Michael Kocáb
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Michael Kocáb | |
|---|---|
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 23. ledna 2009 | |
| Předchůdce | Džamila Stehlíková (SZ) |
|
|
|
| Narození | 28. července 1954 Praha, |
| Politická strana | nestraník za Stranu zelených |
| Manžel/ka | Marsha Kocábová |
| Děti | Natália Kocábová, Michael Kocáb, Jessica Kocábová |
| Webová stránka | www.michaelkocab.cz |
Michael Kocáb (* 28. července 1954, Praha) je český hudební skladatel, zpěvák, občanský aktivista a politik. V současnosti je ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny České republiky v druhé Topolánkově vládě i Fischerově vládě (nestraník nominován Stranou zelených). Na počátku 90. let 20. století byl poslancem Federálního shromáždění ČSFR a jedním z iniciátorů[zdroj?] odchodu sovětských vojsk z území bývalého Československa.
Obsah |
[editovat] Studia a hudební kariéra
Narodil se v rodině evangelického faráře Alfréda Kocába a promované psycholožky ve městě Zruč nad Sázavou. V roce 1973 maturoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi, o šest let později absolvoval pražskou konzervatoř v oboru skladba a varhany (studoval u Ilji Hurníka).
Ještě během studií v roce 1977 založil kultovní skupinu Pražský Výběr. Skupina se až do roku 1989 pohybovala na pomezí mezi oficiální a neoficiální scénou. V roce 1980 byl Kocáb obviněn pro politickou provokaci a stíhání bylo ukončeno až díky prezidentské amnestii. Mezi roky 1982 a 1987 měla skupina zakázanou činnost. Několik měsíců před revolucí v roce 1989 se podílel na natáčení filmu Pražákům, těm je tu hej (mj. zde byla scéna Kocábovy popravy natáčená v mauzoleu Klementa Gottwalda).
Po rozpadu původní skupiny Pražský výběr Kocáb vytvořil roku 2006 projekt Pražský Výběr II (Michael Kocáb – klávesy a zpěv, Klaudius Kryšpín – bicí, Zlata Emily Kinská – zpěv, vokál, percusse, Glenn Proudfoot – sólová kytara, vokál, Richard Scheufler – baskytara, zpěv, vokál).
V současnosti je Kocáb autorem písní, komorních děl i filmové hudby (mj. držitelem Českého lva za rok 2004 za film Král zlodějů).
[editovat] Politika
Kocáb na jaře 1989 společně s Michalem Horáčkem založil iniciativu Most, která měla zprostředkovávat komunikaci mezi vládnoucími a disidentskými strukturami. Na podzim stejného roku se tato iniciativa podílela na zprostředkování všech rozhovorů mezi zástupci opozice a předsedou komunistické vlády Ladislavem Adamcem.
Po 17. listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra a členem krizového štábu koordinačního centra OF. Jednal s náčelníkem generálního štábu Československé lidové armády Miroslavem Vackem a velitelem západního vojenského okruhu Mojmírem Zachariášem o nezasahování armády do průběhu sametové revoluce. Stejná jednání vedl i se zástupci sovětské armády umístěné v ČSSR.
28. prosince 1989 byl kooptován do Federálního shromáždění ČSSR. O den později byl na jeho návrh Václav Havel zvolen prezidentem republiky.
V letech 1990–1992 byl poslancem Federálního shromáždění ČSFR. Ve volbách v roce 1990 získal vysoký počet preferenčních hlasů (54 % - druhý nejpreferovanější kandidát po Alexandru Dubčekovi). V československém parlamentu byl členem zahraničního výboru, parlamentní komise prověřující spolehlivost generálů armády a členem komise pro kontrolu Federální bezpečnostní informační služby.
V roce 1991 navštívil společně s Dubčekem Sovětský svaz, kde promluvil na plénu Nejvyššího sovětu.
Obecnou popularitu Kocáb získal jako předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk z Československa. Poté, co poslední sovětský voják opustil ČSFR (30. 3. 1991) rezignoval na veřejné politické funkce a začal se věnovat hudbě, podnikání a poradenství.
