Svátek Nanebevstoupení Páně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nanebevstoupení Páně je jednou z velkých slavností křesťanského kalendáře a připomíná výstup Ježíše Krista na nebesa čtyřicet dní po jeho vzkříšení (viz Velikonoce). Událost zaznamenávají Skutky apoštolů v 1. kapitole. V pravoslaví je svátek součástí cyklu dvanácti velkých svátků.

Nanebevstoupení Páně připadá vždy na čtvrtek, avšak v některých oblastech se slaví až následující neděli (na kterou jinak připadá 7. neděle velikonoční). Svátkem jako takovým začíná devítidenní období (svatodušní novéna) před Letnicemi, tedy slavností Seslání Ducha svatého.

Víra křesťanů v Ježíšovo nanebevstoupení je dosvědčena již raně křesťanskými texty, např. u Polykarpa ze Smyrny, Justina a Ireneje z Lyonu. Tuto nauku obsahují též dvě nejvýznamnější vyznání víry, totiž Apoštolské vyznání a Nicejsko-konstantinopolské vyznání. Liturgie tohoto dne se zaměřuje především na skutečnost, že Ježíšovi je podle křesťanské víry jeho návratem k Otci dána veškerá moc na nebi i na zemi.

V mnoha zemích s křesťanskou tradicí (Rakousko, Německo, Španělsko aj.) je Nanebevstoupení Páně státním svátkem a dnem pracovního klidu (čtvrtek devět dní před Svatým Duchem).


Liturgický rok
Advent Vánoce Liturgické mezidobí Postní doba Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí
Velikonoční vigilie Zmrtvýchvstání Páně Velikonoční oktáv Velikonoční pondělí Bílá neděle Nanebevstoupení Páně Letnice
Český liturgický kalendář