Letiště Bratislava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mezinárodní Letiště M. R. Štefánika Bratislava Medzinárodné letisko M. R. Štefánika Bratislava
Bratislava airport.jpg
Základní informace
Typ letiště mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel Letisko M.R.Štefánika - Airport Bratislava, a.s. (BTS)
Otevření 1951
Nejbližší město Bratislava (9 km)
Poloha 48° 10′ 12″ s. š., 17° 12′ 45″ v. d.
433 ft / 132 m
Kód letiště ICAO: LZIB
IATA: BTS
Statistika (2010)
Cestujících 1 665 704ref
Pohybů 27 220
Vzletové a přistávací dráhy
04/22 beton, 2900×60 m
13/31 beton, 3190×45 m

Mezinárodní letiště Bratislava (slovensky Medzinárodné letisko Milana Rastislava Štefánika Bratislava) nebo také Mezinárodní letiště M. R. Štefánika Bratislava je hlavní mezinárodní letiště na Slovensku v Bratislavě. Nachází se na severovýchodním okraji Bratislavy, 9 km od centra, v městské části Ružinov a částečně v katastru obce Ivanka pri Dunaji, s rozlohou 4,77 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Aero A-14 Brandenburg Československých státních aerolinií s imatrikulační značkou L-BARG

První let na trase Praha – Bratislava se uskutečnil 29. října 1923 letadlem Aero A-14 tehdejších Československých státních aerolinií s imatrikulační značkou L-BARC. Letadlo pilotoval šéfpilot ČSA Karel Brabenec a prvním cestujícím se stal redaktor Lidových novin Václav König. Letadlo přistálo na letišti ve Vajnorech po 320 km dlouhém letu, který trval zhruba 3 hodiny. Letiště Bratislava-Vajnory nabízelo lety k Jadranu, do Vídně, Kluže a do Bukurešti. Po skončení 2. světové války byl provoz na letišti ve Vajnorech sice obnoven, bylo však zřejmé, že letiště bude stále méně vyhovovat neustále se zpřísňujícím požadavkům pro leteckou dopravu.

Přípravné práce pro výstavbu dnešního letiště započaly v roce 1947, s vlastní stavbou se začalo roku následujícího. Byla vybudována vzletová a přistávací dráha ve směru 04/22 o délce 1900 m a ve směru 13/31 o délce 1500 m. Letecký provoz na novém bratislavském letišti v Ivance pri Dunaji byl zahájen roku 1951.

V roce 1970 zde byl otevřen dnešní terminál A spolu s příslušným přednádražím a novým komunikačním systémem. V květnu 1970 začala fungovat linka Bratislava – Praha-RuzyněAmsterdam-SchipholNew York JFK, kterou ČSA provozovaly s letadly typu Iljušin Il-62. V 80. letech došlo v rámci komplexní rekonstrukce dráhového systému letiště k prodloužení dráhy 04/22 na 2900 m a dráhy 13/31 na 2950 m.

Od 21. června 1993 nese bratislavské letiště jméno významného slovenského politika, vědce, diplomata a generála Milana Rastislava Štefánika.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Nový mezinárodní terminál byl dokončen v roce 2010

Letiště má v současnosti tři terminály: první je terminál A1 otevřený v roce 2010, druhý terminál B v roce 1994 a třetí terminál C v roce 2006. Jejích současná kapacita je 9,9 milionu cestujících ročně. Dráhový systém sestává ze dvou na sobě kolmých vzletových a přistávacích drah, které v současnosti umožňují přistání všech běžných typů letadel. Na letišti sídlí mimo jiné slovenské aerolinie AirExplore, Go2Sky, Travel Service Slovakia a Danube Wings, dříve tam také sídlily např. Central Charter Airlines Slovakia, SkyEurope Airlines, Seagle Air a Air Slovakia. Dnes tvoří největší část provozu lety irské společnosti Ryanair, která tam buduje svoji základnu. Letiště je rovněž jednou z destinací ČSA.

