Vilém Stanovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém Stanovský
Vilém Stanovský
Vilém Stanovský

Narození27. března 1896
Rakousko-Uhersko Moravská Ostrava, Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. července 1972 (ve věku 76 let)
Československo Praha, Československo
Civilní činnosttruhlář
Vojenská kariéra
Hodnostdivizní generál
Doba služby1914–1951
SloužilFrancieFrancie Francie
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SložkaVlajka Cizinecké legie Cizinecká legie (1914–1916)
Francouzský letecký výsostný znak Francouzské letectvo (1916–1919)
Čs. letecký výsostný znak Československé letectvo (1919–1951)
Obrana národa (1939)
Jednotkarota Nazdar
Escadrille SPA 158
Vzduchoplavecké učiliště v Chebu (zástupce velitele)
Vojenský letecký ústav
VelelPilotní škola Praha
Letecká rota 6
Peruť III./3.
Letecká brigáda (zatímní velitel)
Letecký pluk 6
Velitelství letectva Vojenské oblasti I/I. letecký sbor
Válkyprvní světová válka
druhá světová válka
Bitvybitva u Arrasu
VyznamenáníStužka řádu Bílého lva 3. třídy Řád Bílého lva (in memoriam)
Stužka čsl. Válečného kříže 1918 Československý válečný kříž 1914–1918
Stužka Československé revoluční medaile Československá revoluční medaile
Stužka medaile Vítězství Československá medaile Vítězství
Stužka čsl. Válečného kříže 1939 Československý válečný kříž 1939
Stužka komandéra řádu Čestné legie komandér řádu Čestné legie
Stužka Médaille militaire Médaille militaire
Stužka Croix de guerre 1914–1918 Croix de guerre 1914–1918
Stužka Médaille commémorative de la bataille de Verdun Médaille commémorative de la bataille de Verdun
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Chybí portrét Této biografii chybí portrét (od 19. století nejlépe fotografie). Víte-li o nějakém svobodně šiřitelném, neváhejte jej načístpřidat do článku.
WikiProjekt Fotografování

Divizní generál letectva Vilém Stanovský (27. března 1896 Moravská Ostrava[1]11. července 1972 Praha) byl československý voják, letec a účastník odboje během první a druhé světové války. Po únorovém převratu byl pronásledován a vězněn komunistickým režimem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Během první světové války sloužil nejprve jako příslušník roty „Nazdar“ a později ve francouzském letectvu jako stíhací pilot u letky SPA 158. V meziválečném období působil v různých velitelských funkcích v Československém letectvu a veřejně známým se stal i díky své účasti na dálkových přeletech v 20. letech.

V roce 1937 dosáhl hodnosti plukovníka a do roku 1939 zastával postavení velitele 6. leteckého pluku. Na počátku druhé světové války působil jako člen Obrany národa, ale brzy byl zatčen Gestapem a vězněn postupně na Pankráci, Špilberku a v koncentračním táboře Dachau. Po osvobození byl povýšen na brigádního generála a v roce 1946 byl jmenován přednostou leteckého odboru ministerstva dopravy. Po únoru 1948 ale vyžadoval oslovení „vážení soudruzi a pane generále“.[zdroj⁠?] V roce 1951 byl propuštěn z armády a v roce 1952 po vyprovokovaném pokusu o opuštění republiky odsouzen na 17 let odnětí svobody. Byl vězněn na Mírově a v Leopoldově.

Po svém propuštění v roce 1960 na amnestii konstatoval:

„...komunisti byli ve vězení vynalézavější a bezcitnější než Němci“.

Od konce první světové války byl rytířem Řádu čestné legie a od roku 1946 komandérem Čestné legie.

Roku 1932 pro něj architekt Vladimír Grégr postavil rodinný dům ve vilové čtvrti na Barrandově.

11. listopadu 1967 se zúčastnil vojenské přehlídky u Vítězného oblouku v Paříži. Přistoupil k němu generál Charles de Gaulle, president Francie. Podal mu ruku a řekl: „Vím, kdo jste, generále a vím, co jste vykonal.“

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Na českém letadle ve světě, Praha : F. Topič, 1927
  • Postrach německých pilotů byl český generál. Vilém Stanovský se stal hrdinou všech československých odbojů. SECURITY MAGAZÍN [online]. 2019-02-08 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. 
  • Otto Janka, Generál Stanovský Letec a Gentleman

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Moravská Ostrava

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]