Jakovlev Jak-25
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jakovlev Jak-25 | |
 Jak-25 |
|
| Určení | noční stíhací letoun |
|---|---|
| Výrobce | Jakovlev |
| První let | 1952 |
| Zařazen | 1953 |
| Uživatel | SSSR |
| Vyrobeno | 638 |
Jakovlev Jak-25 (kód NATO Flashlight-A/Mandrake) byl dvoumotorový dvoumístný noční stíhač s výkonným radiolokátorem. Počátky vývoje spadají do roku 1950, první prototyp stroje označeného jako Jak-120 vzlétl 19. června 1952. Do výzbroje sovětské armády se dostal roku 1953. Stroj byl vyráběn v různých obměnách v celkovém množství 638 kusů.
[editovat] Verze letounu
- Jak-25 Flashlight - základní verze s motory Mikulin AM-5.
- Jak-25M - verze s radiolokátorem RP-6 Sokol, vylepšenými motory AM-5A, větší zásobou paliva a tlumiči nárazu pro kanóny.
- Jak-25MG - stroje vybavené systémem Gorizont-1 pro navádění pozemním střediskem.
- Jak-25K - verze bez kanonové výzbroje, ale s radiolokátorem Izumrud a naváděnými střelami RS-1U (AA-1 Alkali).
- Jak-25L - létající laboratoř pro různé testy včetně zkoušek katapultovacího sedadla.
- Jak-25RV Mandrake - výškový průzkumný jednomístný letoun
- Jak-25RRV - typ vybavený speciálními senzory pro monitorování radioaktivity.
- Jak-25RM - verze pro námořní průzkum.
- Jak-25MŠ/RV-II - bezpilotní letadlo pro nácvik stíhačů.
- Jak-25N - vyvíjená varianta bombardéru pro nesení taktické jaderné pumy, nikdy nezavedená do výzbroje.
- Jak-26 - bombardovací verze označovaná také Jak-25B.
- Jak-27 - verze vybavená pomocným raketovým motorem pro lepší výkony ve velkých výškách.
- Jak-27V - do služby nikdy nezavedená stíhací verze.
- Jak-27R Mangrove - průzkumná verze odvozená z typu Jak-27.
[editovat] Technické údaje
- Osádka: 2
- Rozpětí: 10,94 m
- Délka: 15,67 m
- Výška: 4,4 m
- Nosná plocha: 28,94 m2
- Hmotnost prázdného stroje: 5675 kg
- Max. vzletová hmotnost: 9450 kg
- Motory: 2× Mikulin AM-5 (RD-5A)
- Tah motoru: 23 kN
- Maximální rychlost: 1090 km/h
- Dostup: 15200 m
- Dolet: 2700 km
