Mozilla Firefox

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mozilla Firefox
Snímek obrazovky Firefoxu 20.0 ve Windows 8
Screenshot Firefoxu 20.0 ve Windows 8
Vývojář Mozilla Corporation
Aktuální verze 21 (14. května 2013)
Připravovaná verze 22.0 (25. června 2013)
Operační systém multiplatformní
Typ softwaru webový prohlížeč
Licence EULA (distribuovaná verze)
MPL, MPL/GPL/LGPL (zdrojové kódy)
Lokalizace Více než 70 jazyků včetně češtiny
Web www.mozilla.com/firefox

Mozilla Firefox je svobodný multiplatformní webový prohlížeč, který vyvíjí ve spolupráci se stovkami dobrovolníků Mozilla Corporation, dceřiná společnost nadace Mozilla Foundation. První finální verze 1.0 byla vydána i v češtině 9. listopadu 2004 za velkého zájmu uživatelů i médií a stala se jedním z nejpoužívanějších programů s otevřeným kódem. Kromě oficiálně podporovaných platforem, kterými jsou Microsoft Windows, Linux a Mac OS X, je Firefox dostupný i pro FreeBSD, OS/2, RISC OS, SkyOS či BeOS. V lednu 2010 činil celosvětový tržní podíl Firefoxu 24,41 %.[1]

Záměrem původního tvůrce, Mozilla Foundation, bylo vytvořit malý, rychlý, jednoduchý a vysoce rozšiřitelný webový prohlížeč vedle stávajícího velkého balíku internetového softwaru Mozilla Suite. Firefox je nyní společně s e-mailovým klientem Mozilla Thunderbird nejdůležitějším projektem Mozilla Corporation.

Obsah

Historie [editovat]

Projekt samostatného webového prohlížeče z balíku Mozilla Suite nastartovali jako experiment Dave Hyatt a Blake Ross. Ti byli frustrováni situací okolo Mozilla Suite a chtěli vytvořit malý a jednoduchý - uživatelsky přívětivý - webový prohlížeč, který bude vyvíjet úzká skupina lidí. Jeho první verze (0.1), ještě pod jménem Phoenix, byla vydána 23. září 2002. Do konce roku pak v rychlém sledu následovaly verze 0.2–0.5.

Poté došlo k nucenému přejmenování z důvodů kolize s ochrannou známkou Phoenix (amerického výrobce systémů BIOS). Bohužel nebylo zvoleno vhodně a nový název, Mozilla Firebird, kolidoval jménem s databázovým serverem Firebird, za což se vývojářům dostalo oprávněné kritiky. Od verze 0.8 je produkt vydáván pod názvem Mozilla Firefox.

Přestože produkt ještě nebyl ve finální verzi, používalo jej v té době pro každodenní práci již velké množství uživatelů.

Verze 3.6 obsahuje novou verzi 1.9.2 renderovacího jádra Gecko, změny využívající grafickou knihovnu Cairo, mód anonymního prohlížení a mnoho dalších novinek. V testu Acid3 dosahuje skóre 94/100. Ve verzi 6.0 dosáhl plného skóre 100/100.

Jelikož si za první den po zveřejnění stáhli uživatelé 8 002 530 kopií Firefoxu verze 3.0, je Firefox zapsán v Guinnessově knize rekordů za největší množství stažených kopií softwaru.[2] Verze 4 tento rekord pak ještě překonala

Funkce a popularita [editovat]

Logo používané pro přidružené produkty Firefoxu.

Mezi populární vlastnosti Firefoxu patří blokování pop-up (vyskakovacích) oken, tzv. prohlížení v panelech (tabbed browsing) několika stránek ve stejném okně prohlížeče a systém rozšiřování pomocí speciálních modulů, které obsahují doplňující funkce, případně upravují chování prohlížeče. Poslední verze Firefoxu přímo zobrazují vektorovou grafiku ve formátu SVG. Ačkoliv některé podobné vlastnosti byly dříve obsaženy i v jiných prohlížečích (jako Mozilla Suite a Opera), Firefox je první, který si vydobyl širší uživatelskou oblibu. Záměrem tvůrců Firefoxu bylo obsazení 10 % trhu s prohlížeči do konce roku 2005 na úkor v současnosti nejrozšířenějšího Windows Internet Exploreru. V současnosti podíl Firefoxu v Evropě již přesahuje 28 % (ve Finsku dokonce rekordních 45,4 %).[3]

