Věznice Plzeň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Věznice Plzeň, často označována jako věznice Bory, je věznice se zvýšenou ostrahou a s oddělením pro výkon trestu odnětí svobody s ostrahou a dozorem. Je umístěna v jižní části města Plzně při silnici do Klatov.
Věznice byla vystavěna v letech 1873–1878 jako věznice pro politické a těžké vězně celého Rakousko-Uherska.
Hlavní budova má tvar osmicípé hvězdy, v jejímž středu se nachází budova s kopulovitou střechou. Z budovy ve středu vybíhá osm ramen o dvou patrech. Mohutnou branou se vchází do jednopatrové průčelní velitelské budovy, která je 65 m dlouhá. Tato budova je se středem spojena 40 m dlouhým dvoupatrovým křídlem, kde se původně nacházela kaple (za dob komunismu byla přestavěna na tělocvičnu). Kaple byla vybavena oltářem zdobeným obrazem Kristus jako dobrý pastýř od malíře Emila Lauffera, varhany a lavicemi. Nad touto kaplí je umístěna malá věžička opatřená zvonkem.
Původně byla věznice určena pro 915 trestanců, z toho 387 trestanců v samovazbě a 528 trestanců v společné vazbě. První vězni přijeli do věznice 15. července 1878.
Také ve filmu Jára Cimrman ležící, spící se objevila zmínka o Věznici Bory. Nedaleko jejich bran údajně zavraždil Jiří Kajínek 12 střelami plzeňského podnikatele Štefana Jandu.
Obsah |
[editovat] Vězněné osoby
- členové spolku Omladina
- generál Heliodor Píka (popraven zde 21. června 1949)
- Václav Havel - červenec 1981 až leden 1983.[1]
- Pavel Wonka – odpůrce komunistického režimu
- Dominik Duka – diecézní biskup
[editovat] Reference
[editovat] Literatura
- Krieger Miloslav: Plzeňský poutník aneb Plzní ze všech stran, Praha, Nakladatelství Baset, 2001, ISBN 80-86223-32-9.

