Televizor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
První československý televizor Tesla 4001A z roku 1953.

Televizní přijímač čili televizor, často nepřesně nazývaný televize, je označení pro koncové zařízení pro příjem televizního vysílání (obvykle se jedná o zvláštní elektronický přístroj), na kterém lidé sledují televizní vysílání nebo vysílání průmyslové televize. V televizorech se dříve (mimo doby vzniku televize a televizorů) používala výhradně klasická televizní obrazovka na bázi katodové trubice (CRT), později plazmové obrazovky a LCD (tekuté krystaly). Dnes převažují LED televize (klamavé označení; jedná se o LCD televize, jejichž LCD panely jsou podsvětleny bílými LED diodami, nikoliv CCFL trubicemi)[1] a tzv. "3D televize", které umí zobrazovat i vysílání a filmy stereoskopicky ("ve třech rozměrech"). Současné televize mívají funkci "smart TV" (nebo také nazývanou "hybridní TV" pro HbbTV vysílání) a přístup na internet (televizi lze ovládat pomocí klávesnice a myši zapojené v USB). Televize umožňují komunikaci s PC, prohlížení fotografií a videí uložených na flash paměť.

Nedílnou součástí každého televizního přijímače je zvukový díl. U analogového televizoru je to vlastně rozhlasový přijímač pro příjem FM (frekvenční modulace), který přijímá signál, jehož kmitočet se (v naší normě) liší o 6,5 MHz od kmitočtu obrazového signálu.

Paradoxem současných typů (analogových i digitálních) televizorů je poměrně nízká kvalita zvukové části (díky tenkému profilu) - televizory ze sedmdesátých nebo osmdesátých let dvacátého století mají zvukový díl (a tím i reprodukci zvuku) podstatně kvalitnější.

K televizoru je možno také připojit další zařízení určená pro přehrávání nebo záznam televizního obrazu a zvuku, např. videorekordér, videokameru, DVD přehrávač, DVD rekordér, digitální fotoaparát, HDD apod.

Kromě toho lze ale televizní vysílání také sledovat na obrazovkách počítačů. V takovém případě se může jednat o:

  • příjem klasického televizního signálu (šířený bezdrátově nebo v systémech kabelových televizí) za použití speciálního hardwaru - televizní karty
  • internetové vysílání televizního signálu – signál bývá v tomto případě interpretován především pomocí specializovaného softwaru

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LOUCKÝ, Milan. Podsvícení u LCD televizorů a proč má Samsung LED TV [online]. Digitalnidomacnost, 2010-11-07, [cit. 2013-11-03]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]