Miroslav Vacek
| Miroslav Vacek | |
|---|---|
|
poslanec Federálního shromáždění (SN)
|
|
| Ve funkci: 1986 – 1990 |
|
|
poslanec Poslanecké sněmovny
|
|
| Ve funkci: 1996 – 1998 |
|
|
|
|
| Ve funkci: říjen 1987 – prosinec 1989 |
|
| Předchůdce | Miloslav Blahník |
| Nástupce | Anton Slimák |
|
|
|
| Ve funkci: prosinec 1989 – říjen 1990 |
|
| Předchůdce | Milán Václavík |
| Nástupce | Luboš Dobrovský |
|
|
|
| Narození | 29. srpna 1935 Kolín  Československo |
| Politický subjekt | KSČ KSČM |
| Vzdělání | Voj. akad. Brno Voj. akademie GŠ SSSR |
Generálporučík Ing. Miroslav Vacek (* 29. srpna 1935 Kolín[1]) je český politik KSČM, bývalý československý důstojník, politik Komunistické strany Československa, náčelník generálního štábu ČSLA a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace a ministr národní obrany ČSSR a ČSFR v době po sametové revoluci.
Obsah |
Biografie [editovat]
Od věku 18 let byl členem KSČ. V roce 1956 se stal důstojníkem Československé lidové armády a roku 1967 absolvoval Vojenskou akademii v Brně, v roce 1976 vystudoval Vojenskou akademii GŠ SSSR a postupně stoupal v hierarchii Československé lidové armády. Zastával post velitele 20. motostřelecké divize (1976-1979), náčelníka štábu - 1. zástupce velitele 1. armády (1979-1981) a náčelníka štábu - 1. zástupce velitele Západního vojenského okruhu (1983-1985).[2][3]
XVII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Od roku 1985 byl velitelem Západního vojenského okruhu ČSLA.[4][5] V listopadu 1987 byl jmenován náčelníkem generálního štábu ČSLA a 1. zástupcem ministra národní obrany ČSSR. V této funkci dohlížel na uvolňování vojenské a zbrojní politiky v rámci mezinárodních dohod o snížení počtu konvenčních ozbrojených sil v Evropě a připravoval novou vojenskou doktrínu ČSSR.[6][3]
Ve volbách roku 1986 byl zvolen do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 22 - Tábor, Jihočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[7][8]
Vrchol jeho politické kariéry přišel během sametové revoluce. Ve vládě Ladislava Adamce nastoupil od 3. prosince 1989 jako ministr národní obrany ČSSR, přičemž tento post si udržel i v porevolučních poměrech v následující první vládě Mariána Čalfy, druhé vládě Mariána Čalfy (vláda národního porozumění) a krátce i v třetí vládě Mariána Čalfy, v níž zasedal až do října 1990. Václav Havel ho oceňoval jako nepostradatelného odborníka. Teprve rostoucí tlak veřejnosti vedl k jeho vytlačení z federální vlády.[6]
Koncem roku 1990 se účastnil „mise dobré vůle“ do Iráku, s cílem odvézt do ČSFR československé občany, kteří tam byli izolováni v důsledku napětí v předvěčer války v Perském zálivu. V roce 1991 odešel z armády do zálohy. Publikoval vzpomínkové a politické knihy Proč bych měl mlčet…, Na rovinu a Rozsoudí nás čas, aneb život není na povel.[3][9] Věnoval se také podnikání.[6]
Do vrcholné politiky promlouval ještě v 90. letech. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a mandát zastával do konce funkčního období, tedy do předčasných voleb v roce 1998.[10]
V roce 1997 se závažně poranil při pádu ze schodů vojenské ubytovny, kde se účastnil srazu bývalých spolužáků.[11]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. Dále jen: Kdo byl kdo. ISBN 80-901579-5-5. S. 566. (česky)
- ↑ a b c Galerie náčelníků Generálního štábu [online]. armada.vojenstvi.cz, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c Kdo byl kdo. 566
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Generál Miroslav Vacek se dožívá 75 let [online]. hranicke-listy.cz, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Patálie českých politiků s alkoholem [online]. agris.cz, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (česky)
