Tupolev Tu-154

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tu-154
Určení dopravní letoun
Výrobce Tupolev
První let 4. října 1968
Zařazeno 9. února 1972 (Aeroflot)
Charakter Aktivní
Uživatel UTair
KMV, Iran Air Tours
Výroba 1968–2011[1]
Vyrobeno kusů 1 025 ks
Cena za kus 45 mil. $

Tupolev Tu-154 (V kódu NATO "Careless") je sovětský, resp. ruský dopravní třímotorový proudový letoun, který létá od počátku 70. let 20. století. Byl vyvinut jako letoun, který měl nahradit na linkách stroje Tupolev Tu-104 a Iljušin Il-18. První prototyp stroje vzlétl 4. října 1968, poté byl testován a na pravidelný letecký provoz byl nasazen roku 1972. Letoun zakoupily Československé státní aerolinie, používala je letecká služba Federálního ministerstva vnitra pro vládní lety a donedávna létaly poslední kusy u letectva Armády České republiky[2]. Stroj Tu-154 je nejpoužívanějším sovětským proudovým dopravním letadlem. Je hojně používaným dopravním letadlem v Rusku. Nejkratší linka, na níž stroj létá, je BakuAktau (388 km), nejdelší MoskvaJakutsk (4 868 km).

Vlastnosti letounu[editovat | editovat zdroj]

Díky své vysoké cestovní rychlosti (975 km/h) patří Tu-154 k nejrychlejším dopravním letadlům, je schopen vzlétat a přistávat z nezpevněných drah a je schopen operovat v extrémních arktických podmínkách. Vzhledem ke koncepci proudových motorů s nízkým obtokovým poměrem a vysoké letové rychlosti má letoun ve srovnání s moderními stroji vyšší spotřebu paliva a nevyhovuje již současným hlukovým předpisům v EU.

Letoun měl být postupně nahrazen modernějším a úspornějším Tu-204, avšak po ekonomickém otřesu, způsobeném rozpadem Sovětského svazu, jich bylo vyrobeno jen několik desítek kusů a Tu-154 jsou dnes častěji nahrazovány západními stroji. Do budoucna by Rusové vyřazované letouny Tu-154 chtěli nahrazovat úplně novými stroji ruské výroby, označenými MS-21. Aeroflot vyřadil letouny Tu-154 k 31.12.2009 poté, co téměř 40 let tvořily páteř jeho letového parku.

Do roku 2012 nalétaly dohromady všechny modifikace letounů Tu-154 během více než 12 mil. letů více než 25 mil. letových hodin, přepravily přes 1,5 miliardy cestujících a byly exportovány do 15 zemí.[3]

Verze letounu[editovat | editovat zdroj]

Startůjící původní verze letounu 24. dubna 1969
Tu-154M
  • Tu-154 – První verze s motory Kuzněcov NK-8-2 a kapacitou 164 cestujících. Bylo vyrobeno jen asi 42 letadel.
  • Tu-154A – První modernizovaná verze původního Tu-154. Tu-154A měl motory Kuzněcov NK-8-2U s vyšším tahem, přidanou střední sekci palivových nádrží a více nouzových východů. Kapacita se pohybovala v rozmezí 144–152 cestujících.
  • Tu-154B – Verze s konstrukčními změnami, motory NK-8-2U a s vyšší nosností. Bylo vyrobeno 111 letadel.
  • Tu-154B-1 – Verze s menšími úpravami palivového systému, avioniky, klimatizace a podvozku. Tu-154B-1 měl kapacitu 160 cestujících. Aeroflot chtěl touto verzí zvýšit výnosy z vnitrostátních linek. V letech 19771978 bylo vyrobeno 64 letadel.
  • Tu-154B-2 – Menší modernizace verze Tu-154B-1. Kapacita verze B-2 se pohybovala od 160 do 180 cestujících, při čemž maximální kapacita 180 cestujících se dala dosáhnout odstraněním kuchyňky. Tento proces trval asi dvě a půl hodiny. Některé starší Tu-154B byly předělány na tuto verzi. Bylo vyrobeno 311 letadel, včetně VIP verzí, z nichž jsou některé ještě v provozu.
  • Tu-154M – Verze s motory Solovjov D-30KU-154, rekonstruovanými ocasními plochami, zvětšenými spoilery a změněnou kabinou pro cestující. Letadlo Tu-154M má tak mnohem nižší spotřebu paliva, větší dolet a snížené provozní náklady. Tu-154M poprvé vzlétl v roce 1982 a do hromadné výroby vstoupil v roce 1984. Aeroflot Tu-154M nasadil do provozu v prosinci 1984, pak následovaly další společnosti. Hromadná výroba skončila v roce 2006, ale omezená výroba pokračovala do ledna 2009. Bylo vyrobeno kolem 320 letadel.
  • Tu-154M-2 – dvoumotorová verze s motory PS-90A, ve fázi projektu.
  • Tu-154M-100 – Verze s renovací západní avionikou a jinými moderními systémy. Vývoj této verze začal v roce 1994. Letadlo mělo kapacitu 157 cestujících. Kabina měla automatický kyslíkový systém a větší úložné prostory nad hlavami cestujících. Byly vyrobeny pouze 3 letadla této verze, které byly v roce 1998 dodané Slovenským aeroliniím jako deblokace ruského dluhu. Všechny tři stroje se následně staly majetkem společnosti. Koncem září 2003 byly tyto tři letadla prodány zpět do Ruska.
  • Tu-155/156 – Experimentální letadlo s motory na methanolového palivo.
  • Tu-154S – Nákladní verze letadla Tu-154B.
  • Tu-154M-ONNěmeckem upravený Tu-154 na průzkumné letadlo.
  • Tu-154M-LK-1 – Cvičné letadlo pro kosmonauty

