Jakub Baševi z Treuenburka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jakub Baševi z Treuenburka (známé jsou i další transkripce, např. Bashevi, Bassewi, z Treuenburgu, atd.) 1570 Verona - 2. května 1634 Mladá Boleslav, byl šlechticem, významným finančníkem a obchodníkem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do Prahy přišel se svým bratrem Samuelem koncem 16. století a získal zde ihned značná privilegia, pro židovského přistěhovalce zcela výjimečná. Postupně se stal finančním poradcem mnoha šlechticů a nakonec císařského dvora. Jeho služeb využívali tři čeští králové, Matyáš mu v roce 1610 potvrdil rudolfínská privilegia, Ferdinand II. mu dokonce udělil dědičný šlechtický titul s právem užívat erbu. Jako jeden z prvních tzv. dvorních židů v Evropě získal stejné postavení jako ostatní šlechtici v říši.

Od roku 1616 byl Baševi zvolen jako představený Židovské obce pražské. Pokračoval tak v práci svého předchůdce Mordechaie Maisela. V pražském židovském městě postavil renesanční šlechtický palác. Pomáhal finančně mnoha souvěrcům v celé Evropě, od Polska po Španělsko. Domácí židovskou komunitu chránil před zásahy císařských vojáků a dalšími útoky a různými formami perzekuce. Baševiho jméno je ale nejčastěji spojováno s aférou tzv. dlouhé mince. Ferdinand II jmenoval r.1622 konsorcium, které mělo napomoci zbídačené ekonomice po Bílé hoře. Členy konsorcia byli m.j. Albrecht z Valdštejna, Karel z Lichtenštejna, Pavel Michna z Vacínova, Hans de Witte a Jakub Baševi. Konsorcium mělo m.j. i monopol na ražbu mincí a nákup stříbra v českých zemích a v zahraničí. Konsorciu se však nepodařilo oživit ekonomiku země a celý plán skončil fiaskem, kdy došlo k devalvaci měny a poškození hospodářství státu. Vina nespočívala na Baševim, který zajišťoval organizaci, ale spíše na tichých společnících, kteří se pravděpodobně snažili využít situace ve svůj prospěch. Baševi byl přesto - nejspíše na základě falešného obvinění - zatčen. Po čtyřiceti týdnech žaláře se mu podařilo uprchnout k Valdštejnovi. Zde postupně sehrál klíčovou roli při rozvoji a prosperitě Valdštejnova frýdlanského panství.

Závratná kariéra skončila stejně jako kariéra Valdštějnova. Zemřel ve stejném roce, kdy byl vévoda zavražděn v Chebu, tedy 1634. Pohřben je v Mladé Boleslavi, kam uprchl z Valdštejnova Jičína. Jeho nesmírné jmění bylo zabaveno a jeho potomci žili ještě po několik generací jako chudáci v pražském židovském ghettu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 35.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha : Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 266–267.  
  • Bassevi ve Vlastenském slovníku historickém na Wikizdrojích