Rudolf Antonín Dvorský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudolf Antonín Dvorský
No portrait cs.svg
Základní informace
Rodné jméno Rudolf Antonín
Jinak zvaný R. A. Dvorský
Narození 24. března 1899,
Dvůr Králové nad Labem,
Austria-Hungary 1869-1918 Rakousko-Uhersko
Původ Česko Československo
Úmrtí 2. srpna 1966, Praha, Československo
Žánry swing
Povolání hudební skladatel, kapelník, klavírista, zpěvák, herec, nakladatel
Příbuzná
témata
Melody Boys, Melody Makers
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Antonín Dvorský, vlastním jménem Rudolf Antonín, (uměleckým jménem R. A. Dvorský) (24. března 18992. srpna 1966) byl český hudební skladatel, kapelník, klavírista, zpěvák, herec a nakladatel.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem v roce 1899, odtud jeho pseudonym Dvorský. Zde také absolvoval obchodní školu. V šestnácti letech napsal své první skladby.

V roce 1919 odešel do Prahy a pracoval jako redaktor v hudebním nakladatelství Josef Springer. Souběžně vystupoval v kabaretu Červená sedma. Od roku 1924 měl vlastní hudební pořad v Československém rozhlasu, kde hrál na klavír a zpíval s doprovodem houslisty Františka Cinka a D. Alexe na banjo.

Melody Boys[editovat | editovat zdroj]

V letech 19251929 působil v souboru Františka Cinka - Melody Makers. V sezóně 1929 působil Dvorský v populárním berlínském jazzbandu Sama Baskiniho (Sam Baskini und seine Jazzsymphoniker), s nímž v následujícím roce 1930 nahrál v Berlíně i několik gramofonových desek pro německý i československý trh. V roce 1929 pak založil vlastní orchestr Melody Boys, který existoval do roku 1945. Orchestr měl velmi široký záběr, většina jeho členů ovládala několik hudebních nástrojů. Během chvíle se tedy saxofonová sekce proměnila ve smyčce. V jeho repertoáru se nacházely lidové písně, tanga, swing i jazz. R. A. Dvorský dokázal dobře vycítit vkus publika. S orchestrem spolupracovali např. zpěváci Inka Zemánková, Míla Spazierová-Hezká, Jiřina Salačová nebo Arnošt Kavka.

Vystoupení orchestru na Barrandovských terasách bylo pravidelně vysíláno Československým rozhlasem. Orchestr také nahrával filmovou hudbu.

V roce 1945 dostal těžký zápal plic a s orchestrem nevystupoval.

Nakladatel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1936 založil vlastní hudební nakladatelství. Soustředil se na vydávání moderní taneční hudby. Po druhé světové válce a své dlouhé nemoci se znovu věnoval svému nakladatelství a dostal ho na špičkovou úroveň. Těžkou ránou byla nečekaná smrt jeho syna Miroslava v roce 1947, který měl nakladatelství převzít. V roce 1949 bylo nakladatelství znárodněno a převzalo jej nakladatelství Orbis.

Vězení[editovat | editovat zdroj]

S přítelem Pavlem Johnem, radiotelegrafistou Československých Aerolinií, začal krátce po komunistickém převratu zvažovat odchod do zahraničí. Plán útěku počítal s únosem dopravního letounu při zkušebním letu, přistáním na louce u obce Dřevčice, kde se k pilotům měl připojit zbytek skupiny. První pokus v létě 1950 se pro poruchu letadla nezdařil, při druhém pokusu o týden později odletělo letadlo přímo a k setkání s druhou částí skupiny nedošlo.[1]

Podle vzpomínek jeho spoluvězně R. A. Dvorský uváděl, že od záměru opustit republiku upustil, ale byl zatčen na základě udání.[2]. Je ovšem pravděpodobné, že jeho zatčení proběhlo na základě informací získaných konfidentem, nasazeným do cely jiného člena skupiny, generála Viléma Stanovského, zatčeného při jiném pokusu o překročení státní hranice.[3].

Zatčen byl 16. září 1953 a na jaře roku 1954 byl obviněn z vlastizrady, odsouzen byl na pět let odnětí svobody. Odvolal se k Nejvyššímu soudu, který jeho odvolání zamítl, ale s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu snížil trest na tři a půl roku odnětí svobody. Ve vazbě a věznicích (Bartolomějská, Pankrác, ÚNZ Dolní Ročov, Bory) odpykal přibližně polovinu trestu. Propuštěn na svobodu byl 10. května 1956.

Šedesátá léta[editovat | editovat zdroj]

Po propuštění z vězení se opět věnoval skládání. V roce 1959 byla se jeho píseň Ráno a večer umístila na třetím místě v tehdy populární soutěži Hledáme písničku pro všední den. Píseň Jipi-jou se později umístila na prvním místě v soutěži Písničky na zítra. Píseň Pohádka o konvalinkách se v roce 1967 stala nejprodávanějším gramohitem.

V roce 1965 mohl znovu veřejně vystupovat. Společně s Hanou Vítovou, Jaroslavem Vojtou, Janem Pixou a Otto Kinským vystupoval v pásmu Utíká to, utíká. [4]

Herec[editovat | editovat zdroj]

Podílel na sedmdesáti filmech. Skládal filmovou hudbu a v mnoha filmech si také zahrál.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

(výběr z diskografie)

Kompilace[editovat | editovat zdroj]

  • 1981 Perličky stříbrného plátnaPanton
  • 1986 Jen se s písničkou smátSupraphon
  • 1999 Český hit století 2 – Radioservis – 07. Hezká vzpomínka/12.Cikánka
  • 2000 Cikánka – To nejlepší z Karla VackaSupraphon
  • 2002 Písničky českých filmů – originální nahrávky z českých filmů 30/40 let – Fermata
  • 2004 Mé srdce je jazzband – Dol Daubner – ŽMP – Ukolébavka – R. A. Dvorský a Hana Vítová
  • 2005 Půlnoční swing 1939 - 1945FR centrumR. A. Dvorský a Sestry Allanovy – Peter, Peter.../Von Mir Aus Kann´s Regnen/Wer Verliebt Ist, Braucht Musik
  • 2006 Bugatti step – Jaroslav Ježek – Radioservis – 9.Slovník lásky/22.Pra, Pra Prabába mé prabáby

Seznam písní[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.lidovky.cz/r-a-dvorsky-odsouzen-za-pokus-o-utek-d7m-/ln_bezpravi.asp?c=A071105_105546_ln_bezpravi_hrn
  2. Dvůr Králové nad Labem - Vlastivědné čtení, II. řada, číslo 1, str. 26., Pan Miloslav Suchomel - Spoluvězeň R. A. Dvorského
  3. Koura, Petr: Kola osudu nezastavím... Paměť a dějiny, roč. 1, č. 1, (prosinec 2007), str. 2
  4. Dvůr Králové nad Labem – Vlastivědné čtení, II. řada, číslo 1, str. 19., Dvorského odsouzení a jeho návrat do hudebního života

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]