Diskuse:Bohuslav Sobotka

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Hrdlodus v tématu „Hospodaření státu

Proč byl smazán odkaz na blog pana poslance ?Petr pravda 08:05, 6. 7. 2008 (UTC)

Vrátil jsem. V tomto případ o spam IMHO nejde. Oficiální blog osoby, o které je článek lze IMHO považovat za přípustný externí odkaz. --Cinik 08:08, 6. 7. 2008 (UTC)

Mám dotaz: Jak může (můžou) být místem narození Telnice? Je tam snad porodnice? Pochybuju. 78.102.255.163 1. 9. 2016, 21:16 (CEST)Odpovědět

Zcela obecně: rodit se nemusí jen v porodnicích. Konkrétně: zdroje u Sobotky zkrátka uvádí Telnici – jak vlastní, tak vládní stránky a taky fůra stránek při googlování. --Harold (diskuse) 2. 9. 2016, 18:12 (CEST)Odpovědět

Ministr průmyslu?[editovat zdroj]

Opravdu je Sobotka nyní ministrem průmyslu, nebo, jak se mi dle zdrojů zdá, je jenom pověřen řízením ministerstva? Pokud je jen pověřen, pak by se, imo, nemělo uvádět pořadí (zde i v seznamech), pravděpodobně bych takové osoby vypustil i z navboxů. Praxe je u českých vlád bohužel dost nejednotná, někteří pověřenci se uvádí, někteří ne. @Kacir: (případně pingni další, kteří by o tom mohli něco vědět) --Harold (diskuse) 1. 3. 2017, 08:58 (CET)Odpovědět

