Věznice Plzeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vstupní budova věznice Plzeň

Věznice Plzeň, často označována jako věznice Bory, je věznice se zvýšenou ostrahou a s oddělením pro výkon trestu odnětí svobody s ostrahou a dozorem. Je umístěna v jižní části města Plzně při silnici do Klatov.

Věznice byla vystavěna v letech 1873–1878 jako věznice pro politické a těžké vězně celého Rakousko-Uherska.

Hlavní budova má tvar osmicípé hvězdy, v jejímž středu se nachází budova s kopulovitou střechou. Z budovy ve středu vybíhá osm ramen o dvou patrech. Mohutnou branou se vchází do jednopatrové průčelní velitelské budovy, která je 65 m dlouhá. Tato budova je se středem spojena 40 m dlouhým dvoupatrovým křídlem, kde se původně nacházela kaple (za dob komunismu byla přestavěna na tělocvičnu). Kaple byla vybavena oltářem zdobeným obrazem Kristus jako dobrý pastýř od malíře Emila Lauffera, varhany a lavicemi. Nad touto kaplí je umístěna malá věžička opatřená zvonkem.

Původně byla věznice určena pro 915 trestanců, z toho 387 trestanců v samovazbě a 528 trestanců v společné vazbě. První vězni přijeli do věznice 15. července 1878.

Také ve filmu Jára Cimrman ležící, spící se objevila zmínka o Věznici Bory. Nedaleko jejich bran údajně zavraždil Jiří Kajínek 12 střelami plzeňského podnikatele Štefana Jandu.