Bad Muskau
| Bad Muskau / Mužakow |
||
|---|---|---|
 Mužakowský Nový zámek |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 51° 32′ s. š., 14° 43′ v. d. | |
| nadmořská výška: | 110 m n. m. | |
| časové pásmo: | SEČ/SELČ | |
| stát: |  Německo |
|
| spolková země: | .svg){kind=small} Sasko |
|
| správní obvod: | Drážďany | |
| zemský okres: | Zhořelec | |
 |
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 15,35 km² | |
| počet obyvatel: | 3955[1] (2007-12-31) | |
| hustota zalidnění: | 258 obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Andreas Bänder (CDU) | |
| oficiální web: | www.badmuskau.de/ | |
| adresa obecního úřadu: | Berliner Straße 47 02953 Bad Muskau |
|
| telefonní předvolba: | 035771 | |
| PSČ: | 02953 | |
| označení vozidel: | GR | |
Bad Muskau, hornolužickosrbsky Mužakow[2], je město v Horní Lužici, v Sasku, v okrese Zhořelec, 10 kilometrů východně od Weißwasser. Leží na levém břehu řeky Nisy, která zde tvoří současnou hranici mezi Německem a Polskem, na polské straně leží město Łęknica. Zároveň Bad Muskau leží i u hranice Saska s Braniborskem. Je členem Euroregionu Nisa.
Obsah |
Historie [editovat]
K založení došlo někdy v třináctém století, první zmínka je z roku 1249. Zdejší panství (německy Standesherrschaft) bylo největším v rámci římskoněmecké říše, do které patřilo jako součást markrabství Horní Lužice. Od vídeňského kongresu roku 1815 patřilo do pruské provincie Slezsko.
V roce 1945 připadlo osídlení na pravém břehu Nisy Polsku.
V roce 1962 bylo jméno Muskau po založení lázní změněno na Bad Muskau.
Pamětihodnosti [editovat]
Nejvýznamnější pamětihodností je Fürst-Pückler-Park Bad Muskau (polsky Park Mużakowski), který je největším středoevropským parkem v anglickém stylu a je považovaný za světové dědictví. Dvoutřetinová pravobřežní část připadla v roce 1945 Polsku, ale obě části jsou spojené mostem a lze je nadále považovat za park jediný. Samostatnými významnými objekty v parku jsou zrekonstruovaný zámek a arboretum.
Doprava [editovat]
Městem prochází silnice 115 z Forstu do Zhořelce. Od hraničního přechodu vede do nitra Polska a až k ukrajinské hranici polská silnice 12. Je zde historická lesní železnice. Podél Nisy zde vede dálková cyklotrasa Odra-Nisa.
Externí odkazy [editovat]
- www.waldeisenbahn.de – stránky lesní železnice
Reference [editovat]
- ↑ (německy) www.statistik.sachsen.de
- ↑ (hornolužickosrbsky) (německy) Zakoń wo prawach Serbow w Swobodnym staće Sakska
