Jakovlev Jak-38

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jak-38
Jak-38 na palubě
Jak-38 na palubě
Určení stíhač se schopnostmi VTOL
Výrobce Jakovlev
První let 15. ledna 1971
Zařazeno 1976
Charakter vyřazen (1991)
Uživatel Sovětské námořnictvo
Vyrobeno kusů 231

Jakovlev Jak-38 (v kódu NATO Forger) byl první a jediný sovětský operačně nasazený bitevní letoun se schopnostmi VTOL (kolmý vzlet a přistání) pro letadlové lodě. Byl vyvinut ze svého předchůdce - typu Jak-36.

První prototyp vzlétl 15. ledna 1971. Letoun byl dále upravován, sériově se začal vyrábět od roku 1975, o rok později byl zařazen do výzbroje sovětského námořnictva. Sloužil na letadlových křižnících Kijev, Minsk a Novorossijsk. Kromě základní verze se vyráběl školní typ Jak-38U pro výcvik pilotů bez výzbroje a radiolokátoru.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Nákres
  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 7,32 m
  • Délka: 16,37 m
  • Výška: 4,25 m
  • Hmotnost prázdného stroje: 7485 kg
  • Maximální hmotnost: 11 700 kg
  • Motor: 1× Tumanskij R-27V-300; 68,2 kN, 2× Rybinsk RD-36-35VFR; 29,9 kN
  • Maximální rychlost: 1280 km/h
  • Dostup: 11 000 m
  • Dolet: 1300 km
  • Výzbroj: 3600 kg různé raketové nebo pumové výzbroje na 4 podkřídelních závěsnících, kontejnery s dvouhlavňovými kanóny GŠ-23 ráže 23 mm.
Schéma sil působících na letoun v režimu VTOL (svislý vzlet, nebo přistání).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Yakovlev Yak-38 ve Wikimedia Commons

Související článek[editovat | editovat zdroj]