Rozhodně bude dobré to jednou provždy vyjasnit, jak z hlediska minulých, tak i budoucích případů. V podstatě je to otázka ústavní, tj. právní, tedy primárně na ústavní právníky. V nuancích pověření a jmenování si nejsem jistý. Sobotka byl pověřen, Ludvík jmenován, ale jak plyne z Mládkova odvolání, i jmenovaní ministři jsou pověřeni řízením ministerstev. Možná se k tomu vyjádří kolega Vlout, případně bych se opět obrátil na docenta Wintra. --Kacir 1. 3. 2017, 11:22 (CET)Odpovědět
Myslím, že je to tak, že určitý ministr je jmenován členem vlády a případně pověřen vedením nějakého ministerstva nebo jiného úřadu (čl. 68 odst. 2 a 5 Ústavy). --Vlout (diskuse) 1. 3. 2017, 14:23 (CET)Odpovědět
Otázkou je, jestli je osoba bez jmenování, tedy jen s pověřením řídit ministerstvo, plnohodnotným členem vlády v rámci dané funkce (má-li se uvádět úřad v iboxu, číslovat pořadí, nebo to odpovídá jen zastupujícímu/dočasnému mandátu), respektive, jestli je Sobotka nyní skutečně ministrem, či jen předsedou vlády pověřeným řídit ministerstvo? Např. u Nečase, pověřeného řízením ministerstva obrany, tuto funkci www.vlada.cz nezmiňuje a vzhledem k tomu, že u Sobotky se výslovně uvádí „pověřen řízením ministerstva“, tak se domnívám, že ministrem není, tedy ne plnohodnotným členem vlády v roli ministra, ale jen premiéra. --Kacir 1. 3. 2017, 14:57 (CET)Odpovědět
Ano, je to předseda vlády (tedy nepochybně plnohodnotný člen vlády) pověřený řízením ministerstva. Ovšem je třeba vědět, že všichni ministři průmyslu a obchodu byli pověřeni jeho řízením, jde totiž o dva akty, jmenování ministrem jakožto členem vlády (čl. 67 odst. 2 Ústavy) a pověření k řízení nějakého úřadu. Ostatně takový „ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu“ je ministrem, přestože žádný úřad (ve smyslu kompetenčního zákona) nevede. Co se týče Wikipedie, asi by bylo dobré v seznamu ministrů uvádět všechny, kteří byli řízením daného ministerstva pověřeni, protože jiný chronologický seznam by byl vlastně duplicitní, přičemž v takovýchto případech by se mohla připojit vysvětlující poznámka. --Vlout (diskuse) 1. 3. 2017, 15:28 (CET)Odpovědět
S uvedením všech v seznamu ministrů souhlasím, což je i zdejší praxe. Stále si nejsem zcela jistý, jestli je Sobotka „plnohodnotným členem vlády v roli ministra“ (IMO nikoli), když se ve zdůvodnění aktu neobjevilo jmenování (za ministra), ale jen pověření (k řízení ministerstva), čemuž by odpovídal i web vlády, který by při (skutečném) jmenování za ministra neměl důvod neuvádět „předseda vlády a ministr“; nyní ovšem uvádí jen „pověřen řízením ministerstva“ (mj. by dvounásobný řádný člen vlády měl mít 2 hlasy při hlasování (?)).
A k tomu se váží dvě wikiotázky: Zdali uvádět u osob pověřených řízením úřadu číslovku posloupnosti (IMO je to stejné jako např. u zastupujících velvyslanců, tedy neuvádět), a jestli uvádět takovou funkci v infoboxu a pokud ano, jakou formou? „Ministr xxx (pověřen řízením)“ se mi nejeví, z hlediska výše napsaného, jako vhodné (o ministra se nejedná). Názor ale podávám ve „formě IMO“, tedy jen jako soukromý pohled. --Kacir 1. 3. 2017, 16:05 (CET)Odpovědět
Snažil jsem se říct, že je to člen vlády, který je pověřen řízením ministerstva. Není to ministr, stejně jako místopředseda vlády není ministr (srov. odkázaný čl. 67 odst. 2 Ústavy). Jmenování ministrem se totiž vztahuje k pozici ve vládě, nikoli k řízení určitého ministerstva nebo jiného úřadu (to je ten druhý akt pověření), byť se to tak obvykle uvádí. Jestli a jak číslovat, to nevím a nechám s klidem to na ostatních, ovšem např. v odkázaném seznamu je celkem vhodně uvedeno, že jde o „chronologický přehled osob, členů vlády České republiky, působících v tomto úřadu“. --Vlout (diskuse) 1. 3. 2017, 16:32 (CET)Odpovědět
Před lety jsem uvažoval, jak zformulovat úvod těch seznamů, a nakonec mě napadla věta s „chronologickým přehledem osob,“ jako snad vhodným uvozením. Díky za upřesňující odpověď, která mně pomohla vyjasnit postavení člena vlády ve vztahu k jeho pověření k řízení úřadu.
Takže, i Harolde, ve shodě se zdejší praxí bych u osob pověřených pouze k řízení:
a) neuváděl číslovky posloupnosti,
b) (klidně) ponechal úřad v infoboxu - politik článku osoby,
c) ale namísto „ministr průmyslu a obchodu ČR“ bych uvedl např. „Pověřen řízením ministerstva průmyslu a obchodu ČR“, protože se o ministra průmyslu nejedná, když úřad řídí ze svého titulu jiného člena vlády.
--Kacir 1. 3. 2017, 16:59 (CET)Odpovědět
