Jan Stráský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PhDr. Jan Stráský
Jan Stráský
Ve funkci:
2. července 1992 – 31. prosince 1992
Předchůdce Marián Čalfa
Nástupce zánik státu
Ve funkci:
2. července 1992 – 10. října 1995
Nástupce Vladimír Budínský
Ve funkci:
10. října 1995 – 2. ledna 1998
Předchůdce Luděk Rubáš
Nástupce Zuzana Roithová
Ve funkci:
2. července 1992 – 29. října 1992
Předchůdce Jozef Bakšay
Nástupce zánik rezortu
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 19. června 1998
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992[1]
Ve funkci:
14. února 2011 – 30. června 2012
Předchůdce Zdenka Šartnerová
Nástupce Jiří Mánek
Úřadující
Ve funkci od: 23. dubna 2006
Předchůdce Jan Havelka
Narození 24. prosince 1940 (72 let)
Plzeň, Protektorát Čechy a Morava
Politický subjekt KSČ (1964-1969)
ODS (1991-1998)
Unie svobody (1998-?)
Choť Božena Kuklová
Vzdělání Univerzita Karlova v Praze

Jan Stráský (* 24. prosince 1940, Plzeň) je bývalý český politik, v roce 1992 poslední federální předseda vlády Československa, pak český ministr dopravy (1993-1995) a zdravotnictví (1995-1998), poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny, do roku 1998 člen ODS, pak politik Unie svobody, V letech 2011-2012 ředitel správy Národního parku Šumava.

Obsah

Osobní a profesní život [editovat]

V roce 1958 absolvoval obchodní akademii v Plzni a začal pracovat ve Státní bance československé na pobočce v Blovicích, Plzni, později na ústředí v Praze a na pobočce v Praze 1.[2] Ve státní bance působil až do roku 1990,[2] při svém působení v Praze sdílel kancelář s Václavem Klausem.[zdroj?] V letech 1990–91 byl náměstkem generálního ředitele Komerční banky.

Jan Stráský studoval v letech 1963–1970 filosofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě UK.[2] Od roku 1964 byl členem KSČ, v roce 1969 ze strany vystoupil a v roce 1970 byl dodatečně vyloučen.[2]

Je ženat s Boženou, rozenou Kuklovou.[3]

Při příležitosti 70. narozenin v prosinci 2010 převzal PhDr. Jan Stráský na Pražském hradě Stříbrnou plaketu prezidenta republiky.[4]

Politická kariéra [editovat]

Během svého působení v Komerční bance byl externím poradce předsedy vlády ČR.[2] Od května 1991 do července 1992 byl místopředsedou vlády ČR[5] a zároveň předsedou Hospodářské rady vlády ČR. V roce 1991 se stal zakládajícím členem ODS,[2] 3. kongres ODS v listopadu 1992 ho zvolil místopředsedou občanských demokratů.[6] V místopředsednické funkci setrval do prosince 1997.[2]

Po volbách v roce 1992 se podílel na státoprávních vyjednáváních se slovenskou stranou[7] a stal se předsedou poslední československé vlády, který byl zároveň pověřený řízením federálního ministerstva zahraničního obchodu. Od 20. července do konce roku 1992 vykonával i pravomoci prezidenta republiky.[2] V lednu 1993 byl jmenován ministrem dopravy vznikající České republiky[8] a v říjnu 1995 ministrem zdravotnictví.[9]

Ve volbách v roce 1992 byl zvolen za ODS do České národní rady (volební obvod Východočeský kraj).[10][11][12] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde obhájil mandát ve volbách v roce 1996.[13][14]

V lednu 1998 vystoupil z ODS a vstoupil do Unie svobody.[2] Později opustil politiku, od roku 1998 je v důchodu.[2] Od ledna 2001 pracoval jako ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje,[2] kde však na konci roku 2006 skončil.[15]

Působení v KČT [editovat]

V roce 2006 se stal jako dlouholetý člen předsednictva Klubu českých turistů předsedou této organizace.[16]

Působení v NP Šumava [editovat]

14. února 2011 byl jmenován prozatímním ředitelem NP Šumava. Za své aktivity v této funkci byl oceněn anticenou Ropák roku 2011. Zároveň získal také cenu Zelená perla 2011 za výrok: "Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami."[17]

Porušení zákona a trestní oznámení [editovat]

V roce 2011 jako ředitel Národního parku Šumava vědomě porušil zákon, když svým podřízeným nařídil použít proti kůrovci chemické postřiky, ačkoli to zákon o ochraně přírody a krajiny v chráněných územích zakazuje. Česká inspekce životního prostředí oznámila, že vedení parku porušilo zákon a zahájilo s ním správní řízení o pokutě, která má horní sazbu 2 miliony korun. [18] V květnu 2012 uvedl internetový portál Česká pozice, že na Stráského jsou za jeho činnosti ve funkci ředitele Národního parku Šumava podána čtyři trestní oznámení. [19]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k Jmenný rejstřík předsedů vlád – Jan Stráský [online]. Úřad vlády České republiky, [cit. 2001-02-05]. Dostupné online.  
  3. ↑ http://www.lidovky.cz/bozena-straska-vzdycky-delala-vse-podle-manzela-sama-sny-nemela-psr-/lide.asp?c=A120112_212321_lide_ape
  4. ↑ ING. NOVÁČEK, Mojmír. Předseda KČT oslavil jubileum. Turista. 2011, roč. 123, čís. 1-2, s. 55. ISSN 0139-5467.  
  5. ↑ Historie minulých vlád – Jan Stráský [online]. Úřad vlády České republiky, [cit. 2001-02-05]. Dostupné online.  
  6. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. s. 1510. (česky) 
  7. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. s. 605. (česky) 
  8. ↑ Historie minulých vlád [online]. Vlada ČR, [cit. 2001-02-05]. Dostupné online.  
  9. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. s. 1522-1523. (česky) 
  10. ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz, [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  11. ↑ Příloha 4: Poslanci za ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz, [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  12. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  13. ↑ Jan Stráský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  14. ↑ Jan Stráský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  15. ↑ Výroční zpráva Jihočeského kraje 2006 [online]. Jihočeský kraj, [cit. 2008-08-20]. Dostupné online.  
  16. ↑ ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KČT [online]. Klub českých turistů, [cit. 2007-05-03]. Dostupné online.  
  17. ↑ Ropákem roku je ředitel Šumavy Jan Stráský
  18. ↑ Stráský před rokem porušil zákon. Zůstává bez trestu
  19. ↑ Čestmír Klos: Na „Krále Šumavy“ Stráského jsou už čtyři trestní oznámení, Česká pozice, 4.5.2012