V roce 1992 organizoval společně s Pavlem Tigridem petici na podporu práva občanů Československa rozhodnout o případném rozdělení federace v referendu (více jak 2,5 milionu podpisů).
Mezi roky 1993-2003 působil jako externí poradce prezidenta Václava Havla. Na tuto činnost navázala spolupráce s Havlovou nadací a knihovnou, která trvá dodnes.
V srpnu 2008 Kocáb ohlásil svou kandidaturu v senátních volbách za Stranu zelených[1] v centrálním pražském volebním obvodu, který zahrnuje Prahu 1, Prahu 7, Prahu-Troja a menší části Prahy 2 a Prahy 6[2]. Na kandidátce SZ nahradil Jiřího Hromadu, který o měsíc dříve odstoupil ze zdravotních důvodů. Podle vlastních slov až na „dost důraznou přímluvu od exprezidenta Havla.“[3] Ve volbách se Kocáb umístil na třetím místě se ziskem 15,4 %, když zaostalo o 748 hlasů za druhou sociální demokratkou Blankou Haindlovou.[4]
V lednu 2009 byl Michael Kocáb nominován Stranou zelených na uvolněné místo ministra pro oblast lidských práv a národnostních menšin po odstupující Džamile Stehlíkové.[5] Do funkce byl jmenován 23. ledna 2009.[6]
Po vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě na jaře 2009 zůstal jediným úřadujícím ministrem, který se stal členem nadcházející vlády Jana Fischera jmenované 8. května 2009.
[editovat] Signální svazek Státní bezpečnosti
V 80. letech komunistická Státní bezpečnost vedla na Kocába tzv. signální svazek s krycím jménem Míša.[7] Existence tohoto typu svazku prokazuje podezření StB, že se Kocáb dopouští porušování tehdy platných zákonů, samo o sobě však neukazuje na vědomou spolupráci.[8] Pro StB Michal Kocáb pouze vydal obecné prohlášení.[9]
[editovat] Podnikatelské aktivity
V dubnu 1990 založil Michael Kocáb mediální a producentskou společnost Art Production K ve které zastával funkci předsedy představenstva.[10] V květnu 1991 se stal členem představenstva akciové společnosti Montované stavby Praha, která vznikla transformací stejnojmenného státního podniku. Montované stavby Praha založily v lednu 1992 investiční fond TREND VIF, ve kterém se Kocáb stal předsedou představenstva.[10] Členem představenstva se stal také jeho švagr Martin Kratochvíl. TREND VIF se účastnil obou kol kupónové privatizace. Kocábova sestra Magdalena Kratochvílová spolu s dalšími lidmi přesvědčila svého bratra a svého manžela k osobní účasti v mediální kampani, pro kterou vymyslela slogan "Dívejte se naším směrem".[11] V druhé vlně byl použit slogan "Vždy plníme slovo, to je náš TREND".[12] Fondu své kupony svěřilo přes sto tisíc drobných akcionářů.[zdroj?] Společnosti Art Production K, Bonton, Montované stavby a Bankovní dům SKALA založily v lednu 1993 společnost TRENDIS, která měla spravovat majetek VIF TREND.[10] V srpnu 1995 Kocáb s Kratochvílem prodali správcovskou společnost Královéhradecké brokerské společnosti. Noví majitelé jejím prostřednictvím TREND VIF vytunelovali a připravili drobné akcionáře o jejich vklady ve výši 1,4 miliardy Kč[13] Trestní řízení se skupinou podvodných manažerů v čele s Miroslavem Hálkem nebylo ani po deseti letech od podání obžaloby pravomocně uzavřeno[14]. V srpnu 2008 odsoudil královehradecký soud Miroslava Hálka k sedmi letům vězení, po třech letech vězení dostali i další bývalí vrcholní manažeři. Součástí nepravomocného rozsudku je také povinnost nahradit škodu a zákaz podnikat v managementu firem[15].
