Kristián (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kristián
Původní název Kristián
Jazyk čeština
Délka 87 minut
Žánr komedie
Námět Yvan Noé
Scénář Martin Frič
Josef Gruss
Eduard Šimáček
Režie Martin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Oldřich Nový
Nataša Gollová
Adina Mandlová
Produkce Jan Sinnreich
Hudba Sláva Emanuel Nováček
Kamera Ferdinand Pečenka
Střih Jan Kohout
Výroba a distribuce
Premiéra Protektorát Čechy a Morava 1. září 1939
Distribuce Ateliéry Barrandov
Kristián na IMDb

Kristián je česká filmová komedie z roku 1939 natočená režisérem Martinem Fričem.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Hlavní hrdina filmu – drobný úředník z cestovní kanceláře Alois Novák (Oldřich Nový) – se každý měsíc na jeden večer stane váženým hostem v nóbl podniku a neodolatelným svůdcem krásných žen. Pak se vždy vrací k manželce a ke svému skromnému životu. Jednou však narazí na mondénní dívku Zuzanu (Adina Mandlová), která se jeho svůdným hlasem oklamat nedá a začne po něm pátrat. Tím se rozběhne celá řada komických i tragikomických situací, na jejímž konci mizí Kristián – a zůstává Alois Novák – nikoli již "putička bez energie", ale sebevědomý muž, milující svou manželku (Nataša Gollová).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Film vznikl (7 natáčecích dní) podle populární divadelní hry Yvana Noé, v níž hrála Zuzanu Nataša Gollová, s níž se původně počítalo i do filmové verze. V divadelní hře o Zuzanu soupeřili celkem tři muži různých povolání (boxer, ...). Scénáristé však tuto změť figur sjednotili do jedné, kterou hrál Raoul Schránil; do postavy jeho tajného soka byl obsazen Bedřich Veverka.

Sekvence, v níž je Kristian zobrazen jen záběrem na jeho kráčející nohy, byla pečlivě připravena a spočítána na vteřinu přesně. Záměrem bylo co nejvíce oddálit zobrazení tajemného hosta - ostatně i jeho tvář se poprvé objevuje v zrcadle, ne přímo. Scénu vytvořil architekt Jan Zázvorka, bratr herečky Stelly Zázvorkové; podle jeho vzpomínek byl na pohled nákladný bar postaven za necelý týden z náhražkových materiálů.

Podle vzpomínek tvůrců měl film končit rozloučením Zuzany s Novákem a jeho replikou "Sbohem, Kristiáne..." Závěr filmu jim však prý přišel příliš pesimistický, a proto dotočili závěrečnou scénu s návratem k manželce v baru Orient. Jde však pravděpodobně o "filmařskou latinu"; závěr filmu zcela zapadá do sevřené režijní koncepce a zároveň se v něm uzavírá epizoda s "donchuánem" (Čeněk Šlégl). Podle osobního svědectví historika Václava Březiny byla natočena ještě scéna ze Zuzanina bytu, v níž Kristiána/Aloise svádí, do filmu však nebyla zařazena a prý je zachována v NFA.[zdroj?]

Po roce 1945 nebyl film dlouho zařazen do filmové distribuce kvůli obsazení Adiny Mandlové a Nataši Gollové. V roce 1954 se mohl do kin vrátit, zkrácený však o výstupy emigrovavšího Járy Kohouta (střihy provedl sám Martin Frič a film tím paradoxně získal na tempu).

Oldřich Nový chtěl společně s Martinem Fričem natočit pokračování Kristiánových dobrodružství v šedesátých letech.[zdroj?] K obnovení spolupráce však nedošlo. Ani po smrti Maca Friče a Oldřicha Nového se od nápadu neupustilo, v devadesátých letech došlo znovu k úvahám o "reinkarnaci" Kristiána – podle článku Pavla Taussiga již byli několikrát vybráni představitelé rolí (Karel Gott, Jiří Lábus)[zdroj?] , nikdy však k realizaci nedošlo.

Zavřete oči, odcházím…

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 184–5, 200, 201, 251, foto 492–3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]