Míšeňský porcelán
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Míšeňský porcelán je první evropský porcelán. Jeho vynálezcem byl v roce 1708 Ehrenfried Walther von Tschirnhaus, po jehož smrti v jeho díle pokračoval jeho žák a spolupracovník Johann Friedrich Böttger. Podnik na jeho výrobu, který vznikl v roce 1710, patřil k nejslavnějším manufakturám svého druhu v Evropě a funguje dodnes pod názvem Staatliche Porzellan-Manufaktur Meissen GmbH.
Obsah |
[editovat] Porcelán
Porcelán je keramická hmota, vzniklá vypálením keramického těsta tvořeného směsí kaolinu, ostřiva a taviva. Používá se pro výrobu nádobí, sanitární keramiky, elektrických izolátorů, dlaždic, ozdobných předmětů, v dentální keramice a mnoha dalších předmětů (hlavičky panenek aj.).
Porcelán byl objeven a vyráběn v Číně - tzv. protoporcelán od 7. století př. n. l., porcelán jak jej známe dnes pak od 7. století n. l. V Evropě bylo toto vzácné zboží v 17. a 18. století velmi ceněno, o čemž svědčí i to, že výraz „China“ se stal v Evropě obecným označením tohoto exotického produktu. Poté, co při pokusech o napodobení čínského porcelánu evropští keramici mnohokrát selhali, konečně v roce 1708 toto hledání rozřešil Ehrenfried Walther von Tschirnhaus, kterému asistoval Johann Friedrich Böttger. Receptem byla kombinace ingrediencí zahrnujících coldický jíl (druh kaolínu), vápenatý alabastr a křemičitý písek.
Při správném poměru všech složek a jejich dobrém vypálení vznikl dostatečně tvrdý, bílý a průsvitný materiál – porcelán. V Evropě byl tento postup velmi komplikovaný (na rozdíl od Číny, kde lze jíly pro výrobu porcelánu přímo těžit z přírodních ložisek, bylo v Evropě nutno nalézt odpovídající kombinaci všech ingrediencí jak co se týče jednotlivých složek, tak i jejich poměru); lze tedy vliv orientálních manufaktur na objev porcelánu v Evropě považovat za minimální a spíše za inspirativní.
[editovat] Objev porcelánu v Evropě
Tschirnhaus a Böttger pracovali v saských městech Drážďanech a Míšni pro kurfiřta Augusta Silného. Tschirnhaus měl obrovské znalosti evropských vědeckých technologií, především z oborů chemie, alchymie a metalurgie, které mu usnadňovaly více než desetileté snažení při objevu složení receptury pro výrobu míšeňského porcelánu. V roce 1705 se k němu přidal (respektive byl Augustem Silným najat) rovněž velmi talentovaný Friedrich Böttger. Po studiu farmacie v Berlíně se přiklonil více na stranu alchymie a právě svým tvrzením, že dokáže přeměnit bezcenné předměty na zlato, si získal pozornost Augusta Silného, který byl velkým mecenášem alchymistů a dokázal naopak značné množství zlata utratit za podobně nesmyslná tvrzení. Nicméně Augustus právě v Böttgerově případě svůj kapitál investoval velmi výhodně. Johann Friedrich Böttger byl kvůli urychlení a utajení procesu výroby zlata Augustem vězněn. Ve vězení byl až do roku 1705 nucen, ve spolupráci s ostatními alchymisty, pracovat na objevu tvorby zlata. Po marném snažení při výrobě zlata byl Böttger přidělen Tschirnhausovi s jasnými instrukcemi – objevit recepturu pro výrobu porcelánu. Prvním významným objevem dvojice Tschirnhaus – Böttger byl objev červené kameniny, která se podobala kamenině Yixing. Manufaktura pro výrobu tohoto produktu byla založena v roce 1707 v Drážďanech.
Záznam z kroniky Augustovy dílny říká, že první vzorek hmoty dnes známé jako „Bílý evropský porcelán“ byl evidován v lednu roku 1708. Tento den je tedy oficiálním datem vynálezu porcelánu. V tomto období byl výzkum stále ještě veden Tschirnhausem, který však po dlouhé nemoci v říjnu tohoto roku zemřel. Zůstalo tedy na bedrech Böttgerových, informovat Augusta Silného v březnu 1709 o objevu porcelánu, proto je do dnešní doby tento objev často mylně přisuzován pouze Böttgerovi. Ehrenfried Walther von Tschirnhaus však hrál při výrobě této receptury roli více než partnerskou.
[editovat] Míšeňská manufaktura
Míšeňská manufaktura na výrobu porcelánu byla založena rok po tomto významném objevu a zde také pokračoval vývoj pecí a glazur použitelných pro vývoj Böttgerova porcelánu. Tento materiál vyžaduje výpal při velmi vysokých teplotách (přes 1400°C) pro dosažení průsvitnosti tolik typické pro porcelán čínský. Míšeňský porcelán byl vypalován podobně jako v Číně, čímž bylo dosahováno extrémní odolnosti proti teplotním šokům. To dokazuje svědectví návštěvníků Míšeňské manufaktury, kteří byly přítomni vhození rozžhavené nádoby do studené vody, aniž by se tato nádoba poškodila. Pravdivost této historky byla potvrzena až v roce 1980 na Massachutsetském institutu technologie.
[editovat] Značka
S cílem identifikovat originální míšeňské zboží byly výrobky označovány zpočátku značkami kreslenými na dno. Posléze tyto značky byly ryty do barvy pod glazuru. První značky jako "AR" ((Augustus Rex, monogram krále), "K.P.M" (Königliche Porzellan-Manufaktur), "M.P.M." (Meissener Porzellan-Manufaktur) a "K.P.F." (Königliche Porzellan-Fabrik) byly nakonec nahrazeny logem dvou zkřížených mečů. Tato značka, zavedená v roce 1720, se dekretem stala od roku 1731 značkou oficiální; různé variace stylu mečů dovolují míšeňské výrobky dobře datovat. Jde o jednu z nejstarších známých značek porcelánu.
První výrobky z Míšeňské manufaktury nebyly bílé, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale tmavohnědě a černě zabarvené, zdobené zlaceným dekorem – po vzoru orientálních nádob.
[editovat] Typy výrobků
Již od Böttgerových časů se realizovala produkce nádobí; první soupravy jsou datovány k roku 1720. První nádobí bylo prosté a teprve Kändler zavedl jeho zdobení. Roku 1740 byl vytvořen slavný "labutí servis" (Schwanenservice) o více než tisíci kusech, pro Kändlerova protektora, knížete Heinricha von Brühl. Během 2. světové války bya souprava rozchvácena, ale zůstaly zachovány formy a v současné době je možno získat repliky tohoto nádobí.
"Cibulový vzor" (Zwibelmuster) se vyrábí již tři století. Jde o vzor od Höroldt z roku 1739 a pravděpodobně byl inspirován čínským šálkem z období Kangxi. Získal obrovskou popularitu a byl kopírován více než 60 výrobními místy (včetně českých porcelánek). Vzor byl tak populární a byl tak rozšířen, že Německý nejvyšší soud prohlásil v roce 1926 název Meissener Zwiebelmuster za veřejný statek.
Jiné populární modely jsou výrobky s purpurovými růžemi nebo s fíkovými listy. Jiná série nádobí má pod glazurou na okraji talířů vyryté motivy letících rudých a zlatých draků a medailonem uprostřed. Jedna verze tohoto modelu byla používána v bavorském sídle Adolfa Hitlera.