Firefox přitahuje pozornost jako alternativa k Windows Internet Exploreru také proto, že Explorer se ocitl pod palbou kritiky kvůli bezpečnostním problémům, nedodržování webových standardů, využívání potenciálně nebezpečných komponent ActiveX, náchylnosti k nákaze spyware a malware, kvůli pomalosti vykreslovacího jádra Trident, špatných výsledků v testu Acid3 a absenci mnoha funkcí, které zastánci Firefoxu i řady dalších alternativních prohlížečů považují za užitečné. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že ani používání Firefoxu není všelékem na problémy s bezpečností; i v něm již bylo objeveno (a opraveno) množství chyb, z nichž několik bylo kritických. Zodpovědnost za bezpečnost systému je vždy na uživateli, k čemuž mu ovšem Firefox dává poměrně dobrý výchozí bod. Poslední verze Windows Internet Exploreru též opravila řadu chyb, které mu byly vytýkány příznivci Firefoxu.

V prosinci 2009 se Firefox ve své verzi 3.5 stal statisticky nejoblíbenějším prohlížečem na světě.[4]

Název [editovat]

Původní jméno projektu bylo Phoenix a krátkou dobu také Mozilla Firebird. Poprvé bylo jméno změněno kvůli konfliktu s obchodní značkou výrobce BIOSu, firmou Phoenix Technologies, podruhé proto, že název Firebird nesl jiný open-source projekt vyvíjející relační databáze. Firefox anglicky doslova znamená ohnivá liška. Vývojáři název nějakou dobu vydávali za překlad údajného čínského označení pandy červené (Ailurus fulgens) na základě informace, jejíž původ lze vystopovat k wellingtonské ZOO; o správný překlad se tak v českém prostředí občas vedou flamewary. Jako výraz podpory projektu také česká skupina CZilla v pražské ZOO pandu červenou adoptovala.[5]

Rozšíření [editovat]

Screenshot české verze Mozilla Firefox 1.0

Velkou výhodou Firefoxu je, že umožňuje velice snadno stáhnout doplňky, které nejsou v základní instalaci Firefoxu. Ke stažení jsou stovky doplňků, které uživateli usnadní práci s internetem. Užitečným doplňkem je například Adblock, který dokáže blokovat reklamní bannery na internetu. Množství doplňků je díky české komunitě lokalizováno.[6] Spousty doplňků lze nainstalovat ze stránek Mozilla.[7]

Například pro snadnější užívání a editaci Wikipedie existuje rozšíření Wikipedia Extension.[8]

Licence [editovat]

Častým omylem je tvrzení, že Firefox je šířen pod volnou licencí. Pod trojlicencí MPL/GPL/LGPL jsou totiž šířeny pouze zdrojové kódy aplikace a nikoliv Firefox jako zkompilovaná verze. Ta je šířena pod standardní EULA, která uživateli znemožňuje modifikaci a následnou distribuci modifikovaného díla pod stejným názvem. Logo Firefoxu je ochrannou známkou, takže s ním nesmí být volně nakládáno. Mozilla Foundation, která spravuje ochranné známky Firefoxu, umožňuje používat toto logo pouze pro propagační účely.

Přehled verzí [editovat]

Rychlý aktualizační cyklus
Verze Datum vydání Gecko Poznámka
▼ ▼ ▼
4.0 2011-03-2222. března 2011[9] 2.0
5.0 2011-06-2121. června 2011 5.0
6.0 2011-08-1616. srpna 2011 6.0
7.0 2011-09-2727. září 2011[10] 7.0
8.0 2011-11-088. listopadu 2011 8.0
9.0 2011-12-2020. prosince 2011 9.0
10.0 2012-01-3131. ledna 2012 10.0 podpora verze 10.0.12esr až do 12. 2. 2013
11.0 2012-03-1313. března 2012 11.0
12.0 2012-04-2424. dubna 2012 12.0
13.0 2012-06-055. června 2012 13.0
14.0 2012-07-1717. července 2012 14.0
15.0 2012-08-2828. srpna 2012 15.0
16.0 2012-10-099. října 2012 16.0
17.0 2012-11-2020. listopadu 2012 17.0 podpora verze 17.0.3esr až do 3. 12. 2013[11]
18.0 2013-01-088. ledna 2013 18.0
19.0 2013-02-1919. února 2013 19.0
20.0 2013-04-022. dubna 2013[12] 20.0
21.0 2013-05-1414. května 2013[12] 21.0
22.0 2013-06-2525. června 2013[12] 22.0
23.0 2013-08-066. srpna 2013[12] 26.0


