Mozilla Firefox

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mozilla Firefox
Logo
Snímek obrazovky Firefoxu 29.0 ve Windows 8.1
Screenshot Firefoxu 29 ve Windows 8.1
Vývojář Mozilla Corporation
Aktuální verze 34.0 (1. prosince 2014)
Připravovaná verze 34 (1. prosince 2014)
Operační systém multiplatformní
Typ softwaru webový prohlížeč
Licence

EULA (distribuovaná verze)

MPL, MPL/GPL/LGPL (zdrojové kódy)
Lokalizace Více než 80 jazyků včetně češtiny[1]
Web www.mozilla.com/firefox
Český web www.mozilla.cz

Mozilla Firefox je svobodný multiplatformní webový prohlížeč, který vyvíjí ve spolupráci se stovkami dobrovolníků Mozilla Corporation, dceřiná společnost nadace Mozilla Foundation. První finální verze 1.0 byla vydána i v češtině 9. listopadu 2004 za velkého zájmu uživatelů i médií a stala se jedním z nejpoužívanějších programů s otevřeným kódem. Kromě oficiálně podporovaných platforem, kterými jsou Microsoft Windows, Linux a Mac OS X, je Firefox dostupný i pro FreeBSD, OS/2, RISC OS, SkyOS či BeOS. V lednu 2010 činil celosvětový tržní podíl Firefoxu 24,41 %.[2]

Záměrem původního tvůrce, Mozilla Foundation, bylo vytvořit malý, rychlý, jednoduchý a vysoce rozšiřitelný webový prohlížeč vedle stávajícího velkého balíku internetového softwaru Mozilla Suite. Firefox je nyní společně s e-mailovým klientem Mozilla Thunderbird nejdůležitějším projektem Mozilla Corporation.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Projekt samostatného webového prohlížeče z balíku Mozilla Suite nastartovali jako experiment Dave Hyatt a Blake Ross. Ti byli frustrováni situací okolo Mozilla Suite a chtěli vytvořit malý a jednoduchý - uživatelsky přívětivý - webový prohlížeč, který bude vyvíjet úzká skupina lidí. Jeho první verze (0.1), ještě pod jménem Phoenix, byla vydána 23. září 2002. Do konce roku pak v rychlém sledu následovaly verze 0.2–0.5.

Poté došlo k nucenému přejmenování z důvodů kolize s ochrannou známkou Phoenix (amerického výrobce systémů BIOS). Bohužel nebylo zvoleno vhodně a nový název, Mozilla Firebird, kolidoval jménem s databázovým serverem Firebird, za což se vývojářům dostalo oprávněné kritiky. Od verze 0.8 je produkt vydáván pod názvem Mozilla Firefox.

Přestože produkt ještě nebyl ve finální verzi, používalo jej v té době pro každodenní práci již velké množství uživatelů.

Verze 3.6 obsahuje novou verzi 1.9.2 renderovacího jádra Gecko, změny využívající grafickou knihovnu Cairo, mód anonymního prohlížení a mnoho dalších novinek. V testu Acid3 dosahuje skóre 94/100. Ve verzi 6.0 dosáhl plného skóre 100/100.

Jelikož si za první den po zveřejnění stáhli uživatelé 8 002 530 kopií Firefoxu verze 3.0, je Firefox zapsán v Guinnessově knize rekordů za největší množství stažených kopií softwaru.[3] Verze 4 tento rekord pak ještě překonala

Funkce a popularita[editovat | editovat zdroj]

Logo používané pro přidružené produkty Firefoxu.

Mezi populární vlastnosti Firefoxu patří blokování pop-up (vyskakovacích) oken, tzv. prohlížení v panelech (tabbed browsing) několika stránek ve stejném okně prohlížeče a systém rozšiřování pomocí speciálních modulů, které obsahují doplňující funkce, případně upravují chování prohlížeče. Poslední verze Firefoxu přímo zobrazují vektorovou grafiku ve formátu SVG. Ačkoliv některé podobné vlastnosti byly dříve obsaženy i v jiných prohlížečích (jako Mozilla Suite a Opera), Firefox je první, který si vydobyl širší uživatelskou oblibu. Záměrem tvůrců Firefoxu bylo obsazení 10 % trhu s prohlížeči do konce roku 2005 na úkor v současnosti nejrozšířenějšího Windows Internet Exploreru. V současnosti podíl Firefoxu v Evropě již přesahuje 28 % (ve Finsku dokonce rekordních 45,4 %).[4]

