Jakovlev Jak-42
| Jak-42 | |
Jak-42D |
|
| Určení | dopravní letoun |
|---|---|
| Výrobce | Jakovlev |
| První let | 7. března 1975 |
| Zařazen | 1980 |
| Výroba | 1979-2002 |
| Vyrobeno | 178ks[1] |
| Varianty | Jak-42D |
Jakovlev Jak-42 (V kódu NATO "Clobber") je sovětský třímotorový proudový letoun z poloviny 70. let 20. století, původně navržený jako náhrada za zastarávající stroje Tupolev Tu-134, An-24, An-26 a Il-18. Vychází z typu Jak-40, oproti kterému je, kromě jiného, větší a mj. disponuje šípovitými křídly.
Obsah |
Charakteristika[editovat]
Po menším Jak-40 to byl pro smolenskou konstrukční kancelář teprve druhý průnik do sféry návrhu dopravních letadel. Pro letoun byly vyvinuty zcela nové dvouproudové motory D-36 s velkým obtokovým poměrem, mající oproti jiným sovětským motorům té doby velmi nízkou spotřebou paliva i velmi příznivé emisní a hlukové parametry. O jejich kvalitě svědčí mj. i to, že jejich pokračovatelé, motory Ivčenko D-436, jsou po roce 2010 osazovány i do nově vyvinutých letounů Antonov An-148. Letoun byl vybaven na svou dobu pokročilou avionikou, autopilotem, schopným udržovat letovou hladinu s přesností 10 m, byl schopen přistávat a vzlétat z nezpevněných RWY. Letoun dokázal přistávat s nezvykle nízkou přistávací rychlostí 210 km/h, takže ani nebylo třeba pro posílení brždění na krátkých drahách montovat obraceče tahu motorů. Určitou slabostí byla omezená maximální vzletová hmotnost, takže pro plné obsazení nebylo možné naplnit zároveň i palivové nádrže. Toto bylo později zčásti vyřešeno v rámci modernizace pod označením Jak-42D. Dalšími slabšími stránkami jsou poněkud nižší rychlost i dostup, což však na krátkých letech nepřináší citelná omezení.
Historie[editovat]
První prototyp Jak-42 vzlétl 7. března 1975 a nesplnil zpočátku všechna očekávání. Problémy nastaly zejména s novými motory D-36, letoun byl proto zaveden do služby až roku 1980. Nadějné vyhlídky letounu silně ovlivnila tragická nehoda, při které došlo za letu k ztrátě kontroly nad vodorovnou ocasní plochou, a následně, po dobu dvouletého vyšetřování byly uzemněny všechny vyrobené stroje. Přestože to byla v historii jediná ztráta, způsobená závadou stroje, Jak-42 už nikdy nedosáhl masového rozšíření - celkem se ho vyrobilo méně než 200ks. Po opětovném uvedení do provozu byl stroj modernizován, byla zavedena i verze pro nákladní dopravu, stejně jako po rozpadu SSSR populární salónní VIP verze. Do letounů byla též v rámci modernizace zavedena zahraniční avionika. Byly rozpracovány i další verze, například s dvěma motory pod křídlem, jejich dokončení ale zabránilo prudké zhoršení ekonomických podmínek po rozpadu SSSR.
V současné době 92 strojů Jak-42 zůstává ve službě.[1]
V letech 1994 - 1996 měla letouny Jak-42 pronajaty česká společnost Škoda Air pro charterové lety z Brna.
Havárie[editovat]
Do 7. září 2011 došlo při osmi haváriích Jaku-42 k 570 ztrátám na životech.
| Datum | Imatrikulace | Místo | Oběti | Popis |
|---|---|---|---|---|
| 28. 6. 1982 | СССР-42529 | 132/132 | Let Leningrad-Kiev, kvůli mechanickému opotřebení bronzové matice ovládající přes šroub horizontální stabilizátor došlo k samovolnému přestavení a neovladatelný letoun přešel do strmého klesání. Po dosažení transsonické oblasti se stroj působením aerodynamických a setrvačných sil rozpadl ve vzduchu. [2] | |
| 14. 9. 1990 | СССР-42351 | 4/128 | Let Volgograd-Sverdlovsk, chyba posádky při přistání | |
| 31. 7. 1992 | B-2755 | 108/126 | Krátce po vzletu, po výpadku motoru na malé výšce, neprovedli piloti předepsané standardní procedury - CFIT[3] | |
| 21. 11. 1993 | RA-42390 | 115/116 | Let Ženeva-Skopje, havaroval do hory během nepříznivých povětrnostních podmínek | |
| 17. 12. 1997 | UR-42334 | 70/70 | Let Oděsa-Soluň, chyba posádky během "going around" (opakování kruhu), náraz do hory | |
| 25. 12. 1999 | CU-T1285 | 22/22 | Havana, Kuba - Valencie, Venezuela, letoun dopadl na kopec během přistání | |
| 26. 5. 2003 | UR-42352 | 75/75 | Let Biškek-Trabzon-Zaragoza, letoun v mlze narazil do hory během přistání | |
| 7. 9. 2011 | RA-42433 | 44/45 | Let do Minsku; stroj přepravoval ruský hokejový tým Lokomotiv Jaroslavl, chyby pilotáže, zejména neúmyslné brzdění při vzletu, způsobily, že letoun bezprostředně po odlepení překročil kritický úhel náběhu a dopadl zpět ne zem.[4] |
Specifikace (Jak-42D)[editovat]
Technické údaje[editovat]
- Posádka: 2 piloti
- Kapacita: Do 120 cestujících (ale obvykle 8 v 1. třídě a 96 v ekonomické)
- Délka: 36,38 m
- Rozpětí: 34,88 m
- Výška: 9,83 m
- Nosná plocha: 150 m²
- Hmotnost (prázdný): 33 000 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 57 500 kg
- Pohonná jednotka: 3× dvouproudový motor Lotarev D-36, každý o tahu 63,75 kN
Výkony[editovat]
- Maximální rychlost: 810 km/h
- Cestovní rychlost: 740 km/h
- Dolet: 4 000 km
- Dostup: 9 600 m
Reference[editovat]
- ↑ a b Yak-42 production numbers
- ↑ (rusky) Záznam o nehodě na Airdisaster.ru
- ↑ (anglicky) Záznam o nehodě na Planescrashdb.com
- ↑ Top KHL squad killed in passenger plane crash in Russia [online]. RT News, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (anglicky)