Třetí vláda Vladimíra Mečiara
| Třetí vláda Vladimíra Mečiara | |
|---|---|
 Předseda vlády Vladimír Mečiar (2004) | |
| Pořadí | třetí (od r. 1993) |
| Předseda | Vladimír Mečiar |
| Místopředsedové | Katarína Tóthová Sergej Kozlík Jozef Kalman |
| Počet členů | 18 |
| Politické subjekty | HZDS (11), ZRS (4), SNS (2), NAS (1) |
| Národní rada | 83/150
|
| Jmenována | Michalem Kováčem |
| Datum jmenování | 13. prosince 1994 |
| Demise | 30. října 1998 |
| Konec v úřadu | 30. října 1998 |
| Důvod ukončení | Parlamentní volby 1998 |
| Kauzy | zavlečení Michala Kováče ml. do ciziny, zmařené referendum v roce 1997 |
| Opozice | SV, SMK, KDH, DEÚS |
| Webová stránka | vlada.sk |
| Programové prohlášení | |
| Posloupnost vlád | |
< Moravčík | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třetí vláda Vladimíra Mečiara byla v letech 1994–1998 vláda na Slovensku. Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily 30. září a 1. října 1994. Předsedou vlády byl Vladimír Mečiar.
Jednalo se o koaliční vládu, jejíž součástí bylo Hnutie za demokratické Slovensko (HZDS), Združenie robotníkov Slovenska (ZRS), Slovenská národná strana (SNS) a Nová agrárna strana (NAS).
Složení vlády[editovat | editovat zdroj]
[editovat | editovat zdroj]
11
| |
4
| |
2
| |
1
|
Vývoj ve vládě[editovat | editovat zdroj]
Nový volební zákon[editovat | editovat zdroj]
Na jaře 1998 se objevily snahy HZDS o přijetí volebního zákona, který by fakticky likvidoval volební koalice. Tento krok byl namířen zejména proti právě vznikající Slovenské demokratické koalícii (SDK). Ta by podle nového zákona potřebovala získat 25 % hlasů, aby se dostala do parlamentu. To vyústilo do formální přeměny SDK z koalice na stranu. Původně se rovněž uvažovalo o dvojkoalici Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a Demokratické unie (DÚ) s kandidáty tří menších stran (DS, SDSS a SZS) na jejich kandidátkach. Členové právě těchto pěti stran novou SDK vytvořili.
Parlamentní volby v roce 1998 sice vyhrálo HZDS se ziskem 27 % hlasů, na vytvoření vlády to však nestačilo. Vládní koalici tedy nakonec vytvořila SDK, která skončila druhá se ziskem 26,33 % hlasů. Vytvořila vládní koalici společně se Stranou demokratickej ľavice (SDĽ), Stranou maďarskej koalície (SMK) a Stranou občianskeho porozumenia (SOP), v čele s Mikulášem Dzurindou.
Zavlečení Michala Kováče ml. do ciziny[editovat | editovat zdroj]
31. srpna 1995 byl syn tehdejšího prezidenta SR Michala Kováče Michal Kováč mladší násilně zavlečen do rakouského Hainburgu. Z provedené akce byla podezírána slovenská tajná služba SIS pod vedením Ivana Lexy. Podle policejního vyšetřování důstojník SIS Ján T. toho dne odpoledne cestoval do Hainburgu. Anonymně po telefonu oznámil rakouské policii, že se před hainburskou policejní stanicí nachází v zaparkovaném Mercedesu člověk, na kterého je vydán mezinárodní zatykač. Šlo o uneseného, zbitého a do bezvědomí opilého Michala Kováče mladšího.
Podle zveřejněných informací mělo být důsledkem této akce odstoupení prezidenta z funkce, což mohlo být snahou tehdejší vlády pro její neustálé konflikty mezi ní a prezidentem. Prezident však ve funkci zůstal až do konce svého funkčního období. Do ukončení jeho funkčního období se ale nepodařilo nového prezidenta zvolit, proto po 3. březnu 1998 převzala část jeho kompetencí vláda a její předseda Vladimír Mečiar (Nový prezident byl zvolen až přímou volbou a funkce se ujal až 15. června 1999). Hned první den využil Mečiar získané prezidentské pravomoci a udělil amnestii pro pachatele zavlečení. 7. července 1998 udělil ještě jednu amnestii na stejné skutky. Tyto amnestie v kombinaci s několika výměnami vyšetřovatelů způsobily, že kauza nebyla nikdy zcela vyšetřena a právně dotažena do konce. 20. prosince 2002 Nejvyšší soud SR zamítl stížnost Generální prokuratury proti zastavení vyšetřování. Odvolání proti tomuto rozhodnutí není možné.