Kaskádové styly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo CSS. Tento článek pojednává o designovacím jazyku. O ostatních významech pojednává článek CSS (rozcestník).
Nuvola mimetypes source css.png

Kaskádové styly (v anglickém originále Cascading Style Sheets se zkratkou CSS) je jazyk pro popis způsobu zobrazení elementů na stránkach napsaných v jazycích HTML, XHTML nebo XML.

Jazyk byl navržen standardizační organizací W3C, autorem prvotního návrhu byl Håkon Wium Lie. Byly vydány CSS1, CSS2 a CSS3. Dne 7. června 2011 byla dokončena revize CSS 2.1[1] Hlavním smyslem je umožnit návrhářům oddělit vzhled dokumentu od jeho struktury a obsahu. Původně to měl umožnit už jazyk HTML, ale v důsledku nedostatečných standardů a konkurenčního boje výrobců prohlížečů se vyvinul jinak. Starší verze HTML obsahují celou řadu elementů, které nepopisují obsah a strukturu dokumentu, ale i způsob jeho zobrazení. Z hlediska zpracování dokumentů a vyhledávání informací není takový vývoj žádoucí.

Syntax[editovat | editovat zdroj]

Definice kaskádových stylů sestává z několika pravidel. Každé pravidlo obsahuje selektor a blok deklarací. Každý blok deklarací pak obsahuje deklarace oddělené středníky ; a každá deklarace sestává z identifikátoru vlastnosti, následuje dvojtečka : a hodnota vlastnosti. Nepovinně ještě může následovat označení !important, které zvýší sílu deklarace.[2][3]

Příklad pravidla:

body {
  background-color: white;
  color: black;
  padding: 10px !important;
}

Celý blok nazveme pravidlo, „body“ je selektor, část v závorkách je blok deklarací, řádek „background-color: white;“ je deklarace samotná, „background-color“ je identifikátor vlastnosti a „white“ její hodnota. Celý kód pak nastavuje barvu pozadí stránky na bílou, barvu textu na černou a okraj na 10 pixelů.

Selektory[editovat | editovat zdroj]

CSS definuje mnoho různých selektorů, které obvykle můžeme kombinovat. Mezi základní patří:[4]

  • body – Tyto deklarace budou platit pro všechny výskyty elementu body.
  • body p – Tyto deklarace budou platit pro všechny elementy p, které se nachází v elementu body, v jakékoliv hloubce.
  • body>div – Tyto deklarace budou platit pro všechny elementy div, které jsou dětmi elementu body. To znamená, že pokud bychom měli element div, který se nachází v <body><blockquote><div>…, tyto deklarace by pro něj neplatily, protože tento div není přímým potomkem elementu body.
  • .trida – Tyto deklarace budou platit pro všechny elementy, které mají v HTML nastavenou třídu trida. To se provádí pomocí HTML atributu class.
  • #id – Tyto deklarace budou platit pro všechny elementy, které mají v HTML nastavený identifikátor id. To se provádí pomocí HTML atributu id.
  • sel1, sel2, sel3 – Selektory můžeme seskupovat pomocí čárek. Následující deklarace pak budou platit pro všechny selektory.

Připojení kaskádových stylů do HTML stránky[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik možných způsobů, jak aplikovat kaskádové styly v HTML dokumentu;[5] v praxi se nejčastěji používá odkaz na externí soubor.

  • Zápis stylů do elementu style. Takové styly se aplikují na celou stránku podle předepsaných selektorů. Příklad:
<style type="text/css">
#hlavicka{
  width: 200px;
  height: 450px;
}
</style>
  • Připojení externího souboru pomocí elementu link. Příklad:
<head>
  <link rel='stylesheet' href='styly.css' type='text/css'>
</head>
  • Připojení externího souboru pomocí http hlavičky link.[6][7] Příklad:
Link: <fancy.css>; rel=stylesheet
  • Přímý inline zápis stylu pomocí atributu style. Tato pravidla budou aplikována pouze na dotyčný element (tedy: chybí zde ona kaskádovost). Ukázka:
<p style="color: red; text-decoration: underline">Tento odstavec bude červený a podtržený.</p>

Přehled vlastností[editovat | editovat zdroj]

CSS 1[editovat | editovat zdroj]

První verze CSS zavedla syntax (používaný ve všech následujících verzích), způsob vybírání prvků přes selektory, několik pseudotříd, hodnoty a jejich jednotky.

