Jan Malypetr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o politikovi první republiky. Možná hledáte: Jan Malýpetr – učitel tělocviku.
Jan Malypetr
Jan Malypetr.jpg
Ve funkci:
29. října 1932 – 5. listopadu 1935
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk
Předchůdce František Udržal
Nástupce Milan Hodža

Narození 21. prosince 1873

Klobuky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko

Úmrtí 27. září 1947 (ve věku 73 let)
Slaný
ČeskoslovenskoČeskoslovensko  Československo
Národnost česká
Politický subjekt agrární strana

Jan Malypetr (21. prosince 1873 Klobuky27. září 1947 Slaný) byl český pravicový politik, v letech 19321935 předseda československé vlády. Byl členem Republikánské strany československého venkova (známější pod jménem „agrárníci“).

Původ a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny, jeho strýcem byl Jan Malýpetr.[1] Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku.

V roce 1899 vstoupil Malypetr do agrární strany, kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od roku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném.

Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj poslanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem je český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský.

Činnost ve vládě[editovat | editovat zdroj]

Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 1922 - 1925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády.

Díky razantnímu postupu Malypetrovy vlády v roce 1933 překonalo Československo v porovnání například se západní Evropou poměrně úspěšně následky globální hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal Malypetr použít mimořádných prostředků - vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu.

Liga proti bolševismu[editovat | editovat zdroj]

Jan Malypetr po roce 1945 ve Zlonicích

V roce 1939 po německé okupaci se Jan Malypetr stáhl z politiky, jako pravicový a (z pohledu nacistických okupantů) relativně bezproblémový politik však v době protektorátu nijak nestrádal.

V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil Malypetr v roce 1944 Ligu proti bolševismu. Tento akt byl po osvobození v roce 1945 chápán jako kolaborace s nacisty a Jan Malypetr je spolu s ostatními členy předsednictva Ligy postaven před soud. Vina mu ale nebyla prokázána a byl postupně zproštěn všech obvinění.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.infoslany.cz/cs/modul/web/turisticke-cile/147-klobuky/