Šluknovská pahorkatina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Šluknovská pahorkatina Lausitzer Bergland Łužiske hory |
|
|---|---|
 |
|
| Pohled na Varnsdorf z Hrádku | |
| Nejvyšší bod | Hrazený (608 m) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Krkonošská oblast |
| Sousední celky | Děčínská vrchovina, Žitavská pánev, Lužické hory |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko Německo |
| Horniny | žula, granodiorit, lamprofyr |
| Poznámka | |
| Povodí | Labe, Spréva, Nisa |
Šluknovská pahorkatina (německy Lausitzer Bergland, Lužická hornatina, hornolužicky Łužiske hory) je geomorfologický celek vyplňující téměř celé území Šluknovského výběžku, kromě jeho jižní a jihozápadní části. Nejvyšším vrcholem je Hrazený (609,7 m), ležící ve střední části celku, mezi městy Velký Šenov a Mikulášovice. Jedná se o mírně zvlněnou krajinu s výškovými rozdíly max. do 300 metrů, bez výrazných prvků, ale zachovalou přírodou a střídavými lesními porosty.
[editovat] Geologie a vznik
Šluknovská pahorkatina je jedním z nejstarších vyvřelý hlubinných těles ve střední Evropě. Na území Česka je složena ze čtyř základních typů hornin (stáří 570 – 510 mil. let).
- rumburská biotitická žula (modrošedé barvy)
- brtnická biotitická žula (růžové až načervenalé barvy)
- granodiorit (modravě šedá barva)
- dvojslídný granodiorit (stáří 280 milionů let).
Žulové horniny bývají protkány četnými žilami lamprofyrů.
Tato členitá pahorkatina vznikla na horninách lužického žulového masívu a výraznějšími vrcholy často z mladých vulkanických hornin jako např. Hrazený (608 m), Vlčí hora, Jitrovník (509 m), Špičák u Varnsdorfu (544 m)
[editovat] Vrcholy
- Hrazený (608 m)
- Plešný (593 m)
- Vlčí hora (581 m)
- Tanečnice (597 m)
- Špičák u Varnsdorfu (544 m)
- Dymník (515 m)
- Vlčice (512 m)
- Buková hora (512 m) - nejsevernější bod ČR
- Jitrovník (509 m)
- Ječný vrch (502 m)
- Šibeniční vrch (386 m)
[editovat] Vodopis
Území Šluknovské pahorkatiny spadá do povodí Labe, Nisy a Sprévy. Probíhá zde rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Největší vodní plochou oblasti je Rybnišťský velký rybník ležící 3 km jihozápadně od Varnsdorfu.