Kategorie[editovat | editovat zdroj]

Přizpůsobení vlastností hypertextových dokumentů umožnilo CCS 1 v následujících oblastech:

  • vlastnosti písma
  • barvy textu a pozadí
  • vlastnosti textu
  • vlastnosti blokových elementů
  • způsoby zobrazení prvků
  • řízení pozice

Hodnoty a jednotky[editovat | editovat zdroj]

Hodnoty vlastností CSS verze 1 mohou mít následující jednotky:

jednotky délky
  • (žádné) – u bezrozměrných vlastností (např. line-height); u desetinných hodnot se používá desetinná tečka
  • % – jednotka relativní vůči implicitnímu rozměru, zapisována bez mezery, např. font-size:110% znamená velikost o 10 % větší než ta výchozí
  • pt – typografické body, výchozí jednotka je 1/72 palce
  • px – 0,75 pt[8]
  • pc – pica, 1 pc = 12 pt
  • cm – centimetr
  • mm – milimetr
  • inpalec
  • em – je rovna výšce písma
  • ex – výška písmene x, je relativní k použitému písmu
barvy

Barvy mohou být zapsány buď:

  • přes některou z předdefinovaných konstant, např. aqua (jasná modrozelená), black (černá), blue (modrá), fuchsia (anilínová červeň), gray (šedivá), green (zelená), lime (citrónově zelená), maroon (kaštanová), navy (námořnická modř), olive (olivová), purple (purpurová), red (červená), silver (stříbrná), teal (tmavá modrozelená), white (bílá), yellow (žlutá).
  • #rgb, kde r, g nebo b jsou barevné složky specifikované jako hexadecimální číslovky (0 až f)
  • #rrggbb, podobně jako výše, s tím, že na jednu barevnou složku vychází dvouciferná hodnota (00 až ff)
  • rgb(r,g,b), podobně jako výše, ale hodnoty jsou v desítkové soustavě (0 až 255)
  • rgb(r%,g%,b%), podobně jako výše, ale hodnoty jsou v rozsahu (0 až 100)
URL

Pro specifikaci URL se v CSS používá konstrukce url(), kde se mezi závorky specifikuje adresa zdroje. Ta může být absolutní, např. url(http://www.server.com/images/logo.jpg), relativní vůči serveru, např. url(/images/logo.jpg) nebo relativní vůči aktuálnímu adresáři, např. url(images/logo.jpg). Obsahuje-li URL čárky, mezery, uvozovky nebo konec kulaté závorky, tyto znaky se dají eskapovat pomocí zpětného lomítka.

obecné druhy písem

Při specifikaci písma lze použít více názvů oddělených čárkou. Prohlížeč při zobrazování stránky tato písma postupně prochází a nenajde-li na počítači klienta první z nich, pokračuje ve hledání následující uvedenou hodnotou. Doporučuje se jako poslední písmo uvést obecný typ písma. Nenajde-li totiž prohlížeč ani jedno specifikované písmo, použije písmo defaultní pro daný typ. Hodnoty jsou tyto:

  • serif – klasické patkové písmo (např. Times)
  • sans-serif – bezpatkové písmo (např. Helvetica nebo Arial)
  • cursive – kurzíva
  • fantazy – ozdobné písmo
  • monospace – neproporcionální písmo (např. Courier)[9]

CSS 2[editovat | editovat zdroj]

CSS verze 2 rozšířila možnosti stylování několika dalšími parametry, např.:

  • outline – vnější ohraničení
  • max-height, max-width, min-height, min-width – minimální a maximální šířka nebo výška elementu
  • content – nastavitelný obsah elementu
  • counter – nástroj pro číslování kapitol
  • quotes – styl citací
  • clip – ořezávání
  • cursor – kurzor nad elementem
  • position – možnost pozicovat element v řádku, v bloku, absolutně, relativně, …
  • top, bottom, right, left – okrajové hodnoty pro position:absolute;
  • overflow – zobrazení při přetékání obsahu
  • visibility – viditelnost elementů
  • z-index – možnosti překrývání
  • page-break, orphans, widows – typografická pravidla pro dělení stránek
  • table-layout, border-collapse, border-spacing, caption-side, empty-cells – nové možnosti pro zobrazení tabulek
  • direction – směr psaní textu

CSS 3[editovat | editovat zdroj]

CSS 3 se mj. pojí s budoucím standardem HTML5, jež je má plně využívat. Přináší následující možnosti:

  • animace – CSS3 přímo podporuje animaci elementů (jejich vlastností), doposud se animace dělaly přes DHTML, např. jQuery
  • dodatečné možnosti stylování pozadí blokových elementů, včetně např. oříznutí jejich pozadí, vržených stínů nebo zakulacených okrajů
  • dodatečná pravidla pro přetékání obsahu blokových elementů
  • opacita – míra neprůhlednosti prvků
  • další podpora stránkovaného obsahu – záložky a možnosti dělení textu
  • flexibilní blokové elementy
  • dodatečné vlastnosti pro písma – načítání písma z externího zdroje, přizpůsobení velikosti při nízké čitelnosti, zužování/rozšiřování písma
  • vlastnosti pro generovaný obsah – zkracování obsahu s možností expanze, přesunování elementů dále ve stránce
  • mřížky (zatím nikde neimplementované)
  • cílové odkazy – jak a kde se mají otevírat
  • vlastnosti pro drag'n'drop
  • nové vlastnosti pro marquee
  • automatický vícesloupcový layout
  • nové vlastnosti Ruby
  • vlastnosti pro čtený text
  • 2D a 3D transformace
  • vlastnosti spolupracující s navigací
  • uživatelsky definované vlastnosti

Výhody CSS[editovat | editovat zdroj]

Používání kaskádových stylů ve srovnání se samotným HTML v praxi přináší výhody:

  • Rozsáhlejší možnosti formátování. Například pro formátování bloku textu – tj. určení vzdálenosti od jejich elementu či okraje stránky nenabízí HTML nic. CSS má vlastnosti padding[10] a margin[11]. V HTML by bylo potřeba vytvořit složitou konstrukci vnořených tabulek.[12]
  • Jednodušší údržba webové prezentace. Pokud chceme změnit nějaký detail, jako třeba barvu nadpisu, nemusíme složitě procházet HTML kód nebo různé HTML šablony, ale můžeme změnit pouze jednu vlastnost v CSS souboru, který je přilinkován ke všem stránkám.
  • Oddělení struktury a stylu. V jednom (HTML) dokumentu budeme mít pouze sémanticky označen obsah a v druhém (CSS) dokumentu máme definice vzhledu stránek. Tím dosáhneme snadnějšího strojového zpracování samotného obsahu stránek, do kterého se nám nepletou prvky definující vzhled.
  • Cachování stylů – webový prohlížeč si může soubor se styly uložit do cache paměti, čímž může být dosaženo zrychlení načtení stránky. Na druhou stranu při použití externího CSS souboru dochází k dalšímu HTTP požadavku navíc oproti tomu, když bychom použili buď online CSS nebo přímo formátování HTML.
  • CSS vlastnosti jednotlivých elementů můžeme dynamicky měnit pomocí Javascriptu.[13]
  • S pomocí CSS můžeme jednoduše formátovat i jakýkoliv jazyk XML.[14]
  • Mohou také existovat různé styly pro různá výstupní zařízení. Jednoduše tak můžeme nadefinovat různý styl pro tisk, projekci, mobil, PDA, běžný prohlížeč či dokonce pro každý prohlížeč jiný styl. Specifikace CSS nezapomínají ani na zrakově postižené – je možno napsat styly pro hlasový syntetizátor nebo hmatovou čtečku Braillova písma.[15]
  • Koncový uživatel si může napsat svůj vlastní CSS styl pro libovolnou stránku. Většina prohlížečů nějakým způsobem podporuje uživatelské styly, takže uživatel si může například nastavit, aby měl všechny odkazy na všech webech vždy podtržené nebo aby na tomto konkrétním webu mělo písmo vždy černou barvu.[16]
  • V kombinaci s Javascriptem mohou vzniknout účinné bookmarklety, které mohou různě vylepšovat vzhled stránky. Například odstranit všechny obrázky na pozadí, změnit pozadí na bílé a písmo na černé apod.[17]