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Tupolev Tu-154 vládní letky České republiky na letišti Praha-Ruzyně

Tupolev Tu-154M (užívaný AČR 2 letouny evidenčních čísel 1016 a 1003)

  • Posádka: 4
  • Rozpětí: 37,55 m
  • Délka: 47,90 m
  • Výška: 11,40 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 55 300 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 100 000 kg
  • Pohonné jednotky: 3× Solovjev D-30KU-154-II
  • Maximální tah motorů: 3× 104 kN
  • Maximální náklad: 18 000 kg
  • Maximální počet přepravovaných osob: 164–180 (ČSA-142)
  • Maximální cestovní rychlost: 935 km/h
  • Praktický dostup: 12 500 m
  • Maximální zásoba paliva: 39 750 kg
  • Taktický dolet (s maximální zásobou paliva a 5450 kg nákladu): 6600 km
  • Taktický dolet (s maximálním nákladem): 3900 km

Nehody[editovat | editovat zdroj]

Letadla Tu-154 měla zatím 66 vážných nehod, po nichž stroj už dál nelétal, z toho v 37 případech došlo současně ke ztrátám na životech. Šest z těchto nehod bylo způsobeno vojenskou akcí nebo terorismem (úmyslné sestřelení Izraelem, dvakrát afgánskými vzbouřenci, exploze bomby čečenských teroristů, neúmyslný zásah ukrajinskou raketou, policejní zásah proti únoscům).

Ostatní nehody byly zapříčiněny mimo chyby pilotáže špatnými meteorologickými podmínkami, stavem ranveje (včetně srážky se sněžnými pluhy), přetížením, nebo nesprávným uložením nákladu a několik srážkami ve vzduchu. Vyskytly se i případy mechanických problémů, případ, kdy došlo palivo, požár v nákladovém prostoru a u některých nebyly důvody jednoznačně zjištěny. Další letouny byly zničeny při stání na zemi, například požárem, nebo v souvislosti s válečnými akcemi.

S ohledem na počet vyrobených kusů, přepravených osob i počet letových hodin, s ohledem na náročné podmínky, ve kterých často slouží, není nehodovost horší ve srovnání s obdobnými letouny.

Nehody v ČR[editovat | editovat zdroj]

Jeden ze dvou polských VIP strojů Tu-154M

V ČR došlo 19. února 1973 k nehodě Tu-154 Aeroflotu při které zahynulo 66 osob po nárazu letounu do země, následné destrukci a požáru v předpolí VPD25 letiště Praha-Ruzyně. Další nehoda, beze ztrát na životech byl stroj společnosti Malév, který se poškodil po velmi tvrdém dosednutí na ruzyňské letiště 21. října 1981. Posledním zničeným byl letoun Aeroflotu, jehož paluba byla zcela zaskládána nákladem cigaret, které se za letu vznítily pravděpodobně od vařiče v kuchyňce. Pilotům se nakonec podařilo nouzově přistát na poli u obce Dubenec. Nehoda se odehrála 17. listopadu 1990, v době návštěvy amerického prezidenta George Bushe.[4]

Nehoda polského vládního speciálu[editovat | editovat zdroj]

Významná je nehoda z 10. dubna 2010, kdy havarovalo letadlo Tu-154M Lux polské delegace, letící uctít oběti Katyňského masakru. K nárazu do terénu došlo v husté mlze, při konečném přiblížení na Smolenskou leteckou základnu. Při této nehodě zahynulo všech 96 osob na palubě, včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského, jeho manželky a mnoha polských vysokých politických i vojenských představitelů.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Současní civilní uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Tupolev Tu-154B-2 společnosti Aero Rent
Tupolev Tu-154B-2 společnosti Air Koryo
Tupolev Tu-154M společnosti Belavia

26. března 2012 bylo v provozu 104 strojů Tupolev Tu-154 všech verzí. Hlavní uživatelé:

Společnost Počet letadel v provozu
Rusko Aero Rent 2
Severní Korea Air Koryo 4 (dva stroje jsou momentálně odstaveny)
Rusko Alrosa 6
Rusko Aviaenergo 3
Ázerbájdžán Azerbaijan Airlines 1
Bělorusko Belavia 3
Rusko Donavia 3
Rusko Gazpromavia 3
Írán Iran Air Tours Všech 14 letadel je odstaveno
Rusko Jakutia 6
Rusko Jamal 6
Rusko Kogalymavia 4
Kyrgyzstán Kyrgyzstan Airlines 1
Rusko Orenair 5
Rusko Rossija 5
Tádžikistán Tajik Air 6
Rusko Tatarstan Airlines 5
Ázerbájdžán Turan Air 5
Rusko UTair Aviation 19
Rusko Vladivostok Air 3

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TU-154 Airliner Facts
  2. Generál Picek navštívil CIAF
  3. Legenda sovětského letectva TU-154 na i-RU.cz
  4. (anglicky) Ztráty Tu-154 v databázi Aviation Safety Nerwork

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu