Anders Behring Breivik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anders Breivik
Rodné jméno Anders Behring Breivik
Narození 13. února 1979 (35 let)
Oslo
Národnost norská
Občanství Norsko
Znám jako vinný z útoků v Norsku 2011
Nábož. vyznání Církev Norska
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anders Behring Breivik (* 13. února 1979) je norský masový vrah - pachatel teroristických útoků v Norsku 22. července 2011,[1][2] při kterých zahynulo celkem 77 lidí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Je synem bývalého norského diplomata Jense Breivika a zdravotní sestry Wenche Behringové. Když mu byl jeden rok, rodiče se rozešli – otec chtěl syna vychovávat v Paříži se svou novou ženou, ale soud svěřil Anderse do péče matky. Během dětství otec udržoval se synem kontakt, ale nikdy spolu nežili.[3] Podle otce byl Anders docela obyčejný chlapec, kterého v dětství politika vůbec nezajímala.[3] Poslední kontakt s otcem měl v roce 1995, během puberty Anders vášnivě poslouchal hip hop a s partou přátel vyrážel do Oslo malovat graffiti.[3] Jeden z jeho nejlepších přátel na střední obchodní škole, s nímž Anders často vyrážel ven, pocházel z Blízkého východu.[3]

V šestnácti letech se přidal k mládežnické organizaci norské pravicové Pokrokové strany, která je proti imigraci.[4] Do Pokrokové strany vstoupil v roce 1999, tedy ve svých dvaceti letech, roku 2006 však jeho členství bylo zrušeno[3] (či roku 2007 ze strany vystoupil[5]). Jak se jeho názory radikalizovaly, začal kontaktovat další ultrapravicové skupiny po celé Evropě včetně srbských radikálů.[4] Podle běloruského disidenta Michaila Rešetnikova Breivik prošel výcvikovým táborem v Bělorusku.[6]

Před útokem se přestěhoval k matce, prý proto, aby ušetřil prostředky na svou „misi“. Pohlížel ale na ni jako na duševně desetiletou, svou sestru pak považoval za „poběhlici“. Podle jeho slov sestra i matka „dělaly ostudu mně i mé rodině. Rodině, která už byla rozložená kvůli feminismu a sexuální revoluci“.[7] Ve svém manifestu píše, že je 100% heterosexuál, ale že o sobě v některých situacích předstíral, že je gay, a z toho plynoucí atmosféry konspirace využíval ke svým cílům („Používání sociálních tabu je extrémně efektivní metoda, jak zamezit lidem, kdo vás znají, aby se vyptávali na váš program, třeba na to, co děláte o víkendu. Je to také velmi efektivní metoda, jak je vmanipulovat do toho, aby lhali ve váš prospěch“).[8] Podobným způsobem údajně i předstíral, že propadl počítačové hře World of Warcraft a že se za to stydí a pokouší se to skrývat.[8] Rovněž v manifestu napsal, že má mezi gayi přátele a nezajímá se o to, co provozují v soukromí, ale je zcela proti, aby měli gayové stejná práva jako ostatní a homosexualitu jako identitu a životní cestu považuje za nepřijatelnou.[8]

Střední školu nevystudoval, ukončil ji v 1 ročníku, v Oslu a krátce vlastní zemědělskou firmu Breivik Geofarm v městečku Rena,[9] což mu podle norské televize umožnilo jednoduchý přístup k průmyslovému hnojivu, které lze použít k výrobě bomby.[10] Podle agentury Reuters Breivikova firma v květnu zakoupila 6 tun hnojiva.[11] Podle norského listu Verdens Gang měl v úmyslu zaútočit i na Královský palác v Oslu a na sídlo vládní sociálně-demokratické strany.[12]

29. listopadu 2011 předali norští psychiatři soudu zprávu o Breivikově duševním stavu. Odborníci se domnívají, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií a tudíž by za svůj čin neměl nést trestní zodpovědnost. Breivik prohlásil, že umístění do psychiatrické léčebny by pro něj byl ten nejhorší možný trest a že udělá cokoliv, aby soud přesvědčil, že je duševně v pořádku. V dubnu 2012 norský soud přijal novou lékařskou zprávu, ve které psychiatři Agnar Aspaase a Terje Tørrisen zpochybnili listopadovou diagnózu Anderse Breivika jako nepříčetného. Za bombový útok v Oslu i střelbu na ostrůvku Utøya tak může nést trestní odpovědnost.[13]

Dne 16. dubna 2012 soud započal. Dne 24. srpna téhož roku byl Breivik odsouzen ke 21 letům vězení s možností prodloužení trestu.[14]

Manifest[editovat | editovat zdroj]

Asi 90 minut před útokem v Oslu Breivik rozeslal na 1003 mailových adres dokument o 1518 stranách podepsaný Andrew Berwick a nazvaný 2083: A European Declaration of Independence. Podle webových stránek Ekonom.cz bylo mezi tisícovkou adres, na které Breivik odeslal svůj manifest, i deset adres soukromých uživatelů z České republiky, registrovaných na serverech Volny.cz a Seznam.cz.[15] Breivik v manifestu kritizuje hlavně politiky členských zemí EU. Muslimy vidí jako nástroj, s nímž chtějí kulturně marxističtí politici dosáhnout zničení evropských tradic a kultur. Proto také zaútočil na tábor politické strany, která se o rozšíření multikulturalismu v jeho očích zasloužila nejvíce. U soudu prohlásil, že "Muslimové nemohou za to, že je sem politická elita pozvala." Název kompendia vysvětluje takto: "Musíme růst a požadovat, co nám právem náleží! Do 11. září 2083 bude třetí vlna džihádu potlačena a nadvláda kulturních marxistů/multikulturalistů rozmetána. Ocitne se v ruinách právě 400 let po našem vítězství v bitvě o Vídeň 11. září 1683. V Evropě znovu zavládnou vlastenci." Manifest obsahuje Breivikovy názory na uspořádání světa s množstvím citací (Sergej Dmitrijevič Sazonov, Ronald Reagan, Orhan Pamuk, Adam B. Schiff, Colin Tatz, Valerij Jakovlevič Brjusov, G. B. Shaw, Winston Churchill, Imre Kertész, Srđa Trifković, Vladimir Bukovskij, Arnold Gehlen, Jurij Bezmenov, Barack Obama, John Henry Newman, Jacques Derrida, Peter Balakian a dalších), historických odkazů (Studená válka, Genocida Arménů, Konference OSN o klimatických změnách 2009, Křižácké války, Dobytí Jeruzaléma, Bitva na Kosově poli atd.), poznámky z osobního života a podrobný technologický postup výroby trhavin použitých v Oslu. Podle vlastních slov pracoval na Manifestu devět let, z toho tři roky na plný úvazek.[16][17] Některé části dokumentu jsou opsány z manifestu amerického teroristy Teda Kaczynského, známého jako Unabomber.[18][19] Breivik podrobně rozebírá přípravy na teroristický útok – opatření zbraní, výrobu výbušnin z hnojiva a svůj mentální stav ve dnech před útokem. V posledním zápisu se autor loučí a uvádí jako čas zápisu pátek 22. července 2011, 12:51 – několik hodin před explozí.

Breivik píše, že je nutné bojovat za žido-křesťanskou Evropu, vítá odmítání protižidovských postojů v Evropě a tvrdí, že Nová pravice se rychle vyvíjí směrem k proizraelské, proti-džihádské alianci.[20] Podporuje Izrael a považuje ho za oběť údajných kulturních marxistů, kteří vidí Izrael jako rasistický stát.[21]

Podle manifestu pobýval Breivik roku 2010 několik dní v Praze proto, aby nakoupil zbraně. Překvapilo jej však, jak je Praha bezpečná, a po pěti dnech odjel zpět do Norska. Benešovy dekrety dává za příklad západním zemím, aby s muslimy naložily stejně, jako Československo naložilo se sudetskými Němci.[22] V manifestu mezi možnými spojenci zmiňuje i české extrémně pravicové organizace, jakými jsou Národní odpor či dnes již nefunkční Národní strana, a několikrát souhlasně cituje českého prezidenta Václava Klause.[23]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Podle policie Breivikovy internetové příspěvky prokazují jeho extrémně pravicovou orientaci a protiislámské postoje.[24] Ve svém jediném tweetu na Twitteru parafrázoval Johna Stuarta Milla, když uvedl, že hodnota jednoho člověka s vírou je 100 000krát větší než hodnota lidí, kteří „jen mají pouhé zájmy.“[25][26] Podle norských médií má Breivik legálně registrováno několik střelných zbraní. V době, kdy na ostrově Utøya převlečen do policejní uniformy postřílel 69 mladých lidí, použil pravděpodobně samopal nebo kulovnici.[10]

Šest hodin před útokem zveřejnil Breivik na Youtube video, ve kterém vybízí sympatizanty, aby „přijali mučednictví“. Video obsahuje fotografie Breivika v neoprenu a se zbraní.[27] Norská policie původně oznámila, že akce zřejmě nepodnikl sám a že druhý útočník může být stále na svobodě,[28] později ale nabyla přesvědčení, že jednal zcela sám, ačkoli Breivik vypověděl, že spolupracoval s dalšími dvěma buňkami údajné organizace „templářských rytířů“.[29]