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Hlavní nevýhodou CSS je ne vždy dostatečná podpora v majoritních prohlížečích. Prohlížeče obsahují v implementaci CSS chyby a je někdy nesnadné napsat kód tak, aby se ve všech (resp. v běžných) prohlížečích výsledek zobrazil stejně. Situace se poslední dobou značně zlepšuje, mj. opravami chyb v prohlížečích a nástupem nových verzí Internet Exploreru, který byl ve své šesté verzi zdrojem častých chyb v CSS.

Občas se používají podmíněné komentáře, které umožňují definovat na úrovni HTML kód, který bude viditelný pouze Internet Exploreru či naopak.[18][19] Příklad:

 <!--[if IE]>
 <style type="text/css">
 #upozorneni {
   color: blue;
 }
 </style>
 <![endif]-->

Tento kód bude interpretován pouze Internet Explorerem, ostatní prohlížeče uvidí obyčejný HTML komentář a interní stylopis tak nebudou interpretovat.

Limity CSS[editovat | editovat zdroj]

  • CSS selektory neposkytují přístup k rodičovským prvkům, jako to umožňují sofistikovanější jazyky jako například XPath. Nemůžete například nastylovat jen ty odstavce, které obsahují odkaz.
  • Horizontální kontrola prvků na stránce je intuitivní a jednoduchá, naopak vertikální stylování už působí problém. Například na obyčejné vertikální centrování obsahu se musí používat poměrně složité kombinace a hacky, které ještě nemusí být dopředně kompatibilní.[20]
  • CSS neposkytuje možnost pro symbolický zápis proměnné nebo konstanty, všechny hodnoty musí být vepsány přímo v kódu. Například pokud se na vícero místech používá stejná barva, nemůže se použít symbolický zápis barva=red; a poté už jen psát proměnnou barva, všude se musí uvádět přímo hodnota red.
  • CSS neumí počítat výrazy, prohlížeče například neporozumí výrazu margin-left: 10% - 3em + 4px;. Webdesigner si to vše musí spočítat sám.
  • CSS2 nenabízí žádnou možnost pro tvorbu kulatých rámečků nebo jiných kulatých objektů. Pracuje pouze s obdélníky.
  • CSS2 nenabízí žádnou možnost, jak jednomu elementu přiřadit více obrázků na pozadí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CSS2.1 and the CSS3 Color Module Become Official W3C Recommendations [online]. 03-09-2011. Dostupné online.  
  2. Příručka k HTML a CSS
  3. (anglicky)Rule sets, declaration blocks, and selectors
  4. Interval.cz: CSS2 - selektory, pseudotřídy a pseudoelementy
  5. Polopatě: Zápis CSS
  6. (anglicky)Linking to style sheets with HTTP headers
  7. HTML 4 5 6: Řešení hádanky
  8. In CSS, “px” Is Not An Angular Measurement And It Is Not Non-Linear
  9. http://www.kosek.cz/clanky/web/css-ref.html
  10. Jak psát web: padding
  11. Jak psát web: margin
  12. Jak psát web: Design pomocí tabulek
  13. CSS: Spojení s JavaScriptem
  14. (anglicky)How to add style to XML
  15. Jak psát web: Odlišné formátování tisku
  16. Vlastní styly v prohlížeči Firefox
  17. (anglicky)Pixy.cz: My Favorite Favelets
  18. Mraveniště.org: Podmíněné komentáře
  19. LaTrine: Kouzlo s podmíněným komentářem
  20. Vertikální centrování v CSS Vertikální centrování by bylo jednoduché, kdyby IE7 a starší podporoval tabulkové hodnoty display, tvrzení, že jde o omezení CSS je blábol.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]