Firefox přitahuje pozornost jako alternativa k Windows Internet Exploreru také proto, že Explorer se ocitl pod palbou kritiky kvůli bezpečnostním problémům, nedodržování webových standardů, využívání potenciálně nebezpečných komponent ActiveX, náchylnosti k nákaze spyware a malware, kvůli pomalosti vykreslovacího jádra Trident, špatných výsledků v testu Acid3 a absenci mnoha funkcí, které zastánci Firefoxu i řady dalších alternativních prohlížečů považují za užitečné. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že ani používání Firefoxu není všelékem na problémy s bezpečností; i v něm již bylo objeveno (a opraveno) množství chyb, z nichž několik bylo kritických. Zodpovědnost za bezpečnost systému je vždy na uživateli, k čemuž mu ovšem Firefox dává poměrně dobrý výchozí bod. Poslední verze Windows Internet Exploreru též opravila řadu chyb, které mu byly vytýkány příznivci Firefoxu.

V prosinci 2009 se Firefox ve své verzi 3.5 stal statisticky nejoblíbenějším prohlížečem na světě.[5]

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní jméno projektu bylo Phoenix a krátkou dobu také Mozilla Firebird. Poprvé bylo jméno změněno kvůli konfliktu s obchodní značkou výrobce BIOSu, firmou Phoenix Technologies, podruhé proto, že název Firebird nesl jiný open-source projekt vyvíjející relační databáze. Firefox anglicky doslova znamená ohnivá liška. Vývojáři název nějakou dobu vydávali za překlad údajného čínského označení pandy červené (Ailurus fulgens) na základě informace, jejíž původ lze vystopovat k wellingtonské ZOO; o správný překlad se tak v českém prostředí občas vedou flamewary. Jako výraz podpory projektu také česká skupina CZilla v pražské ZOO pandu červenou adoptovala.[6]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Screenshot české verze Mozilla Firefox 1.0

Velkou výhodou Firefoxu je, že umožňuje velice snadno stáhnout doplňky, které nejsou v základní instalaci Firefoxu. Ke stažení jsou stovky doplňků, které uživateli usnadní práci s internetem. Užitečným doplňkem je například Adblock, který dokáže blokovat reklamní bannery na internetu. Množství doplňků je díky české komunitě lokalizováno.[7] Spousty doplňků lze nainstalovat ze stránek Mozilla.[8]

Například pro snadnější užívání a editaci Wikipedie existuje rozšíření Wikipedia Extension.[9]

Licence[editovat | editovat zdroj]

Častým omylem je tvrzení, že Firefox je šířen pod volnou licencí. Pod trojlicencí MPL/GPL/LGPL jsou totiž šířeny pouze zdrojové kódy aplikace a nikoliv Firefox jako zkompilovaná verze. Ta je šířena pod standardní EULA, která uživateli znemožňuje modifikaci a následnou distribuci modifikovaného díla pod stejným názvem. Logo Firefoxu je ochrannou známkou, takže s ním nesmí být volně nakládáno. Mozilla Foundation, která spravuje ochranné známky Firefoxu, umožňuje používat toto logo pouze pro propagační účely.

Přehled verzí[editovat | editovat zdroj]

