Pruská armáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Standarta Pruské armády.

Pruská armáda (německy: Königlich Preußische Armee) byla armáda Pruského království.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První slezská válka[editovat | editovat zdroj]

Fridirch II. usiloval o zisk slezska, které bylo dědictvím Marie Terezie. Trvala od 1740 do 1742, uzavřena Vratislavským mírem.

Druhá slezská válka[editovat | editovat zdroj]

1744-1745, ukončena Drážďanským mírem- potvrzen Vratislavský mír.

Sedmiletá válka[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Sedmiletá válka
vojáci armády Fridricha II., zleva: husar, dragoun, kyrysník, granátník a mušketýr

Sedmiletá válka vypukla v roce 1756. Pruský král Fridrich II. Veliký se obával nepřátelské koalice v čele s Rakouskem, kde Marie Terezie se připravovala válku s Pruskem na získání Slezska, o které přišla v 1. slezské válce. Prusko zaútočilo na Sasko a zemi obsadilo, protože Saská armáda kapitulovala v táboře u Pirny. Roku 1757 vtrhla Pruská armáda do Čech a v bitvě u Štěrbohol porazila císařskou armádu vedenou Karlem Lotrinským. Následně Pruská armáda okupovala Prahu. Další císařská armáda postupovala pod vedením Dauna k Praze. Fridrich II. Veliký podcenil sílu císařského vojska a utkal se s ním v bitvě u Kolína, tu ovšem Fridrich prohrál a musel vyklidit Prahu a ustoupit z Čech. V listopadu 1757 drtivě zvítězili Prusové vedeni králem Fridrichem II. nad spojenou Říšsko-francouzskou armádou v bitvě u Rossbachu.

Na začátku léta 1758 měla pruská armáda sílu 198 000 vojáků.[1]

Viz Bitva u Lovosic, viz Bitva u Domašova.

Napoleonské války[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Napoleonské války

Roku 1806 došlo k válce mezi Pruskem a Francií. Prusko se domnívalo, že dokáže snadno porazit francouzskou armádu, jenže francouzská armáda měla modernější strategii. Pruská armáda dál používala lineární taktiku. Sebevědomí Prusů utrpělo hned po bitvě u Saeefeldu, kdy padl populární pruský princ Ludvík Ferdinand. Další pohromou byla bitva u Jeny, kde Napoleon porazil část pruské armády. Ovšem v té době došlo k další bitvě, kde francouzský III. sbor porazil pod vedením maršála Davouta pruskou hlavní armádu, u které byl pruský král. Po bitvě došlo k velkému rozkladu pruské armády.

Prusko-rakouská válka[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Prusko-rakouská válka

Prusko-Rakouská válka vypukla v roce 1866. Rakousko muselo bojovat na dvou frontách proti Prusku a Itálii. Proti Prusku nasadilo Rakousko tzv. Severní armádu, které velel polní zbojmistr Ludwig von Benedek. Po boku Rakouska bojovalo Sasko. Prusko nasadilo proti Rakousku tři armády. 1. armádě velel princ Fridrich Karl, 2. armádu vedl korunní princ Fridrich Vilém a tzv. Labskou armádu vedl generál Herwarth von Bittenfeld. Prusové těžili hlavně z moderní výzbroje. Dne 3. července 1866 došlo k bitvě u Sadové (známé také jako Bitva u Hradce Králové), kdy tzv. Labská armáda útočila na rakousko-saské pozice. Po příchodu 2. pruské armády nastal zlom a rakouští vojáci museli vyklidit klíčové pozice. Po porážce u Sadové se část Rakouské armády přesunula k Vídni, aby bránila hlavní město.

Prusko-francouzská válka[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Prusko-francouzská válka

Válka začala v roce 1870, vyhlásila jí Francie Prusku. Druhé císařství ve Francii procházelo vnitřní krizí a čelní politici se domnívali, že vítězná válka umlčí opozici. Na druhé straně pruský ministerský předseda Bismarck chtěl upevnit pouto mezi jihoněmeckými státy a Pruskem. Domníval se, že společná válka proti Francouzům mu to umožní. Prusko použilo tři armády. 1. armádu vedl generál Karl von Steinmetz, 2. armádu vedl princ Fridrich Karl a 3. armádě velel princ Fridrich Vilém. Pruským náčelníkem generálního štábu byl generál Helmuth von Moltke. Francouzi zaujali obranné postavení. Po průlomu se francouzské armády stáhly. Maršál Bazaine velel Lotrinské armádě, armáda byla obklíčena v pevnosti Mety. Alsaské armádě velel maršál Mac Mahon.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Romaňák, Andrej et al. (1998) Olomouc - Domašov 1758. - Paseka, Praha, ISBN 80-7185-172-8, strana 12 a 15.