Standardní verze
Verze Datum vydání Kódové označení Gecko
1.0 2004-11-099. listopadu 2004 Phoenix 1.7
1.5 2005-11-2929. listopadu 2005 Deer Park 1.8
2.0 2006-10-1414. října 2006 Bon Echo 1.8.1
3.0 2008-06-1717. června 2008 Gran Paradiso 1.9
3.5 2009-06-3030. června 2009 Shiretoko 1.9.1
3.6 2010-01-2121. ledna 2010 Namoroka 1.9.2
3.7 zrušeno ► Firefox 3.6.4 Lorentz 1.9.3
4.0 2011-03-2222. března 2011[13] Tumucumaque[14] 2.0
▼ ▼ ▼

Novinky ve Firefoxu 4 [editovat]

  • V novém výchozím vzhledu se hlavička panelů nachází nad nástrojovou lištou, ve verzích pro Windows Vista a 7 je hlavní nabídka nahrazena tlačítkem a hlavička panelů je umístěna v hlavičce okna. Nově byl také zrušen stavový řádek a nahrazen lištou doplňků.[15]
  • Funkce Panorama (dříve označovaná jako Tab Candy umožňuje uspořádat panely do skupin.[15]
  • Firefox Sync (dříve dostupný jako rozšíření) nabízí synchronizaci záložek, aktuálně otevřených panelů, historie, hesel a dalších dat mezi několika instalacemi Firefoxu (např. doma, v práci atd.).[15]
  • Vylepšení rychlosti bylo dosaženo úpravami interpretu JavaScriptu, podporována je rovněž hardwarová akcelerace grafickými kartami.[16]
  • Nový správce doplňků, zobrazující se v panelu namísto v dialogovém okně.[16]

Další vývoj [editovat]

V roce 2011 došlo ke zkrácení vývojových cyklů, takže nové verze vycházejí každých 5–6 týdnů; po Firefoxu 5 vyšly v roce 2011 ještě čtyři další verze, Firefox 6, 7, 8 a 9.

Verze 7 snížila paměťové nároky prohlížeče, přinesla novinky v hardwarové akceleraci a začala v adresním řádku skrývat protokol HTTP.[17]

Novinkou verze 9 bylo zejména zrychlení při zpracování JavaScriptu.[18]

Od verze 10 jsou rozšíření ve výchozím nastavení považována za kompatibilní, čímž vývojáři reagovali na nefunkčnost neaktualizovaných rozšíření. Tato verze vyšla také ve variantě ESR (Extended Support Release), která bude podporována 42 týdnů a která by měla být vydávána každých 6 měsíců.[19]

Verze 11 nově podporovala synchronizaci rozšíření, import dat z prohlížeče Google Chrome, přinesla editor CSS pro vývojáře a experimentální podporu protokolu SPDY.[20]

Verze 17 vrátila animaci panelu při vzájemném přesouvání a obsahovala Social API, které umožňuje přistupovat k webům s dynamickým obsahem skrze lištu v prohlížeči, prozatím bylo připraveno rozhraní pro přístup k Facebooku. Jednalo se o druhou verzi s prodlouženou podporou (ESR).[21]

Verze 18 přinesla rychlejší start aplikace až o 20 % (zejména pokud uživatel používá motivy Personas), verze byla stabilnější a bezpečnější. Vylepšen byl výkon při přepínání panelů. Další novinkou bylo zavedení technologie WebRTC (Web Real-Time Communication), návrh tohoto komunikačního standardu byl schválen W3C na jaře 2012 a podporuje ho Opera, Chrome či IE. Ve Firefoxu 18 se také objevil nový javascriptový engine označovaný jako IonMonkey, podpora CSS3 Flexible Box Layoutu a W3C touch events a nový algoritmus pro doostření obrázků. Pro Mac OS přibyla podpora displeje Retina.

Verze 19 přinesla kromě oprav také novinku – integrovaný prohlížeč souborů PDF, který je založen na HTML5 a JavaScriptu a nahrazuje zásuvné moduly Adobe Reader nebo Foxit Reader. Dále bylo zapracováno na zrychlení spouštění aplikace.