Ve svém profilu na sociální síti Facebook se Breivik charakterizoval jako konzervativec a křesťan. Policie ho označila za křesťanského fundamentalistu.[30] Sám se v diskusi na internetu vyslovil pro kolektivní návrat protestantů ke katolictví.[31] Svůj vztah k náboženství hodnotí slovy: "Nebudu předstírat, že jsem příliš náboženský člověk."[32] Italský sociolog Massimo Introvigne uvedl, že Breivik byl jako dospělý pokřtěn v luteránské církvi, ale jejího života se neúčastnil. Podle Introvigneho je dominantou jeho Manifestu „nenávist k islámu a obrana evropské tradice, tedy tradice, která zahrnuje také křesťanství, ale spíše jako kulturní odkaz a nikoli jako praktikovanou víru.“[33] Jiné zdroje však uvádějí, že se účastnil vnitrocírkevních voleb, v nichž volil konzervativní duchovní.[31] Podle zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě Břetislava Turečka se už dříve objevily náznaky, že je „radikálním stoupencem křesťanského sionismu“, měl se totiž přihlásit k plánům etnicky vyčistit Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy od Palestinců.[34] Podle Mojmíra Kalluse, předsedy české pobočky Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém, je ale takové chápání jeho osobnosti mylné, nelze mu věřit, že mu skutečně jde o blaho Židů. Naopak Breivikovo pojetí sionismu má být karikaturou a má spíše prozrazovat jeho vlastní myšlenkový svět, protože stát Izrael spojuje s etnickými čistkami a nacionalismem. Breivikovi mají Židé a Izrael prý sloužit pouze za nástroj v jeho boji proti muslimům a „levicovému propalestinskému establishmentu“.[35]

Také podle brněnského politologa Marka Čejky je Breivikova stylizace do role filosemity "hrubým zkreslením". Čejka se domnívá, že pokud by pravicoví teroristé Breivikova typu "mohli zaútočit na nějakého Žida, tak by to velice rádi udělali." Za "zavádějící" považuje i Breivikovo přiřazování ke křesťanským fundamentalistům.[36] To rovněž zpochybňuje slovenský konzervativní politik Vladimír Palko [37] a další komentátoři.[32][38][39]

Breivik byl aktivním členem zednářské lóže, která jeho členství potvrdila, ale od odpovědnosti za jeho činy se distancovala.[33][40] Podle Massima Introvigneho se Breivik obracel na všechny, kteří jsou negativně naladěni proti islámu, t. j. na organizované ateisty, novopohanská hnutí i satanisty.[33] Jeden z řádných duchovních v Norsku legální Satanovy církve byl tím, kdo Breivikův manifest zveřejnil.[33]

Od Breivikova činu se distancovali všichni významní politikové. Italský europoslanec Mario Borghezio, zvolený za Ligu Nord ovšem uvedl, že "sto procent Breivikových idejí je správných, některé jsou dokonce vynikající." Rovněž Francesco Speroni, který patří ke klíčovým postavám Ligy severu a byl v letech 1994 a 1995 ministrem pro ústavní reformy, se sice v rozhlasovém rozhovoru distancoval od masakru, současně ale řekl: "Breivikovou idejí je obrana západní civilizace."[41]

Psychologický profil[editovat | editovat zdroj]

