Kramářova vila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kramářova vila

pohled na zahradní průčelí
Účel stavby
Rezidence předsedy vlády České republiky.
Základní informace
Sloh novobarokní
Architekt Friedrich Ohmann
Výstavba 1911–1914
Stavitel Karel Kramář
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Gogolova 212/1, Hradčany, Česká republikaČesko Česká republika
Souřadnice 50°5′36,13″ s. š., 14°24′37,58″ v. d.
Další informace
Kód památky 41505/1-2146

Kramářova vila je budova, kterou si nechal v letech 19111914 jako své sídlo postavit tehdejší známý politik, rusofil a pozdější první československý předseda vlády Karel Kramář. Od 18. prosince 1998 slouží jako oficiální rezidence českých premiérů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vila se nachází v nejvýchodnějším cípu Hradčan, v místě kde stávaly pražské Mariánské hradby, mezi přírodní památkou Letenský profil a Hanavským pavilonem. V roce 1911 koupil na místě bašty sv. Tomáše (Bašta XIX) stavební pozemek politik Karel Kramář, pozdější první předseda vlády Československé republiky. Na místě nechal postavit dům pro svou manželku, Rusku Naděždu Nikolajevnu.

Při koupi pozemku se musel Kramář zavázat, že na místě vyroste pouze jednopatrová budova, s průčelím obráceným k Vltavě, která bude navržena tak, aby nenarušovala vzhled panoramatu Pražského hradu.[1]

Projekt zpracoval vídeňský architekt Friedrich Ohmann. Ten navrhl rozsáhlý novobarokní a částečně secesní objekt. Ve vile o rozloze 700 m2 bylo celkem 56 místností. Většina z nich sloužila reprezentačním účelům. Vybavení interiéru měla na starosti paní Kramářová ve spolupráci s předními českými výtvarníky. Součástí areálu jsou ještě dva menší domky pro personál. Zahrada je upravena ve stylu francouzského parku. Stavba trvala 4 roky, bylo na ni navezeno 433 400 cihel, 16 600 dlaždic, 968 povozů písku, 73 povozů opuky, 60 povozů štěrku, 251 kamene, 13 dříví a další materiál. Stavební práce řídil stavební rada Jan Rosenberg, přes léto zde pracovalo 50 až 70 lidí a v pracích se pokračovalo i přes zimu. Účet za stavební práce (bez vnitřního vybavení) se zdvojnásobil na 800 tisíc korun. Celkově výstavba stála něco přes milion korun.

Velká jídelna v prvním patře

Vedle reprezentačních místností byly ve vile i soukromé ložnice a pracovny, několik jídelen, salónů, hal, hostinských pokojů, kulečníková síň, ale také osm sklepů, vlastní sklad benzinu, žehlírna a lázně. Mezi technické vybavení patřil například domácí výtah nebo odsávač prachu. Vila byla velmi luxusně zařízená. Např. pracovna Karla Kramáře měla 7,5 m vysoký strop, krb ze zeleného mramoru a pracovní stůl potažený buvolí kůží.

Dne 13. května 1915 se Kramářovi nastěhovali do vily. Již o týden později, 21. května, však Karla Kramáře zatkla policie a byl uvězněn ve Vídni. Vila zůstala neobývaná až do Kramářova propuštění po císařské amnestii v roce 1917.

Po smrti Kramářových vilu od roku 1938 spravovala Společnost dr. Karla Kramáře, která ji pronajala Národní galerii. Po roce 1948 byla společnost rozpuštěna a vila připadla státu.

Od roku 1952 byla vila pod správou komunistického Úřadu předsednictva vlády a postupně chátrala. V letech 1994 až 1998 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Po rekonstrukci slouží vila jako rezidence předsedy vlády České republiky.

Obyvatelé domu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Šetřilová, Jana: Kramářova vila. Dějiny a současnost, 1993, č. 3, s. 49-51 (Nyní autorka publikuje pod jménem Jana Čechurová.)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SLAVÍK, Herbert. Strakova akademie - Kramářova vila - Lichtenštejnský palác - Hrzánský palác. Praha : Úřad vlády ČR, 2008. 263 s. ISBN 978-80-903963-0-2.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]