Verze 20 obsahovala nového správce stahování, upozornění na neodpovídající zásuvné moduly a nově umožňovala mít vedle sebe okna s výchozím a anonymním prohlížením.[22]

Aktualizační kanály [editovat]

Kromě aktuální (finální) verze Firefoxu (označované jako Release) vydává Firefox pravidelně další 3 různé budoucí verze v různé fázi vývoje (Nightly, Aurora a Beta). Aktualizační kanály Firefoxu se označují podle fáze vývoje dané verze jako:

  • nightly – nejnovější neotestovaný zdrojový kód
  • aurora – šest týdnů starý kód, který prodělal základní testování
  • beta – připravovaná následující verze, dalších šest týdnů za Aurorou[23]
  • release – aktuální stabilní verze
  • esr – stabilní verze s dlouhodobou podporou (Extended Support Release)

Mobilní verze [editovat]

Ve vývojové verzi má mobilní verze označení "Fennec" (Neplatí pro oficiálně vydané bety). Mobilní firefox má stejnou verzi jako jeho bratříček pro počítače a rozlišuje se od něj pouze dodatkem: "pro Android/Maemo". Aktuální verze je Firefox 4b2 pro Android a Maemo (Existují samozřejmě i noční sestavení (nightly builds). Firefox se dlouhou dobu nemohl dočkat dostatečného hardwaru a plynulý chod mu umožnil až 1GHz procesor.

Reference [editovat]

  1. ↑ [1]
  2. ↑ Spread Firefox – Download Day 2008
  3. ↑ XiTi Monitor - Relance de la part de visites de Mozilla Firefox dans les pays européens fin 2007 (francouzsky)
  4. ↑ Firefox ve verzi 3.5 je již nejpopulárnějším prohlížečem na světě, Martin Noska na serveru computerworld.cz, 23-12-2009
  5. ↑ Czilla - Adopce pandy červené v pražské ZOO
  6. ↑ Czilla - Přehled lokalizovaných rozšíření pro Firefox
  7. ↑ [2]
  8. ↑ Wikipedia Extension (anglicky) – rozšíření Firefoxu pro práci s Wikipedií (možnost stažení)
  9. ↑ [3]
  10. ↑ Features/Release Tracking na MozillaWiki (anglicky)
  11. ↑ Enteprise/Firefox/ExtendedSupport:Proposal
  12. ↑ a b c d „RapidRelease/Calendar“ na MozillaWiki
  13. ↑ [4]
  14. ↑ Firefox na MozillaWiki (anglicky)
  15. ↑ a b c CVRČEK, Pavel. Firefox 4: novinky ve vzhledu a prostředí. Root.cz [online]. 2011-03-23 [cit. 2011-03-28]. Dostupné online.  
  16. ↑ a b CVRČEK, Pavel. Firefox 4 a novinky pod kapotou. Root.cz [online]. 2011-03-24 [cit. 2011-03-28]. Dostupné online.  
  17. ↑ CVRČEK, Pavel. Firefox 7 vyjde v úterý. Přinášíme přehled novinek.. Mozilla.cz [online]. 2011-09-24 [cit. 2011-12-22]. Dostupné online.  
  18. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Vyšel Firefox 9, výrazně zvyšuje výkon JavaScriptu. Root.cz [online]. 2011-03-24 [cit. 2011-03-28]. Dostupné online.  
  19. ↑ CVRČEK, Pavel. Firefox 10 přichází s kompatibilními doplňky a rozšířenou podporou. Mozilla.cz [online]. 2012-01-31 [cit. 2012-03-20]. Dostupné online.  
  20. ↑ MACIH, Jiří. Firefox 11, prohlížeče pro Metro a další novinky. Lupa.cz [online]. 2012-03-16 [cit. 2012-03-20]. Dostupné online. ISSN 1213-0702.  
  21. ↑ CVRČEK, Pavel. Vyšel Firefox 17 s podporou sociálního obsahu. Mozilla.cz [online]. 2012-11-20 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online.  
  22. ↑ CVRČEK, Pavel. Vyšel Firefox 20 s novým Správcem stahováním. Mozilla.cz [online]. 2013-04-02 [cit. 2012-04-03]. Dostupné online.  
  23. ↑ Mozilla Firefox: Development Process na vývojovém serveru Mozilla (anglicky)

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Mozilla Firefox

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mozilla_Firefox&oldid=10323803“