Český politolog Zdeněk Zbořil se vyjádřil, že Breivik je především sociálně nedospělý psychopat, jehož motivaci nelze přiřadit k nějakému jasnému extrémistickému proudu, avšak jeho jednání může inspirovat nějaké jednotlivce či skupiny k nápodobě.[42] Apoštolský nuncius v Norsku Emil Paul Tscherigg řekl, že vnucovat druhým svoji fixní ideu či ideologii je křesťanské existenci naprosto cizí a v případě Breivika jde zjevně o vyšinutou osobnost.[33] Italský sociolog Massimo Introvigne o Breivikovi napsal, že „všechny svoje problémy a problémy světa připisoval muslimům a nepochybně byly jeho motivace také patologického rázu“.[33] Psychiatrička Marta Holanová považuje Breivika za narcistní osobnost s mesiášským naladěním, přičemž poruchu osobnosti nepovažuje Holanová za duševní nemoc.[5] Psycholog Slavomil Hubálek označil Breivikův manifest za pseudovědecký blábol, jehož pomatená ideologie jen posloužila Breivikově agresivitě a touze po slávě, které byly hlavní motivací a mohly být projevem komplexu méněcennosti ze sociální a partnerské neúspěšnosti. Podle Hubálka však Breivik naplňuje všech 7 bodů takzvané škály fašismu v osobnosti.[5] Ředitel psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích Marek Radimský se domnívá, že kdyby byl Breivik duševně nemocný, jen těžko by si mohl všechno tak dobře promyslet a zorganizovat.[5] Znalci se shodují, že Breivik byl nadprůměrně inteligentní.[5] Podle české policejní psycholožky Ludmily Čírtkové byl Breivik masovým vrahem z ideových pohnutek – misionářský pachatel z nenávisti, který věří, že jeho činy jsou z vyššího pověření a nutné k prospěchu společnosti. Na počátku procesu psychického vývoje předpokládá nějaký sociální propad pachatele, neúspěch v normálním zařazení do společnosti, což je kompenzováno virtuálním životem a hledáním viníka a nepřítele, jímž se v Breivikově případě stal multikulturalismus, kulturní marxismus a podobné konstrukty. Navíc u něj shledává maligní narcismus. Nebyl psychotikem, ale sociopatem. Současná společnost podle Čírtkové plodí nemalé množství outsiderů, a vzhledem k jejich samotářství je obtížné předem odhalit, co připravují.[43]

Podle závěrů psychiatrického vyšetření soudem ustanovenými lékaři, které byly potvrzeny i přezkumnou expertní komisí, byl diagnostikován jako paranoidní schizofrenik.[44] To ovšem později zpochybnila nová lékařská zpráva, kterou soud přijal a podle níž byl Breivik v době spáchání svého činu příčetný a je za něj proto zodpovědný.[45]

Soud[editovat | editovat zdroj]

Soud s Breivikem začal 16. dubna 2012 a Breivik v průběhu něj vypovídal mimo jiné o podrobnostech masakru.[46]