Rychlý aktualizační cyklus
Verze Datum vydání Gecko Poznámka
4.0 2011-03-2222. března 2011[10] 2.0
5.0 2011-06-2121. června 2011 5.0
6.0 2011-08-1616. srpna 2011 6.0
7.0 2011-09-2727. září 2011[11] 7.0
8.0 2011-11-088. listopadu 2011 8.0
9.0 2011-12-2020. prosince 2011 9.0
10.0 2012-01-3131. ledna 2012 10.0 Podpora verze 10.0.12esr až do 12. 2. 2013.[12]
11.0 2012-03-1313. března 2012 11.0
12.0 2012-04-2424. dubna 2012 12.0
13.0 2012-06-055. června 2012 13.0
14.0 2012-07-1717. července 2012 14.0
15.0 2012-08-2828. srpna 2012 15.0
16.0 2012-10-099. října 2012 16.0
17.0 2012-11-2020. listopadu 2012 17.0 Podpora verze 17.0.8esr až do 3. 12. 2013.[12]
18.0 2013-01-088. ledna 2013 18.0
19.0 2013-02-1919. února 2013 19.0
20.0 2013-04-022. dubna 2013 20.0
21.0 2013-05-1414. května 2013 21.0
22.0 2013-06-2525. června 2013 22.0
23.0 2013-08-066. srpna 2013 23.0
24.0 2013-09-1717. září 2013 24.0 Podpora verze 24.x.0esr až do 13. 10. 2013.[12]
25.0 2013-10-2929. října 2013 25.0
26.0 2013-12-1010. prosince 2013 26.0
27.0 2014-02-044. února 2014[13] 27.0
28.0 2014-03-1818. března 2014[13] 28.0
29.0 2014-04-2929. dubna 2014[13] 29.0
30.0 2014-06-1010. června 2014[13] 30.0
31.0 2014-07-2222. července 2014[13] 31.0 Verze 31 vyjde i ve verzi ESR[12]
32.0 2014-09-022. září 2014[13] 32.0
33.0 2014-10-1414. října 2014[13] 33.0
34.0 2014-11-2525. listopadu 2014[13] 34.0
Standardní verze
Verze Datum vydání Kódové označení Gecko
1.0 2004-11-099. listopadu 2004 Phoenix 1.7
1.5 2005-11-2929. listopadu 2005 Deer Park 1.8
2.0 2006-10-1414. října 2006 Bon Echo 1.8.1
3.0 2008-06-1717. června 2008 Gran Paradiso 1.9
3.5 2009-06-3030. června 2009 Shiretoko 1.9.1
3.6 2010-01-2121. ledna 2010 Namoroka 1.9.2
3.7 zrušeno ► Firefox 3.6.4 Lorentz 1.9.3
4.0 2011-03-2222. března 2011[10] Tumucumaque[14] 2.0

Novinky ve Firefoxu 4[editovat | editovat zdroj]

  • V novém výchozím vzhledu se hlavička panelů nachází nad nástrojovou lištou, ve verzích pro Windows Vista a 7 je hlavní nabídka nahrazena tlačítkem a hlavička panelů je umístěna v hlavičce okna. Nově byl také zrušen stavový řádek a nahrazen lištou doplňků.[15]
  • Funkce Panorama (dříve označovaná jako Tab Candy umožňuje uspořádat panely do skupin.[15]
  • Firefox Sync (dříve dostupný jako rozšíření) nabízí synchronizaci záložek, aktuálně otevřených panelů, historie, hesel a dalších dat mezi několika instalacemi Firefoxu (např. doma, v práci atd.).[15]
  • Vylepšení rychlosti bylo dosaženo úpravami interpretu JavaScriptu, podporována je rovněž hardwarová akcelerace grafickými kartami.[16]
  • Nový správce doplňků, zobrazující se v panelu namísto v dialogovém okně.[16]

Další vývoj[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 došlo ke zkrácení vývojových cyklů, takže nové verze vycházejí každých 5–6 týdnů; po Firefoxu 5 vyšly v roce 2011 ještě čtyři další verze, Firefox 6, 7, 8 a 9.

Firefox 7 snížil paměťové nároky prohlížeče, přinesl novinky v hardwarové akceleraci a začal v adresním řádku skrývat protokol HTTP.[17]

Hlavní novinkou Firefoxu 9 bylo zrychlení při zpracování JavaScriptu.[18]

Firefox 10 přinesl změnu, že rozšíření jsou ve výchozím nastavení považována za kompatibilní, čímž vývojáři reagovali na nefunkčnost neaktualizovaných rozšíření. Tato verze vyšla také ve variantě ESR (Extended Support Release), která bude podporována 42 týdnů a která by měla být vydávána každých 6 měsíců.[19]

Firefox 11 nově podporoval synchronizaci rozšíření, import dat z prohlížeče Google Chrome, dále přinesl editor CSS pro vývojáře a experimentální podporu protokolu SPDY.[20]

Firefox 17 vrátil animaci panelu při vzájemném přesouvání a nově obsahoval Social API, které umožňuje přistupovat k webům s dynamickým obsahem skrze lištu v prohlížeči; prozatím bylo připraveno rozhraní pro přístup k Facebooku. Jednalo se o druhou verzi s prodlouženou podporou (ESR).[21]

Firefox 18 přinesl rychlejší start aplikace až o 20 % (zejména pokud uživatel používá motivy Personas), verze byla stabilnější a bezpečnější. Vylepšen byl výkon při přepínání panelů. Další novinkou bylo zavedení technologie WebRTC (Web Real-Time Communication), návrh tohoto komunikačního standardu byl schválen W3C na jaře 2012 a podporuje ho Opera, Chrome či IE. Ve Firefoxu 18 se také objevil nový javascriptový engine označovaný jako IonMonkey, podpora CSS3 Flexible Box Layoutu a W3C touch events a navíc nový algoritmus pro doostření obrázků. Pro Mac OS přibyla podpora displeje Retina.

