Roger Garaudy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Roger Garaudy (17. červenec 1913 - 13. červen 2012) byl francouzský filozof, který začal svou myšlenkovou cestu na politické levici a skončil u islámu a popírání holocaustu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Marseille. Vystudoval filozofii u Gastona Bachelarda. Roku 1933 vstoupil do Komunistické strany Francie. Po jejím zákazu roku 1940 byl tři roky vězněn. Po válce působil i v Sovětském svazu. Zlom v jeho politické orientaci znamenal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956, který odhalil Stalinovy zločiny. Na tuto svoji deziluzi reagoval prací Perspectives de l'homme z roku 1959, kde se zaobíral francouzským filozofickým katolicismem a existencialismem. Roku 1968 vystoupil proti sovětské okupaci Československa a k myšlenkám Pražského jara se přihlásil knihou La liberté en sursis. Prague 1968, načež byl vyloučen z Komunistické strany Francie. V 70. letech se přiklonil ke křesťanství a k víře v Boha. To ho vedlo ke stále ostřejší kritice západní civilizace, která Boha ztratila, až roku 1981 konvertoval k islámu. Roku 1987 založil ve španělské Cordobě institut k rozvíjení dialogu kultur, který však utrpěl značnou ztrátu prestiže po kontroverzních Garaudyho relativizacích nacistického holocaustu Židů v jeho pozdních pracích o Izraeli a Palestině.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Za jeho klíčové dílo bývá považována kniha Alternative z roku 1972, která leží uprostřed autorova přechodu od komunismu k islámu, v jeho nejméně ideologické etapě tvorby. V této knize tvrdí, že teorie tříd je mrtvá, a že hlavní úlohy se v západních dějinách chápe "nový historický blok" tvořený dělnictvem, technickou inteligencí a intelektuály. Tento blok má v Garaudyho představě za úkol nastolit systém přímé demokracie a malých samosprávných jednotek, který musí vydobýt na úkor kapitalistických manažerů na straně jedné a "technobyrokracie" reálného socialismu na straně druhé. V této etapě své tvorby má Garaudy rovněž silný ekologický akcent. Zároveň v knize Alternative zdůrazňuje, že společenská proměna je neuskutečnitelná bez víry v Boha. Známá se stala jeho teze "bez víry je socialismus nemožný".

Recepce v českém prostoru[editovat | editovat zdroj]

Jeho díla byla v 50. a 60. letech hojně překládána do češtiny a ovlivnila i český intelektuální prostor, především atmosféru konce 60. let a dialog mezi křesťany a marxisty v té době (například semináře Milana Machovce). V 70. letech byl naopak označován za antisocialistického ideologa (a to ovšem i na Západě, viz práce I. Bauera a A. Lieperta Die 'grosse Wende' des Roger Garaudy z roku 1971)

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • L'Église, le communisme et les chrétiens (1949) (česky vyšlo jako Církev, komunismus a křesťané roku 1950)
  • La théorie matérialiste de la connaissance (1953) (česky vyšlo jako Materialistická theorie poznání roku 1957)
  • La Liberté (1955) (vyšlo slovensky jako Sloboda roku 1958)
  • Perspectives de l'homme (1959) (česky vyšlo jako Perspektivy člověka roku 1964)
  • Dieu et mort (1962)
  • D'un réalisme sans rivage (1964) (česky vyšlo jako Realismus bez břehů roku 1964)
  • De l'Anatheme au Dialogue (1965) (česky vyšlo jako Od klatby k dialogu roku 1967)
  • Marxisme du XX siecle (1966) (česky vyšlo jako Marxismus 20. století roku 1968)
  • Peut-on etre communiste aujourd'hui? (1968)
  • La Liberté en sursis. Prague 1968 (1968)
  • Le grand tournant du socialisme (1969)
  • Toute la vérité (1970)
  • Reconquete de l'espoir (1971)
  • L'Alternative (1972)
  • Parole d'homme (1975)
  • Le projet espérance (1976)
  • La Troisieme Alliance (1977)
  • Appel aux vivants (1979)
  • Promeses de l'Islam (1981)
  • L'Affaire Israel (1983)
  • La Palestine (1986)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NIDA-RÜMELIN, Julian: Slovník současných filozofů, Praha, Garamond 2001. ISBN 80-86379-29-9
  • MATABOSCH, A.: Roger Garaudy y la construcción del hombre, Barcelona 1971
  • NORRIS, R. B.: God, Marx and the Future: Dialogue with Roger Garaudy, Philadelphia 1974

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/60742.stm