Šluknovská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šluknovská pahorkatina
Lausitzer Bergland
Łužiske hory
Pohled na Varnsdorf z Hrádku
Pohled na Varnsdorf z Hrádku

Nejvyšší bod Hrazený (608 m n. m.)
Rozloha (na území Česka) 276 km²
Střední výška 423 m

Nadřazená jednotka Krkonošská oblast
Sousední
jednotky
Děčínská vrchovina, Žitavská pánev, Lužické hory

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Německo Německo
Šluknovská pahorkatina na mapě Česka
Šluknovská pahorkatina na mapě Česka
Horniny žula, granodiorit, lamprofyr
Povodí Labe, Spréva, Lužická Nisa

Šluknovská pahorkatina (německy Lausitzer Bergland, Lužická hornatina, hornolužickosrbsky Łužiske hory) je geomorfologický celek vyplňující téměř celé území Šluknovského výběžku, kromě jeho jižní a jihozápadní části. Nejvyšším vrcholem je Hrazený (609,7 m), ležící ve střední části celku, mezi městy Velký Šenov a Mikulášovice. Jedná se o mírně zvlněnou krajinu s výškovými rozdíly max. do 300 metrů, bez výrazných prvků, ale se zachovalou přírodou a střídavými lesními porosty.

Geologie a vznik[editovat | editovat zdroj]

Šluknovská pahorkatina je jedním z nejstarších vyvřelých hlubinných těles ve střední Evropě. Na území Česka je složena ze čtyř základních typů hornin (stáří 570 – 510 mil. let).

  • rumburská biotitická žula (modrošedé barvy)
  • brtnická biotitická žula (růžové až načervenalé barvy)
  • granodiorit (modravě šedá barva)
  • dvojslídný granodiorit (stáří 280 milionů let).

Žulové horniny bývají protkány četnými žilami lamprofyrů.

Tato členitá pahorkatina vznikla na horninách lužického žulového masívu a výraznějšími vrcholy často z mladých vulkanických hornin jako např. Hrazený (608 m), Vlčí hora, Jitrovník (509 m), Špičák u Varnsdorfu (544 m)

Hranice oblastí[editovat | editovat zdroj]

Od jižně ležících Lužických hor je odděluje linie spojující v děčínském okrese obce Kyjov, Rybniště a Dolní Podluží.[1]

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Vodopis[editovat | editovat zdroj]

Území Šluknovské pahorkatiny spadá do povodí Labe, Nisy a Sprévy. Probíhá zde rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Největší vodní plochou oblasti je Rybnišťský velký rybník ležící 3 km jihozápadně od Varnsdorfu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1 : Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část - Povrch, s. 16.