Sám Kocáb tvrdí, že akcionáře nepoškodil a zisk z transakce ve výši 36 milionů nepoužil k osobnímu obohacení[16]. 29 milionů korun převedl do Nadace Michaela Kocába, která se zaměřila především na podporu týdeníku Literární noviny.[17] Spolu s Kocábem ve správní radě této nadace sedí jeho rodiče Alfréd a Darja Kocábovi, Jakub Patočka, Martin Mejstřík, Jiří Pehe, Ivan Hoffman, Ludmila Rakušanová a Jan Urban.[18]
Kocáb je členem statutárních orgánů několika společností (ART PRODUCTION K. - INSPIRACE, a.s, ČKD Polovodiče Praha, a.s., Czech Sat, a.s., G 1, spol.s r.o., AR TV,a.s. a CINEMASOUND, s.r.o.).
Michael Kocáb zakládal a dodnes spoluvlastní významný podíl (6 %) ve firmě Bonton[19][20].
[editovat] Rodina
Kocáb je ženatý, má manželku Marshu, dcery Natálii a Jessicu, syna Michaela. Kocábova dcera Natálie se také věnuje hudbě[21].
Michael Kocáb má trvalé bydliště v Praze 1, přechodně žije v Praze-Troji.[22]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ http://www.novinky.cz/clanek/146397-kocab-bude-kandidovat-za-stranu-zelenych-do-senatu.html
- ↑ http://www.senat.cz/volby/hledani/o_obvodu.php?ke_dni=03.08.2008&O=6&kod=27
- ↑ Kocáb: Návrat do politiky jsem neplánoval, zlomil mě až Havel
- ↑ http://www.volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20081017&xobvod=27
- ↑ http://www.loh.cz/domaci/41340-zeleni-zadaji-vymenu-ministru-u-vsech-koalicnich-stran-stehlikovou-ma-nahradit-kocab/
- ↑ jw, lpo, adb (iDnes). Klaus jmenoval nové ministry. Nemáte sto dnů hájení, řekl jim [online]. iDnes, 2009-01-23, [cit. 2009-01-25]. Dostupné online.
- ↑ http://www.abscr.cz/data/knihy/PRA/35/PRA_35_94.jpg Kocábův záznam v registru svazků StB
- ↑ http://www.kan.cz/dokumenty/Skladba_Stb.doc Vysvětlení termínu signální svazek StB
- ↑ http://www.fragmenty.cz/iy211.htm Malý muk
- ↑ a b c Obchodní rejstřík na justice.cz
- ↑ Magdalena Westman - labea.cz
- ↑ Jak jsou na tom některé fondy, jež v kuponové privatizaci mohutně inzerovaly [online]. iDNES, 28.3.2000, [cit. 2009-05-23]. Dostupné online.
- ↑ http://finweb.ihned.cz/2-17258130-P00000_d-58
- ↑ http://ekonomika.idnes.cz/trend-jsem-prodat-nechtel-rekl-u-soudu-kocab-fzl-/ekonomika.asp?c=A060817_203737_ekonomika_ad
- ↑ http://ekonomika.idnes.cz/manazeri-z-vytunelovaneho-fondu-trend-jdou-do-vezeni-pdi-/ekonomika.asp?c=A080818_090332_ekonomika_pin
- ↑ http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=A031212_142639_ekonomika_ven
- ↑ http://www.reflex.cz/Clanek8357.html
- ↑ http://rejstrik-firem.kurzy.cz/rejstrik-firem/DO-26490099-nadace-michaela-kocaba/ Podrobnosti o Nadaci Michaela Kocába
- ↑ http://www.e15.cz/byznys/bonton-nasel-kupce-pro-albatros-35066/
- ↑ http://www.sme.sk/c/3847456/Michael-Kocab-Kazatelstvo-mam-v-genoch.html
- ↑ http://theta.nen.cz/~sonymusicbonton/nataliekocabova/kocab.php
- ↑ Přepis rozhovoru s kandidátem SZ do Senátu Michaelem Kocábem v pořadu Studio Česko Českého rozhlasu dne 12.8.2008
[editovat] Externí odkazy
- Kocábova stránka u společnosti Sony/BMG
- ihned.cz 6. listopadu 2003 – popis transakcí kolem fondu Trend
- Michael Kocáb v pořadu Impulsy Václava Moravce
- Vláda
| Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny ČR | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Džamila Stehlíková |
2009 Michael Kocáb |
Nástupce: úřadující |

