specializované zájmy, hraní her, bezpečnost, design nebo robotika.

Funkce zabezpečení[editovat | editovat zdroj]

Bezpečnost je jedním z nejdůležitějších prvků ve Fedoře. Jedním z bezpečnostních prvků je Security-Enhanced Linux, linuxová funkce, která implementuje celou řadu bezpečnostních politik, včetně povinných kontrol přístupu, pomocí linuxového modelu zabezpečení (LSM) v linuxovém jádře. SELinux byl představen ve Fedoře Core 2. Ve výchozím nastavení byla funkce vypnuta, protože radikálně změnila způsob, jakým operační systém fungoval, ale byla povolena ve výchozím nastavení ve Fedoře Core 3 a zavedla méně striktní cílenou politiku.

Verze[editovat | editovat zdroj]

Verze Název Jádro (vydání) Jádro (poslední) Datum vydání Stav distribuce
20 Heisenbug 17. prosince 2013 Udržovaná
19 Schrödinger's cat 3.9 2. července 2013 Udržovaná
18 Spherical Cow 3.6 3.9 15. ledna 2013 Udržovaná
17 Beefy Miracle 3.3 3.3 29. května 2012 Udržovaná
16 Verne 3.1 3.1 8. listopadu 2011 Ukončená
15 Lovelock 2.6.38 2.6.38 24. května 2011 Ukončená
14 Laughlin 2.6.35 2.6.35+ 2. listopadu 2010 Ukončená
13 Goddard 2.6.33 2.6.33+ 25. května 2010 Ukončená
12 Constantine 2.6.31.6-162 2.6.31+ 17. listopadu 2009 Ukončená
11 Leonidas 2.6.29.4-167 2.6.29+ 9. června 2009 Ukončená
10 Cambridge 2.6.27.5-117 2.6.27+ 25. listopadu 2008 Ukončená
9 Sulphur 2.6.24.7-92 2.6.24+ 13. května 2008 Ukončená
8 Werewolf 2.6.23.1-42 2.6.23+ 8. listopadu 2007 Ukončená
7 Moonshine 2.6.21-1.3194 2.6.21+ 31. května 2007 Ukončená
6 Zod 2.6.18-1.2798 2.6.20+ 24. října 2006 Ukončená
5 Bordeaux 2.6.15-1.2054 2.6.20-1.2320 20. března 2006 Ukončená
4 Stentz 2.6.11-1.1369 2.6.12-1.1456 13. června 2005 Ukončená
3 Heidelberg 2.6.9-1.667 2.6.12-1.1381 8. listopadu 2004 Ukončená
2 Tettnang 2.6.5-1.358 2.6.10-1.771 18. března 2004 Ukončená
1 Yarrow 2.4.19 2.4.22-1.2199 6. listopadu 2003 Ukončená

Fedora Core 1[editovat | editovat zdroj]

Fedora Core 1 je první verzí Fedory. Byla vydána 6. listopadu, 2003. Fedora Core 1 je založena na distribuci Red Hat Linux 9 a dodávala se s Linux Kernel verze 2.4.19, a v prostředí GNOME verze 2.4.0-1 a také v prostředí KDE verze 3.1.4. – 3.1.6. Tato verze byla vydána pod názvem Yarrow. Vývoj této verze je již ukončen.

Fedora Core 2[editovat | editovat zdroj]

Datum vydání Fedora Core 2 je 18. března 2004. Jeho názvem je Tettnang. Vývoj této distribuce je rovněž ukončen. Tato distribuce byla první, která obsahovala Linux Kernel verze 2.6. Byla také první, která obsahovala SELinux (Security-Enhanced version of Fedora). Ve Fedoře Core 2 je XFree86 nahrazen novějším a z hlediska licencování méně problematickým X.org.

Fedora Core 3[editovat | editovat zdroj]

Fedora Core 3 byla vydána 8. listopadu 2004. Byla uvedena pod názvem Heidelberg. Vývoj této distribuce je ukončen. Ve Fedoře Core 3 Red Hat představil Firefox jako doplněk webového prohlížeče Mozilla.

Fedora Core 4[editovat | editovat zdroj]

Plocha Fedory Core 4 ve slovenštině

Fedora Core 4 byla vydána 13. června, 2005. Byla uvedena pod názvem Stentz. Vývoj této distribuce je ukončen. Ve Fedoře Core 4 Red Hat představil Clearlooks jako výchozí motiv. Byla také představena vysoká výkonnost a zabezpečená open-sourcová virtuální struktura Xen.