Letecké nehody[editovat | editovat zdroj]

Letoun Ca.33
  • 4.května 1919 havaroval v oblasti letiště letoun Caproni Ca.33 s M. R. Štefánikem, dvěma italskými důstojníky a mechanikem na palubě. Po krátkém kontaktu s rozmoklým terénem pilot letoun opět zvedl a v následující zatáčce po větru upadl stroj po ztrátě vztlaku do levé vývrtky a zřítil se. Nepřipoutaná posádka z letounu vypadla a všichni na místě zahynuli. Nehoda se odehrála kolem 11:35 hod [1]. Existuje však i nepotvrzená teorie o sestřelení letounu, z důvodu záměny italské trikolóry za, v té době nepřátelskou, maďarskou. Jiné spekulace hovoří o politickém atentátu z důvodu střetu francouzsko-italských geopolitických zájmů nebo ambicí vlády E. Beneše a T. G. Masaryka.
  • 11. února 1977 došlo k havárii za snížené dohlednosti při dosednutí poštovního letounu ČSA asi 2 km před prahem VPD 22. Jednalo se o stroj Avia Av-14 (OK-OCA), let OK 475 na trase PrahaBratislavaKošice. Zahynuli dva pracovníci pošty a dva členové posádky, kapitán R. Chládek přežil. Podíl na nehodě mělo i nehomogenní tlakové pole, které vzniká při západním proudění (290°) na závětrné straně Malých Karpat, což působí indikaci nesprávné výšky barometrickými výškoměry.
  • 8. února 1999 se při rolování ze startovací dráhy neodpoutalo nákladní letadlo typu Boeing 707-328C ghanské společnosti Avistar. Stroj vybočil z dráhy a zabořil se přední částí do země. Letadlo, jež přivezlo náklad ryb, nemělo na palubě cestující, ale před startem bylo plně natankované. Při tomto incidentu nedošlo k žádnému zranění.[2][3]
  • 6. června 1999 havaroval v rámci Mezinárodního leteckého dne SIAD '99 v blízkosti letiště vojenský cvičný letoun BAE Hawk 200 britského královského letectva. Pilot letadla 45letý Graham Wardell zavadil během letecké ukázky v rychlosti asi 500 až 600 km/h o konec odstavné přistávací betonové plochy letiště. Neovladatelný letoun přeletěl nad budovou biologické ochrany letiště a dopadl do pole ve vzdálenosti asi 200 metrů, kde explodoval. První a druhý náraz roztrhl letadlo na několik kusů. Přestože trosky letounu nedopadly do prostoru vyhraženého pro diváky, smetla tlaková vlna ze střechy přilehlého objektu jednu ženu, jež odtud sledovala letecké ukázky. Divačka utrpěla stejně jako pilot smrtelné zranění.[2][4]

Doprava na letiště[editovat | editovat zdroj]

Letištní autobusy

Spojení na mezinárodní letiště v Bratislavě zajišťují pravidelné linky městské hromadné dopravy číslo 61, která ho přes centrum města spojuje s Bratislavským hlavním nádražím a linka číslo 96, která je spojuje s Petržalkou.

Spojení s nedalekým vídeňským letištěm a centrem Vídně zajišťují autobusové linky dopravců Blaguss Slovakia a Slovak Lines. V budoucnosti se plánuje napojení letiště na železniční síť Železnic Slovenské republiky. V případě vybudování zvažované trati Wolfsthal – Bratislava by obě letiště mohla být spojena i vlakem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na vesmir.cz
  2. a b http://www.topky.sk/cl/10/86252/Letecke-nestastia-a-havarie-na-Slovensku
  3. http://aviation-safety.net/database/record.php?id=19990207-0
  4. http://www.tjump.sk/accidents.php?show=66_acc_chrono.txt&Menu=main

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]