Firefox 19 přinesl kromě oprav také převratnou novinku – integrovaný prohlížeč souborů PDF, který je založen na HTML5 a JavaScriptu a nahrazuje zásuvné moduly Adobe Reader nebo Foxit Reader. Dále bylo zapracováno na zrychlení spouštění aplikace.

Firefox 20 obsahoval nového správce stahování, upozornění na neodpovídající zásuvné moduly a nově umožňoval mít vedle sebe okna s výchozím a anonymním prohlížením.[22]

Firefox 21 přišel s analýzou zdraví aplikace – tu je možno zobrazit zadáním about:healthreport nebo přes položku Nápověda v menu Firefox. Dále rozšířil možnosti v nastavení soukromí o podrobnější nastavení sledování uživatelů. Pokud uživatel používá v novém panelu náhledy navštívených stránek, nyní má možnost vrátit zpět smazaný náhled. Dále bylo zapracováno na opravení chyb a zrychlení prohlížeče.[23]

Firefox 22 nabízel uživatelům volání z prohlížeče pomocí technologie WebRTC (Web Real-Time Communications). WebRTC je open-source API rozhraní umožňující pro webové aplikace využívat hlasovou a obrazovou komunikaci bez nutnosti externího plug-inu, např. Adobe Flash Player, což dříve nešlo. WebRTC má kořeny u Googlu ve spojitosti s kodekem VP8. Kromě nativní podpory WebRTC přinesla nová verze Firefoxu i další novinky, například možnost změny rychlosti přehrávání pomocí HTML5 tagů <audio> a <video> a přidání HTML5 tagů <date> a <time>. Kromě HTML5 přinesla také vylepšení WebGL renderingu a pro vývojáře zajímavou implementaci CSS3 Flexbox. Ke zvýšení rychlosti webových aplikací Firefox 22 přišel s novou knihovnou JavaScriptu nazvanou asm.js (OdinMonkey), slibující razantní zrychlení. Bylo také opraveno 17 bezpečnostních chyb, z toho 7 kritických. Novou funkcí je také integrace sociálních služeb a doplňků pro ně ve Správci doplňků.[24]

Firefox 23 přinesl jako hlavní novinku ochranu proti změně vyhledávače softwarem třetích stran (ICQ, aj.). Dále se zaměřil na blokování nebezpečného obsahu na webových stránkách – takové prvky mohou představovat bezpečnostní riziko. Další uživatelsky příjemnou změnou byla úprava předvolby about:memory, která slouží k analýze spotřeby paměti Firefoxem. V nastavení na záložce Obsah, došlo k odstranění předvoleb pro zapnutí obrázků na webových strankách a vypnutí JavaScriptu. Nová verze přinesla opravy a zlepšení výkonu samotné aplikace. Uživatelé využívající sociální funkce Firefoxu, mohou od této verze snadno sdílet odkazy na sociálních sítích. Po 4 letech se Mozilla rozhodla pro inovaci loga Firefoxu, jehož vzhled má lehčí nádech.[25]

Firefox 24 přinesl nový scrollbar v Mac OS 10.7. Dále přinesl novinku do kontextového menu, kde lze snadno v otevřené relaci zavřít panely vpravo. Vývojáře potěší podpora SVG renderingu. [26]

Firefox 25 přišel s podporou Web audio API. Jedná se o zlepšení přehrávání zvuků na webu, podporou takových zvukových efektů, jako je např. ozvěna. Firefox tak prohlubuje možnost hraní her v samotném prohlížeči. Pokud uživatel delší dobu Firefox nepoužívá, pak aplikace nabídne reset uživatelského profilu. Za hlavní kosmetickou změnu v této verzi lze považovat přesunutí lišty pro vyhledávání do dolní oblasti prohlížeče, zatímco předtím se lišta pro vyhledávání zobrazovala pod adresním řádkem nebo pod lištou záložek. [27]

Jistým překvapením bylo, že tato verze Firefoxu zatím nepřinesla nový vzhled Australis, který byl plánován s vydáním Firefoxu 25. [28]

U Firefoxu 26 bylo hlavní novinkou upravené spouštění zásuvných modulů na vyžádání. Zatímco Flash player bude aktivovaný automaticky, u ostatních je vyžadováno potvrzení od uživatele. Mozilla si od toho slibuje stabilitu prohlížeče a také větší bezpečnost. Další novinkou je možnost instalace aktualizací prohlížeče na počítačích i tam, kde uživatel nemá administrátorská práva. [29]

Firefox 27 umožnil využívat více sociálních služeb najednou v Social API, které je součástí Firefoxu. Přibyla podpora kryptografického protokolu TSL ve verzi 1.2 a síťového protokolu SPDY ve verzi 3.1. Přidanou vlastnosti v CSS byla all:unset která umožňuje reset nastavení vlastností. Dále Firefox začal podporovat další nové jazyky. [30]

Firefox 28 přinesl podporu nových kodeků pro audio Opus a hlavně VP9 pro video, v této verzi by mělo být ve výchozím stavu aktivováno tzv. Gamepad API, co jež prostředí, které umožňuje hrát starší herní tituly přímo v prohlížeči bez ohledu na plattformu operačního systému. Další novinkou je přidání modulu Mapy.cz od společnosti Seznam.cz do vyhledávání, ten nahradí nefunkční vyhledavač Jyxo.cz, Mozilla se tedy rozhodla tento volně dostupný modul přidat do výchozí instalace. Dále by Firefox neměl prozrazovat informaci o nainstalovaných doplňcích. [31][32]

Firefox 29 přinesl svou hlavní novinku nové uživatelské rozhraní označované jako Australis, které kopíruje Google Chrome. Tento krok ze strany Mozilly vzbudil negativní zpětnou vazbu. Pokud někomu toto rozhraní nevyhovuje, je tu možnost nainstalovat doplněk Classic theme restorer, který navrací zpět klasické rozhraní známé od verze 4 až do verze 28. Další novinkou je změna synchronizační služby označované jako Firefox Sync, tuto službu málokdo pochopil a byla uživatelský přepracovaná k lepšímu, došlo také k přejmenování na Firefox account. Stačí se jednoduše přihlásit do Firefoxu bez opisování generovaného klíče, je to stejně jednoduché jako přihlášení do emailu. Mozilla tím doufá, že se zvedne zájem o tuto službu.

Aktualizační kanály[editovat | editovat zdroj]

Kromě aktuální (finální) verze Firefoxu (označované jako Release) vydává Firefox pravidelně další 3 různé budoucí verze v různé fázi vývoje (Central, Aurora a Beta). Aktualizační kanály Firefoxu se označují podle fáze vývoje dané verze jako:

  • central, dříve nightly – nejnovější neotestovaný zdrojový kód
  • aurora – šest týdnů starý kód, který prodělal základní testování
  • beta – připravovaná následující verze, dalších šest týdnů za Aurorou[33]
  • release – aktuální stabilní verze
  • esr – stabilní verze s dlouhodobou podporou (Extended Support Release)

Mobilní verze[editovat | editovat zdroj]

Ve vývojové verzi má mobilní verze označení "Fennec" (Neplatí pro oficiálně vydané bety). Mobilní firefox má stejnou verzi jako jeho bratříček pro počítače a rozlišuje se od něj pouze dodatkem: "pro Android/Maemo". Aktuální verze je Firefox 4b2 pro Android a Maemo (Existují samozřejmě i noční sestavení (nightly builds). Firefox se dlouhou dobu nemohl dočkat dostatečného hardwaru a plynulý chod mu umožnil až 1GHz procesor.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Download Firefox in your language [online]. Mozilla, [cit. 2014-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Google Chrome si upevnil pozici tržní trojky na Lupa.cz
  3. Spread Firefox – Download Day 2008
  4. XiTi Monitor - Relance de la part de visites de Mozilla Firefox dans les pays européens fin 2007 (francouzsky)
  5. Firefox ve verzi 3.5 je již nejpopulárnějším prohlížečem na světě, Martin Noska na serveru computerworld.cz, 23-12-2009
  6. Adoptuje svého Firefoxe na ČeskéNoviny.cz
  7. Přehled lokalizovaných rozšíření pro Firefox na CZilla.cz (archive.is)
  8. Doplňky aplikace Firefox na addons.mozilla.org
  9. Wikipedia Extension (anglicky) – rozšíření Firefoxu pro práci s Wikipedií (možnost stažení)
  10. a b Firefox 4 vyjde v listopadu na magazín.stahuj.cz
  11. Features/Release Tracking na MozillaWiki (anglicky)
  12. a b c d Enteprise/Firefox/ExtendedSupport:Proposal
  13. a b c d e f g h „RapidRelease/Calendar“ na MozillaWiki
  14. Firefox na MozillaWiki (anglicky)
  15. a b c CVRČEK, Pavel. Firefox 4: novinky ve vzhledu a prostředí. Root.cz [online]. 2011-03-23 [cit. 2011-03-28]. Dostupné online.  
  16. a b CVRČEK, Pavel. Firefox 4 a novinky pod kapotou. Root.cz [online]. 2011-03-24 [cit. 2011-03-28]. Dostupné online.  
  17. CVRČEK, Pavel. Firefox 7 vyjde v úterý. Přinášíme přehled novinek.. Mozilla.cz [online]. 2011-09-24 [cit. 2011-12-22]. Dostupné online.  
  18. KRČMÁŘ, Petr. Vyšel Firefox 9, výrazně zvyšuje výkon JavaScriptu. Root.cz [online]. 2011-03-24 [cit. 2011-03-28]. Dostupné online.  
  19. CVRČEK, Pavel. Firefox 10 přichází s kompatibilními doplňky a rozšířenou podporou. Mozilla.cz [online]. 2012-01-31 [cit. 2012-03-20]. Dostupné online.  
  20. MACIH, Jiří. Firefox 11, prohlížeče pro Metro a další novinky. Lupa.cz [online]. 2012-03-16 [cit. 2012-03-20]. Dostupné online. ISSN 1213-0702.  
  21. CVRČEK, Pavel. Vyšel Firefox 17 s podporou sociálního obsahu. Mozilla.cz [online]. 2012-11-20 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online.  
  22. CVRČEK, Pavel. Vyšel Firefox 20 s novým Správcem stahováním. Mozilla.cz [online]. 2013-04-02 [cit. 2012-04-03]. Dostupné online.  
  23. CVRČEK, Pavel. Firefox 21 Beta s analýzou běhu. Mozilla.cz [online]. 2013-05-04 [cit. 2012-05-27]. Dostupné online.  
  24. SOUKUP, Tomáš. Firefox 22: volání z prohlížeče, nové HTML5 tagy a zrychlení JavaScriptu. Zive.cz [online]. 2013-06-26 [cit. 2012-06-29]. Dostupné online.  
  25. CVRČEK, Pavel. Co nového přinese Firefox 23. Mozilla.cz [online]. 2013-08-03 [cit. 2013-08-06]. Dostupné online.  
  26. MACICH ML., Jiří. Firefox 24: posviťte si na paměťové nároky rozšíření. Root.cz [online]. 2013-09-18 [cit. 2013-10-02]. Dostupné online.  
  27. URBAN, Petr. Nový Firefox 25 nesdílí lištu pro hledání textu na stránce mezi panely. extrawindows.cnews.cz [online]. 2013-10-30 [cit. 2013-10-30]. Dostupné online.  
  28. CVRČEK, Pavel. Firefox 25 bude s novým vzhledem. Mozilla.cz [online]. 2013-05-29 [cit. 2013-10-30]. Dostupné online.  
  29. VYLEŤAL, Martin. Firefox 26 bude spouštět pluginy na vyžádání. Lupa.cz [online]. 2013-12-10 [cit. 2013-12-11]. Dostupné online.  
  30. CVRČEK, Pavel. Dnes vyjde Firefox 27. Co nového přinese?. Mozilla.cz [online]. 2014-02-04 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online.  
  31. CVRČEK, Pavel. Firefox 28 bude obsahovat vyhledávání na Mapy.cz. Mozilla.cz [online]. 2014-02-04 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online.  
  32. MACICH ML., Jiří. Firefox čeká rušné jaro: nové prostředí, dotyková verze a nejen to. Root.cz [online]. 2014-02-26 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online.  
  33. Mozilla Firefox: Development Process na vývojovém serveru Mozilla (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]