Dne 24. 8. 2012 byl Anders Breivik odsouzen za vraždu a terorismus k 21 rokům žaláře s možností prodloužení trestu (forvaring).[1] Po vynesení rozsudku prohlásil, že neuznává legitimitu soudu, a proto se proti rozsudku neodvolá. Prokuratura následně na tiskové konferenci oznámila, že přestože požadovali jeho prohlášení za nepříčetného a umístění na psychiatrické léčebně, proti rozsudku se rovněž neodvolají.[47]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Breivik dostal 21 let vězení, po vyhlášení rozsudku se usmál, novinky.cz, 24.8.2012
  2. Nor Breivik přiznal, že oba útoky provedl sám [online]. Deník, 2011-7-24, [cit. 2011-07-25]. Dostupné online. (čeština) 
  3. a b c d e HÁJEK, Adam. Měl raději zabít sám sebe, řekl otec norského vraha [online]. iDNES.cz, 2011-07-25, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Syn spáchal zvěrstvo, absolutní hrůzu, řekl Breivikův otec [online]. Oslo: Novinky.cz, 2011-07-25, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c d e Ivana Karásková: Norský střelec nebyl šílený, spíš se chtěl proslavit, soudí odborníci, idnes.cz, 26. 7. 2011
  6. http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/breivik-pry-prosel-vycvikovym-taborem-v-belorusku/668697, Breivik prý prošel výcvikovým táborem v Bělorusku, České Noviny.cz
  7. Breivik šetřil peníze na zbraně životem "maminčina mazánka" [online]. Oslo: Novinky.cz, 2011-07-26, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b c Tadeáš Zikmunda: Norský vrah: Jsem gay (když se to hodí), LUI magazine, 25. 7. 2011
  9. BŘEZINOVÁ, Markéta; HRON, Michal. Norský masakr zasáhl celý svět, lidé volají po smrti pro Breivika. iDNES.cz [online]. 2011-07-24 [cit. 2011-07-25]. Dostupné online.  
  10. a b Nenápadný blonďák oblékl uniformu a rozpoutal peklo
  11. Oslo bomb suspect bought 6 tonnes fertiliser: supplier
  12. Breivik chtěl zaútočil i na královský palác, píše norský list [online]. Oslo: Novinky.cz, 2011-07-30, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  13. Norští psychiatři zpochybnili Breivikovu nepříčetnost, soud to zohlední, Deník Referendum 10. 4. 2012, online
  14. Breivik dostal 21 let vězení, neodvolá se [online]. Oslo: Novinky.cz, 2012-08-24, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  15. Atentátník Breivik sám telefonoval policii: Operace skončena, ČeskéNoviny.cz (on-line)
  16. KATRANDJIAN, Olivia. Norway Attacks Suspect's Video Tells Conservatives 'Embrace Martyrdom' - ABC News [online]. Abcnews.go.com, [cit. 2011-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. 2083 — A European Declaration of Independence
  18. http://www.nrk.no/nyheter/norge/1.7725223
  19. SPENCEROVÁ, Tereza. UPDATE: Breivik část manifestu opsal od Unabombera a citoval i Václava Klause [online]. Literární noviny, 2011-7-24, [cit. 2011-07-25]. Dostupné online. (čeština) 
  20. http://www.washingtontimes.com/blog/robbins-report/2011/jul/23/oslo-terrorist-his-own-words/
  21. De forumposts van Anders Breivik [online]. EénVandaag, 2011-07-23. Dostupné online. (nizozemsky) 
  22. ŠŤASTNÝ, Jiří. Praha je příliš bezpečná, zbraně tu neseženu, píše v manifestu Breivik [online]. iDNES.cz, 2011-07-24, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online. (česky) 
  23. Terorista se ve svém manifestu odvolává i na Klause [online]. Lidovky.cz, 2011-07-24, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  24. Profile: Anders Behring Breivik [online]. BBC.co.uk, 2012-04-12, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Blonďák zabíjel na ostrově. Křesťanský fundamentalista nemá rád muslimy
  26. Breivikovo vyjádření na twitteru
  27. STEVENS, John. Massacre gunman posted YouTube video calling followers to 'embrace martyrdom' six hours before attacks [online]. Dailymail.co.uk, 2011-07-25, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. KROLUPPEROVÁ, Daniela. Norsko počítá mrtvé, šílený střelec možná neútočil sám [online]. Aktuálně.cz, 2011-07-23, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  29. Norská police nevěří, že měl Breivik komplice, ceskenoviny.cz, 26.7.2011
  30. ORÁLEK, Pavel. Blonďák zabíjel mladé socialisty na norském ostrově. Radikál nesnáší nevěřící [online]. iHned.cz, 2011-07-23, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  31. a b Případ Norsko obnažil debakl špionů posedlých islamisty [online]. Týden.cz, 2011-07-24, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  32. a b http://www.lidovky.cz/weiss-rytir-ideolog-0qq-/ln_nazory.asp?c=A110726_065142_ln_nazory_apeWeiss, Martin: Lidové noviny, on-line
  33. a b c d e f Milan Glaser: Massimo Introvigne o postavě norského atentátníka, Vatikánský rozhlas, 25. 7. 2011
  34. TUREČEK, Břetislav. Norský terorista je zapálený stoupenec Izraele, všímají si média [online]. Český rozhlas, 2011-7-25, [cit. 2011-07-25]. Dostupné online. (čeština) 
  35. KALLUS, Mojmír. EVROPA: Vrah přítelem Židů? [online]. neviditelnypes.lidovky.cz, 2011-07-29, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  36. Události, komentáře [online]. ceskatelevize.cz, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  37. Palko, Vladimír: aktualne.sk, on-linehttp://blog.aktualne.centrum.sk/blogy/vladimir-palko-.php?itemid=1012
  38. http://www.postoy.sk/node/3099Krivošík, Lukáš: Postoy.sk, on-line
  39. http://www.aktuality.sk/clanok/190680/komentar-breivik/Aktuality.sk, on-line
  40. JOHAN, Ahlander; VICTORIA, Klesty. Norway killer unknown to police, criticized Islam [online]. Oslo: Reuters, rev. 2011-07-23, [cit. 2011-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Italští politici z Ligy severu oceňují Breivikovy názory, Novinky.cz (on-line)
  42. Josef Koukal: Spíše než extremista je Breivik psychopat, míní politolog Zbořil, Novinky.cz, 25. 7. 2011
  43. Josef Koukal: Masového vraha je těžké odhalit, když žije jako samotář, říká psycholožka, Novinky.cz, 26. 7. 2011
  44. Expertní komise v Norsku potvrdila Breivikovu diagnózu [online]. CeskeNoviny.cz, 2011-12-22, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  45. JEDLIČKA, Petr. Norští psychiatři zpochybnili Breivikovu nepříčetnost, soud to zohledni [online]. denikreferendum.cz, 2012-04-10, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  46. HÁJEK, Adam. Bylo to zvláštní, někteří úplně ztuhli, popsal Breivik masakr na Utoyi [online]. iDNES.cz, 2012-04-20, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  47. Breivik se ve své řeči omlouval nacionalistům, že zabil málo lidí [online]. e15.cz, 2012-08-24, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]