Díky oběma za příspěvky, taky už to snad chápu. :-) Pokud to není v rozporu se zdroji (např. nějaký oficiální očíslovaný seznam ministrů na vládních stránkách), tak ve všech třech případech souhlas. V seznamech ministrů by tedy neměli být očíslováni, zároveň je ale potřeba si ujasnit, zda patří do navboxů "Ministři resort ČR". S ohledem na to všechno, co zde zaznělo, spíš asi ne, co myslíš? --Harold (diskuse) 2. 3. 2017, 07:57 (CET)Odpovědět
Tady se asi neodrazíme od wikiprecedentu , nevzpomínám si na žádný takový případ. Ono to sjednoceno není ani v seznamových článcích. Ti, kteří přechodně vykonávají funkci, jsou jednou v seznamech uváděni (viz ministři, velvyslanci), jindy nikoli (např. při uvolnění úřadu prezidenta vykonávají jeho pravomoci jiní, které ale do seznamu prezidentů obvykle neuvádíme). V navboxech bych „pověřence“ buď ponechal v důsledku kontinuity za podmínky jasné informace, že se o ministry nejednalo (danými ministry skutečně nikdy nebyli), nebo je odstranil. Napíšu do diskuse příslušných navboxů návrh s variantami a počkáme na vyjádření.--Kacir 2. 3. 2017, 08:16 (CET)Odpovědět
Tak jednota s „pověřenci“ neexistuje ani v seznamech ministrů, např. Špidla byl jako premiér 2x pověřen řízením ministerstva spravedlnosti, ale v seznamu ho ani jednou neuvádíme.--Kacir 2. 3. 2017, 08:28 (CET)Odpovědět
Abych to ještě doplnil, tak např. předseda vlády je pověřen vedením ministerstva průmyslu a obchodu ([1]) a 1. místopředseda vlády není ministr a je také pověřen vedením ministerstva financí, ačkoli je uváděno, že ministrem financí je ([2]). Rozdílnost takového označení na stránkách vlády vyplývá zřejmě z toho, že první případ je dočasným řešením, zatímco druhé pověření je v rámci této vlády trvalé. Obávám se, že nebude snadné stanovit hranici, kdy z hlediska wikipedistických seznamů a posloupností půjde už o „ministra resortu“ a kdy jen o (dočasného) „pověřence“. --Vlout (diskuse) 2. 3. 2017, 09:45 (CET)Odpovědět
V tiskové zprávě jmenovacího aktu je ovšem u Babiše uvedeno: místopředseda vlády a ministr pověřený řízením Ministerstva financí, tedy jako „ministr“ je uveden, na rozdíl od Bělobrádka.--Kacir 2. 3. 2017, 15:13 (CET)Odpovědět
To možná nebude úplně přesné, protože jako člen vlády může být konkrétně jmenován buď předsedou vlády, místopředsedou vlády nebo ministrem (a až poté může být pověřen vedením nějakého ministerstva či jiného úřadu – to jsou ty dva akty). Takto je to asi standardní výklad, srov. také komentář (Sládeček, Mikule, Suchánek, Syllová. Ústava České republiky. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2016, str. 668): „… se vláda skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. … S postavením místopředsedy vlády Ústava výslovně spojuje jen možnost zastupovat předsedu vlády … Jinak je vedle předsedy „ostatním členem vlády“ … Z ústavního hlediska nic nebrání, aby byl pověřen řízením ministerstva nebo jiného úřadu (čl. 68 odst. 2 a 5); pokud je pověřen řízením ministerstva, zpravidla se o něm mluví také jako o ’ministrovi’, což ovšem neznamená, že by měl ve vládě dva hlasy.“ Že by byl někdo jmenován místopředsedou vlády a současně ministrem, to je pojmově vyloučeno, spíše zde v tiskové zprávě došlo ke smíšení těch dvou aktů, resp. k obecnému (novinářskému) označení. --Vlout (diskuse) 2. 3. 2017, 17:21 (CET)Odpovědět
Díky za citaci výkladu. Z hlediska rozdílu „pouhého pověření řízením“ a „jmenování ministrem s pověřením“ bych se na Wikipedii primárně řídil informacemi z www.vlada.cz, tedy věrohodným vládním zdrojem, jak jsou v něm členové kabinetu uvedeni, a samozřejmě dalšími věrohodnými zdroji, tj. jestli danou osobu (dominantně) označují za ministra či jen pověřeného řízením. Nevybavuji si případ, kdy by věrohodná média byla v rozporu s titulováním podle vlády. Babiš je tak běžně uváděn jako ministr, naopak např. Sobotka jako pověřený řízením ministerstva a nikoli ministr.--Kacir 2. 3. 2017, 17:51 (CET)Odpovědět
Prosím pěkně, z kterého mého příspěvku jste pochopil, že existuje něco jako „pouhé pověření řízením“ a „jmenování ministrem s pověřením“? Rád bych jej přeformuloval. --Vlout (diskuse) 2. 3. 2017, 20:19 (CET)Odpovědět
„Pouhým pověřením řízení“ myslím za současného nejmenování ministrem, tj. pověření již existujícího člena vlády (předsedy, místopředsedy). A ve druhém případě, „jmenování ministrem s pověřením“, jsem měl na mysli fakt, že nově jmenovaný ministr je pověřován řízením rezortu, i když v odkazu výše např. ministr Dientsbier pověřen nebyl, rozumím-li vzhledem k absenci aparátu ministerstva. --Kacir 2. 3. 2017, 20:28 (CET)Odpovědět
Díky za upřesnění, tedy podle Vás byl Andrej Babiš jmenován místopředsedou vlády, poté ministrem a pak pověřen řízením ministerstva financí. To mi celkem stačí, k věci proto již dále nic nemám. --Vlout (diskuse) 2. 3. 2017, 20:32 (CET)Odpovědět

