Jan Malypetr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o politikovi první republiky. Možná hledáte: Jan Malýpetr – učitel tělocviku.
Jan Malypetr
9. předseda vlády Československa
Ve funkci:
29. října 1932 – 5. listopadu 1935
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
PředchůdceFrantišek Udržal
NástupceMilan Hodža
Předseda Poslanecké sněmovny Národního shromáždění
Ve funkci:
6. listopadu 1935 – 21. března 1939
PředchůdceBohumír Bradáč
Nástupceparlament rozpuštěn
Josef David[1]
Milan Uhde[2]
Ve funkci:
17. prosince 1925 – 29. října 1932
PředchůdceFrantišek Tomášek
NástupceFrantišek Staněk
Ministr vnitra ČSR
Ve funkci:
7. října 1922 – 9. prosince 1925
Předseda vládyAntonín Švehla
PředchůdceJan Černý
NástupceFrantišek Nosek
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
26. května 1920 – 21. března 1939
Poslanec Revolučního Národního shromáždění
Ve funkci:
14. listopadu 1918 – 15. dubna 1920
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
Strana národní jednoty
Národní souručenství

Narození21. prosince 1873
Klobuky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. září 1947 (ve věku 73 let)
Slaný
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov Klobuky
Národnostčeská
PříbuzníJiří Stránský (vnuk)[3]
Antonie Formanová (prapravnouče)
Jan Malýpetr (strýc)
Karel Stránský (zeť)
CommonsJan Malypetr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Malypetr (21. prosince 1873, Klobuky[4][5]27. září 1947, Slaný[6]) byl český pravicový politik, v letech 19321935 předseda československé vlády. Byl členem Republikánské strany československého venkova (známější pod jménem „agrárníci“).

Původ a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny, jeho strýcem byl Jan Malýpetr.[7] Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku.

V roce 1899 vstoupil Malypetr do agrární strany, kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od roku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném.

Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj poslanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem byl český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský.

Činnost ve vládě[editovat | editovat zdroj]

Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 19221925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V první vládě Antonína Švehly vystřídal dr. Jana Černého z vlády Benešovy.[8]V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády.

Vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu. Přes razantní postup Malypetrovy vlády v roce 1933 nepřekonalo Československo v porovnání například se západní Evropou následky globální hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal Malypetr použít mimořádných prostředků - vláda se pokou­šela krizi řešit stát­ními půjč­kami (sub­vence), orga­ni­zo­vala soci­ální pod­půrné akce pro děl­nic­tvo (pod­pora v neza­měst­na­nosti, vzta­ho­vala se na odbo­rově orga­ni­zo­vané děl­níky, pod­poru vyplá­cely odbory, ale ty dostá­valy pří­spěvky od státu). Pro neor­ga­ni­zo­vané děl­níky stát orga­ni­zo­val stra­vo­vací akce (dostá­vali pou­kázky na jídlo = „žeb­ra­čení“). Přes všechny snahy Československo následky krize zejména v oblasti průmyslu do začátku války nepřekonalo. Zejména na východě Slovenska dusily zemědělce exekuce. Docházelo za jeho vlády také k omezování demokracie, rozvíjela se cenzura a neklid panoval na Slovensku (první snahy o autonomii) i v českém pohraničí (Němci).

Liga proti bolševismu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1939 po německé okupaci se Jan Malypetr stáhl z politiky, jako pravicový a (z pohledu nacistických okupantů) relativně bezproblémový politik však v době protektorátu nijak nestrádal.

V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil Malypetr v roce 1944 Ligu proti bolševismu. Tento akt byl po osvobození v roce 1945 chápán jako kolaborace s nacisty a Jan Malypetr je spolu s ostatními členy předsednictva Ligy postaven před soud. Vina mu ale nebyla prokázána a byl postupně zproštěn všech obvinění.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Předseda jednokomorového Prozatímního Národního shromáždění svolaného v roce 1945.
  2. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do níž se transformovala dosavadní Česká národní rada po vyhlášení samostatné České republiky 1. 1. 1993.
  3. Dostupné online.
  4. Matriční záznam o narození a křtu farnost Klobuky
  5. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304. 
  6. Jan Malypetr zemřel (dostupné online v NK ČR). Svobodné noviny. 30. 9. 1947, s. 3. Dostupné online. 
  7. Archivovaná kopie. www.infoslany.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-14. 
  8. PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]