Fedora Core 5[editovat | editovat zdroj]

Fedora Core 5

Fedora Core 5 byla uvedena 20. března, 2006. Jeho název je Bordeaux a tato distribuce již není podporována. Fedora Core 5 je první distribucí Fedory, která obsahuje mono, a nástroje jako beagle (rozhraní pro rychlé, indexové, vyhledávání); f-spot (photo management utility), a Tomboy. Také představila nový balíček nástrojů pro správu jako například: pup, jednoduché rozhraní pro systémové aktualizace, a pirut, nový balíček manažerů, které nahradili system-config-packages. Další novinkou, kterou Fedora Core 5 představila bylo Fedora Bubbles artwork. Je to také první distribuce Fedory, která neobsahuje dlouho nepřípustný, přesto udržovaný LinuxThreads, který se zachovával kvůli kompatibilitě. LinuxThreads byl nahrazen pomocí Native POSIX Thread Library, proto proměnné prostředí LD ASSUME KERNEL nebude nadále fungovat.

Fedora Core 6[editovat | editovat zdroj]

Fedora Core 6 byla uvedena 24. října 2006, pod názvem Zod. Tato distribuce již není podporována. Ve Fedoře Core 6, používá Fedora Project Fedora DNA artwork. Také představili podporu Compizu (compositing window manager pro X Window System) a AIGLX, program, který umožňuje GL-akcelerované efekty na standardním desktopu. Pro Fedoru je určující, že Fedoru Core 6 používá již přes 2 miliony uživatelů. Obchodní název Zod je odvozena ze jména postavy v archivním dílu komiksu Superman. Fedora Core 6 přišla na trh s Open Office 2.0. Open Office je kancelářský balíček od společnosti Sun. Je volně šiřitelný a jedná se o open source. Může být používán zároveň s MS Office nebo jako alternativa tohoto balíčku společnosti Microsoft. Výchozím webovým prohlížečem je zde Firefox 1.5. Fedora prohlásila, že Zod je mnohem lepší než Fedora Core 5.

Fedora 7[editovat | editovat zdroj]

Fedora 7 vyšla 31. května 2007. Největším rozdílem[1] mezi Fedora Core 6 a Fedora 7 je to, že Fedora 7 uvádí spojení repozitářů Core a Extras, proto z jejího názvu zmizí Core a dále bude jen uvádět Fedora 7. Sedmá distribuce Fedora Core má nový vzhled, přezdívaný „Flying High“. Tento nový motiv byl přijat s menším uznáním než předchozí umělecké styly, nicméně byl akceptován.

Fedora 7 je také první distribucí, která představuje spiny. Spin je vydání Fedory, která se zaměřila na potřeby uživatele. Fedora 7 spins bude obsahovat Live verzi. Live CD umožní uživateli vyzkoušet si tuto distribuci, primárně zaměřenou na desktopy, pracovní stanice a servery, obsahující KDEK Desktop Environment a všechny doplňkové balíčky. Další důležitou vlastností Fedory 7 je implementace GNOME verze 2.18.

Fedora 8[editovat | editovat zdroj]

Fedora 8

Fedora 8 vyšla 8. listopadu 2007. Mezi hlavní novinky patří:[2]

  • NetworkManager – automaticky rozpozná dostupné sítě a vybere tu nejvhodnější, umožňuje také spravovat bezdrátové sítě a VPN
  • PulseAudio – služba, která vám umožní ovládat zvuk pro každou aplikaci samostatně
  • Lepší podpora notebooků – nižší spotřeba energie díky vylepšením v jádře, deaktivace některých naplánovaných úloh při práci na baterie, podpora nových WiFi karet
  • system-config-firewall – nový nástroj pro nastavení firewallu
  • rsyslog – nová služba pro zaznamenávání událostí, nahradil zastaralý a neudržovaný sysklog

Fedora 9[editovat | editovat zdroj]

Fedora 9 vyšla 13. května 2008. Mezi hlavní novinky patří:[3]

  • Gnome 2.22, KDE 4, Firefox 3.0 beta 5
  • možnost zmenšit existující diskové oddíly během instalace
  • možnost šifrovat /home
  • nástroj swfdec[4] pro podporu Adobe Flash je zahrnut přímo v distribuci
  • podpora Javy pomocí OpenJDK 6 je zahrnuta přímo v distribuci

Fedora 10[editovat | editovat zdroj]

Fedora 10

Fedora 10 (kódový název Cambridge) vyšla 25. listopadu 2008. Mezi hlavní novinky patří:[5]