┌──────────────────────────────────────────┘ Nevím, je-li důležitá posloupnost; z webů hrad.cz a vlada.cz by to tak mohlo být chápáno. Vámi citovaný komentář však ukázal, že něco takového není možné. Takže po jeho přečtění jsem nic takového samozřejmě netvrdil. Nevím, jak jste k dané myšlence dospěl? Fakticky přípustná je IMO varianta jmenovaného místopředsedy vlády pověřeného řízením ministerstva financí.
Wikipedie je odrazem okolní reality, v níž je Andrej Babiš uváděn všemi dostupnými zdroji za ministra financí, proto je i takový úřad zapsán nejen v textu, ale i v infoboxu příslušného článku.--Kacir 2. 3. 2017, 20:48 (CET)Odpovědět

@Harold, Vlout: Sděluji, že při sjednocování stylu článků, kategorií a šablon budu vycházet z vládního a prezidentského zdroje:

  • v přehledových seznamech ponechám všechny osoby, bez udání pořadí (1.) pak ty, které byly pouze pověřeny řízením bez jmenování za ministra, a to dle výše uvedených zdrojů,
  • v příslušné ministerské kategorii ponechám všechny osoby; ještě lepším řešením by bylo vytvoření pod/nadkategorii, ale i takto je to možné ponechat,
  • v šablonách ponechám pouze ministry podle vzoru {{Ministři spravedlnosti České republiky}}, v níž není uveden Špidla, jenž byl jako premiér také pověřen řízením rezortu,
  • v inofoboxu - politik ponechám možnost rozhodnutí na wikipedistech, protože je více variant fakticky +/- rovnocenných:
    • pokud se ovšem úřad objeví v iboxu, pak by měl být u „pověřenců“ nazván Pověřen řízením…,
    • odkazování na předchůdce/nástupce má také více možností: buď v položkách uvádět i „pověřence“, nebo pouze „ministry“,

Když jsem projížděl vlády, narazil jsem v souvislosti s neslučitelností ve smyslu: „že by byl někdo jmenován místopředsedou vlády a současně ministrem, to je pojmově vyloučeno,“ na případ Parkanové, která měla být v Topolánkově vládě jako ministryně obrany přesto „jmenována“ (?) do funkce místopředsedkyně vlády. Tisková zpráva to tak alespoń uvádí.
--Kacir 3. 3. 2017, 19:31 (CET)Odpovědět

Sobotkova demise[editovat zdroj]

Sobotka chce IMHO podat demisi. A má spor s Babišem. Udivuje mne, že tady nic o tom není. Z mobilu na cestách toho já moc napsat nemohu, tak čekám, co se bude dít. --Zbrnajsem (diskuse) 4. 5. 2017, 12:43 (CEST)Odpovědět

Wikipedie není zpravodajství. --Jowe (diskuse) 4. 5. 2017, 17:35 (CEST)Odpovědět
To přece tady takhle nemůže platit. To bychom o politických a podobných aktualitách nemohli psát nikdy. Sobotka to veřejně oznámil a je to se všemi souvislostmi prvořadá politická událost. I kdyby tu demisi nakonec nepodal. --Zbrnajsem (diskuse) 4. 5. 2017, 18:48 (CEST)Odpovědět

Pokorný[editovat zdroj]

Ten Radek Pokorný, co má vliv na Sobotku mi vrtá hlavou. Pokud se podívám do veřejně přístupných seznamů absolventů bučovického gymnázia, tak ho tam nikde nevidím. Je otázka, zda některá média tedy správně uvádějí, že oba absolvovali tutéž školu, spíše si myslím, že to pravda není. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 83.240.80.210 (diskuse)

Délka infoboxu[editovat zdroj]

Ten infobox nemá konce, lépe řečeno, nejméně ta poslední funkce by se měla vypustit (tuším zastupitel ve Slavkově). Pak teprve přijde manželka atd. Jo, ten statutární místopředseda ČSSD je taky navíc. No prostě: článek jako takový není nic moc, tak aspoň ten dlouhý infobox to má zachránit ... --Zbrnajsem (diskuse) 16. 11. 2017, 21:37 (CET)Odpovědět

Jako že zastupitel města Slavkova u Brna není politickou funkcí? Nebo že není pro osobu Bohuslava Sobotky významná, když ji vykonával bez přestávky 12 let, víc než čtvrtinu svého života? Nebo čemu to má vadit? Nějakému subjektivnímu estetickému dojmu? Ne, bezúčelné krácení infoboxu určitě nevynahradí jakékoli jiné nedostatky toho článku, jenom přidá jeden navíc absencí relevantní informace. --Bazi (diskuse) 17. 11. 2017, 00:29 (CET)Odpovědět

Hospodaření státu[editovat zdroj]

Nejsem nijak zkušený wikipedista, proto jsem se rozhodl nejdřív diskutovat a nechtěl jsem hned něco sám rozsáhle upravovat. Třeba je to v pořádku, alespoň si to vyjasním. Část textu věnovaná výsledkům hospodaření státu za jeho působení ve funkci ministra financí a především pak na jím sestavované rozpočty. Některé pasáže jsou dle mě dost subjektivní, nepopisují objektivně realitu ale obhajují tehdejší politiku vládní ČSSD a dávají jí do kontrastu s pozdější politikou ministra financí Kalouska. Celkově to vyznívá jasně tendenčně. Jelikož se dráhy a politické styly Sobotky i Kalouska táhly vedle sebe až do roku 2018, nevidím problém v tom že je ve článku o Bohuslavu Sobotkovi zmíněn kontrast s jím ostře kritizovanou politikou TOP09, nelíbí se mi kde a jak je zmíněn. Už jenom to, že nadpis o úroveň výše ohraničuje období roky 2002 a 2006.


Díky za reakce, dle nich se zařídím. Pokud by mi byl potvrzen můj pohled, samozřejmě se nezříkám zodpovědnosti a budu se snažit problematické věci předělat. --MorFFinek (diskuse) 6. 2. 2022, 15:01 (CET)Odpovědět

Přečetl jsem si jen odstavec "Hospodaření státu". A je opravdu napsán špatně. Kritika Sobotky, kritika Kalouska i obhajoby Sobotky. Předpokládám, že text vychází ze zdrojů, ale zdroje jsem nečetl. Ovšem je to psáno stylem "takto to bylo" a "za toto může (v dobrém či ve zlém) Sobotka". Mělo by to být psáno zhruba stylem "Během Sobotkovy vlády došlo k (popis, k čemu došlo)" a "Podle ekonoma (významný ekonom) jsou (popis názorů ekonoma)".
Pokud se Vám to podaří přepsat encyklodpedicky, bude to skvělé. --Hrdlodus (diskuse) 7. 2. 2022, 15:28 (CET)Odpovědět