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]


Premiéři Československa Československo
První republika (1918–1938)
Karel Kramář (1918–1919) • Vlastimil Tusar (1919–1920) • Jan Černý (1920–1921) • Edvard Beneš (1921–1922) • Antonín Švehla (1922–1926) • Jan Černý (1926) • Antonín Švehla (1926–1929) • František Udržal (1929–1932) • Jan Malypetr (1932–1935) • Milan Hodža (1935–1938)• Jan Syrový (1938)
Druhá republika (1938–1939)
Jan Syrový (1938) • Rudolf Beran (1938–1939)
Poválečné Československo (1945–1948)
Zdeněk Fierlinger (1945–1946) • Klement Gottwald (1946–1948)
Komunistický režim (1948–1989)
Klement Gottwald (1948) • Antonín Zápotocký (1948–1953) • Viliam Široký (1953–1963) • Jozef Lenárt (1963–1968) • Oldřich Černík (1968–1970) • Lubomír Štrougal (1970–1988) • Ladislav Adamec (1988–1989) • Marián Čalfa (1989)
ČSFR (1990–1992)
Marián Čalfa (1989–1992) • Jan Stráský (1992)
První vláda Václava Klause
Předseda vlády
Václav Klaus (jmenován 2. července 1992, ODS)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1992
Jan Kalvoda (místopředseda vlády, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Stanislav Bělehrádek (hospodářská soutěž, KDU-ČSL) • František Benda (životní prostředí, KDS) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod, ODA) • Karel Dyba (hospodářská politika a rozvoj, ODS) • Jindřich Kabát (kultura – demise 17. ledna 1994, KDU-ČSL) • Petr Lom (zdravotnictví – demise 22. června 1993, ODS) • Igor Němec (státní kontrola, ODS) • Jiří Novák (spravedlnost, ODS) • Petr Piťha (školství, mládež a tělovýchova – demise 27. dubna 1994, nestraník za KDS) • Jan Ruml (vnitro, ODS) • Jiří Skalický (správa národního majetku a privatizace, ODA) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci, ODS) • Josef Zieleniec (zahraničí, ODS)
Členové jmenovaní později
30. ledna 1993
Antonín Baudyš (obrana – demise 21. září 1994, KDU-ČSL) • Jan Stráský (doprava a spoje – odvolán 10. října 1995, zdravotnictví – pověřen 10. října 1995, ODS)
23. června 1993
Luděk Rubáš (zdravotnictví – demise 10. října 1995, ODS)
19. ledna 1994
Pavel Tigrid (kultura, nestraník za KDU-ČSL)
2. května 1994
Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova, KDS)
22. září 1994
10. října 1995
Vladimír Budinský (doprava a spoje, ODS)
Druhá vláda Václava Klause
Předseda vlády
Václav Klaus (jmenován 4. července 1996, ODS)
Členové v den jmenování vlády
4. července 1996
Jan Kalvoda (místopředseda vlády, spravedlnost – demise 7. ledna 1997, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance – odvolán 2. června 1997, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Josef Zieleniec (místopředseda vlády, zahraniční věci – demise 23. října 1997, ODS) • Jiří Skalický (místopředseda vlády – pověřen 16. června 1997, životní prostředí, ODA) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod – demise 2. června 1997, ODA) • Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova – odvolán 2. června 1997, finance – pověřen 2. června 1997, ODS) • Jan Ruml (vnitro – demise 7. listopadu 1997, ODS) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci – odvolán 8. listopadu 1997, vnitro – pověřen 8. listopadu 1997, ODS) • Martin Říman (doprava a spoje, ODS) • Jaromír Schneider (hospodářství (místní rozvoj) – demise 2. května 1997, KDU-ČSL) • Jan Stráský (zdravotnictví, ODS) • Jaromír Talíř (kultura, KDU-ČSL) • Miloslav Výborný (obrana, KDU-ČSL) • Pavel Bratinka (bez portfeje, ODA)
Členové jmenovaní později
7. ledna 1997
Vlasta Parkanová (spravedlnost, ODA)
12. května 1997
Tomáš Kvapil (místní rozvoj, KDU-ČSL)
3. června 1997
Karel Kühnl (průmysl a obchod, ODA) • Jiří Gruša (školství, mládež a tělovýchova, nestraník)
8. listopadu 1997
Jaroslav Šedivý (místopředseda vlády, zahraniční věci, nestraník) • Stanislav Volák (školství, mládež a tělovýchova, ODS)
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Stráský&oldid=10343829“