Fedora 11[editovat | editovat zdroj]

Fedora 11

Fedora 11 (kódový název Leonidas) vyšla 9. června 2009. Mezi hlavní novinky patří:[8]

Fedora 12[editovat | editovat zdroj]

Fedora 12

Dvanáctá verze Fedora pod označením Constantice vyšla 17. listopadu. Hlavními novinkami jsou:

  • optimalizace výkonu 32bitových aplikací
  • vylepšená podpora kamer
  • nová verze Theory
  • automatické hlášení chyb
  • vylepšený správce sítí
  • správce souborů ext4 použit i pro správu bootovacích oddílů
  • rozhraní Moblin
  • novější verze desktopových prostředí
  • PHP 5.3

Fedora 13[editovat | editovat zdroj]

Fedora 13

Fedora 13 pojmenovaná Goddard vyšla 25. května 2010. Mezi hlavní novinky patří:

  • automatická instalace ovladače tiskárny
  • automatická instalace jazykové sady
  • upravené uživatelské účty
  • podpora 3D pro grafické karty NVIDIA (experimentální)
  • nový způsob instalace Fedory přes internet
  • nová verze NFS
  • a další…

Fedora 14[editovat | editovat zdroj]

Fedora 14

Fedora 14 s označením Laughlin vyšla 2. listopadu 2010. Hlavními novinkami tohoto vydání jsou:

  • překladač jazyka D
  • KDE 4.5
  • lepší podpora memory debuggingu v gdb
  • NetBeans 6.9
  • Perl 5.12
  • Python 2.7
  • výběr ze softwaru MeeGo[12]
  • a další...[13]

Fedora 15[editovat | editovat zdroj]

Fedora 15

Fedora 15 s označením Lovelock vyšla 24. května 2011. Hlavními novinkami tohoto vydání jsou:

Fedora 16[editovat | editovat zdroj]

Fedora 16 s označením Verne vyšla 8. listopadu 2011. Fedora 16 je věnován památce Dennise Ritchieho, který zemřel asi měsíc před vydáním. Hlavními novinkami tohoto vydání jsou:

  • Kernel 3.1
  • Grub2 jako výchozí zavaděč
  • HAL daemon odstraněn ve prospěch udisks, upower a libudev
  • UID / GID 1000 pro systémové účty
  • a další...[15]

Fedora 17[editovat | editovat zdroj]

Fedora 17 vyšla dne 29. května 2012 s kódovým označením „Beefy Miracle“. Vydání této verze nebylo provázeno nasazením většího množství novinek, ale nese se v duchu silné optimalizace. Mezi důležité novinky můžeme také zařadit optimalizované výchozí prostředí GNOME 3.4, které již nevyžaduje bezpodmínečně 3D grafickou akceleraci, jako jeho předchůdce. Výjimku tvoří nasazení několika cloudových technologií Red Hatu. Mezi největší novinky verze patří například:[16]

  • jádro verze 3.3
  • GNOME 3.4
  • KDE 4.8
  • GIMP 2.8
  • UserMove přesun adresářů /lib/, /lib64/, /bin/ a /sbin/ do /usr/
  • OpenStack Essex
  • libvirt-sandbox

Fedora 18[editovat | editovat zdroj]

Fedora 18 vyšla dne 15. ledna 2013 s kódovým označením „Spherical Cow“.

Fedora 19[editovat | editovat zdroj]

Fedora 19 vyšla dne 2. srpna 2013 s kódovým označením „Schrödinger's Cat“.

Fedora 20[editovat | editovat zdroj]

Fedora 20 vyšla dne 17. prosince 2013 s kódovým označením „Heisenbug“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Releases/7/FeatureList – FedoraProject
  2. Releases/8/FeatureList – FedoraProject
  3. Releases/9/FeatureList – FedoraProject
  4. swfdec
  5. Releases/10/FeatureList – FedoraProject
  6. Features/KernelModesetting – FedoraProject
  7. Who-T: Input configuration in a nutshell.
  8. Releases/11/FeatureList – FedoraProject
  9. Features/Radeon3DUpdate – FedoraProject
  10. Features/NouveauModesetting – FedoraProject
  11. Features/IntelKMS – FedoraProject
  12. MeeGo
  13. Releases/14/FeatureList – FedoraProject
  14. Releases/15/FeatureList – FedoraProject
  15. Releases/16/FeatureList – FedoraProject
  16. Releases/17/FeatureList – FedoraProject

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]