Tunelování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o termínu z finančnictví. Další významy jsou uvedeny v článku Tunelování (rozcestník).

Tunelování je termín užívaný běžně pro rozsáhlý finanční podvod, při kterém management z firmy ve velkém odčerpá její finanční prostředky do jiných firem managementem zpravidla vlastněných. Toto odčerpávání prostředků většinou ovšem není přímé (šlo by o často příliš velké riziko), ale např. prostřednictvím pro tunelovanou firmu výrazně nevýhodných obchodů.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byl tento termín použit pravděpodobně v Česku v první polovině 90. let 20. století, ovšem rozšířil se i mimo české prostředí[1] a ve světě se pak používal např. během Asijské finanční krize. Jev zvaný tunelování se na počátku 90. let překládal do angličtiny jako Asset stripping („vzdalování aktiv“). Tento jev existoval na západě již dříve, v České republice ovšem dosáhl v průběhu 90. let značných rozměrů vinou nedostatečně rozvinutého a ustáleného právního prostředí.[zdroj?] Brněnské hantec ovšem měl již dříve podobný termín „tunel“ případně „křivé tunel“ a spojení „udělat tunel“, „vařit na někoho křivé tunel“. Vyjadřuje jakoukoliv formu podvodu či podrazu, nejen finanční.[2]

Příklady tunelování[editovat | editovat zdroj]

Následují příklady podniků, v nichž se předpokládaly tunelovací praktiky:

Výstižným příkladem tunelování jsou údajné aktivity Pavla Tykače v rámci skupiny Motoinvest, která během devadestátých let odkupovala ve velkém rozsahu od drobných investorů akcie, které tito získali v rámci dvou vln tzv. kupónové privatizace. Společnost Motoinvest mimo jiné ovládla i dvě menší banky (Plzeňskou banku, Agrobanku) a investiční CS Fondy.[zdroj?] Pavel Tykač podle vyjádření policie úmyslně zbavil fondy akcií, následně uložil v hotovosti částku 1,5 miliardy korun v Plzeňské bance (Motoinvestem majetkově ovládané) a za ně byly zakoupeny nehodnotné akcie Drůbeže Příšovice. V létě 2006 byl Tykač s dalšími 5 lidmi policií obviněn z podvodu v případě vytunelovaných CS Fondů. Během roku 2006 Tykač veřejně oznámil, že se podílel na nákupu 40 % akcií Mostecké uhelné společnosti (MUS) a.s. prostřednictvím firmy Czech Coal.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JOHNSON, Simon; LA PORTA, Rafael; LOPEZ-DE-SILANES, Florencio, SHLEIFER, Andrei. Tunneling. The American Economic Review. květen 2000, 90 svazek, číslo 2, s. 22–27. Dostupné online [cit. 2008-04-22]. ISSN 0002-8282. jstor:117185. (anglicky) 
  2. Hantec ufachčila sajtna nad bahnem. E15 [online]. 2011-03-11 [cit. 2014-10-03]. Dostupné online.  
  3. Vrchní soud potvrdil deset let pro Koženého, jeho kolega si má odsedět o rok méně [online]. Hospodářské noviny, [cit. 2014-10-03]. Dostupné online.  
  4. Objevily se nové důkazy. Tunelování CS fondů se vrací policii [online]. Lidovky.cz, [cit. 2014-10-03]. Dostupné online.  
  5. Soud potřetí trestal tunelování fondů Trend a Mercia. Dosud nejmírněji [online]. iDnes.cz, [cit. 2014-10-03]. Dostupné online.  
  6. Tunel v Komerční bance jde k soudu [online]. iDNES.cz, [cit. 2014-10-03]. Dostupné online.  
  7. "Tunelování" IPB poprvé před soudem [online]. iHned.cz, [cit. 2014-10-03]. Dostupné online.  
  8. Kauza Union banky je definitivně u konce! Viníci děkují Klausovi [online]. Eurozprávy.cz, [cit. 2014-10-03]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]