Miroslav Vacek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ing. armádní generál Miroslav Vacek
Miroslav Vacek

Ve funkci:
3. prosince 1989 – 18. října 1990
Předseda vlády Ladislav Adamec
Marián Čalfa
Předchůdce Milán Václavík
Nástupce Luboš Dobrovský

Ve funkci:
1. června 1996 – 19. června 1998

Ve funkci:
24. května 1986 – 5. června 1990

Ve funkci:
13. listopadu 1987 – 27. prosince 1989
Předchůdce Miloslav Blahník
Nástupce Anton Slimák

Narození 29. srpna 1935 (79 let)

Kolín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo

Politický subjekt KSČ
KSČM
Vzdělání Vojenská akademie Brno
Voj. akademie GŠ SSSR

Ing. armádní generál Miroslav Vacek (* 29. srpna 1935 Kolín[1]) je český politik KSČM, bývalý československý důstojník, politik Komunistické strany Československa, náčelník generálního štábu ČSLA a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace a ministr národní obrany ČSSR a ČSFR v době po sametové revoluci.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Od věku 18 let byl členem KSČ. V roce 1956 se stal důstojníkem Československé lidové armády a roku 1967 absolvoval Vojenskou akademii v Brně, v roce 1976 vystudoval Vojenskou akademii GŠ SSSR a postupně stoupal v hierarchii Československé lidové armády. Zastával post velitele 20. motostřelecké divize (1976-1979), náčelníka štábu - 1. zástupce velitele 1. armády (1979-1981) a náčelníka štábu - 1. zástupce velitele Západního vojenského okruhu (1983-1985).[2][3]

XVII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Od roku 1985 byl velitelem Západního vojenského okruhu ČSLA.[4][5] V listopadu 1987 byl jmenován náčelníkem generálního štábu ČSLA a 1. zástupcem ministra národní obrany ČSSR. V této funkci dohlížel na uvolňování vojenské a zbrojní politiky v rámci mezinárodních dohod o snížení počtu konvenčních ozbrojených sil v Evropě a připravoval novou vojenskou doktrínu ČSSR.[6][3]

Ve volbách roku 1986 byl zvolen do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 22 - Tábor, Jihočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[7][8]

Vrchol jeho politické kariéry přišel během sametové revoluce. Ve vládě Ladislava Adamce nastoupil od 3. prosince 1989 jako ministr národní obrany ČSSR, přičemž tento post si udržel i v porevolučních poměrech v následující první vládě Mariána Čalfy, druhé vládě Mariána Čalfy (vláda národního porozumění) a krátce i v třetí vládě Mariána Čalfy, v níž zasedal až do října 1990. Václav Havel ho oceňoval jako nepostradatelného odborníka. Teprve rostoucí tlak veřejnosti vedl k jeho vytlačení z federální vlády.[6]

Koncem roku 1990 se účastnil „mise dobré vůle“ do Iráku, s cílem odvézt do ČSFR československé občany, kteří tam byli izolováni v důsledku napětí v předvečer války v Perském zálivu. V roce 1991 odešel z armády do zálohy. Publikoval vzpomínkové a politické knihy Proč bych měl mlčet…, Na rovinu a Rozsoudí nás čas, aneb život není na povel.[3][9] Věnoval se také podnikání.[6]

Do vrcholné politiky promlouval ještě v 90. letech. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a mandát zastával do konce funkčního období, tedy do předčasných voleb v roce 1998.[10]

V roce 1997 se závažně poranil při pádu ze schodů vojenské ubytovny, kde se účastnil srazu bývalých spolužáků.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. Dále jen: Kdo byl kdo. ISBN 80-901579-5-5. S. 566. (česky) 
  3. a b c Galerie náčelníků Generálního štábu [online]. armada.vojenstvi.cz, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online.  
  6. a b c Kdo byl kdo. 566
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  8. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  9. Generál Miroslav Vacek se dožívá 75 let [online]. hranicke-listy.cz, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  10. Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  11. Patálie českých politiků s alkoholem [online]. agris.cz, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]