Šibeniční vrch (Šluknovská pahorkatina)
Souřadnice: 50°54′3″ s. š., 14°38′15″ v. d.
| Šibeniční vrch | |
|---|---|
 Letecký snímek Šibeničního vrchu s varnsdorfským nádražím | |
| Vrchol | 389[1] m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Šluknovská pahorkatina / Rumburská pahorkatina / Varnsdorfská pahorkatina[2][3] |
| Souřadnice | 50°54′3″ s. š., 14°38′15″ v. d. |
 | |
| Hornina | granodiorit, fonotefrit |
| Povodí | Mandava |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šibeniční vrch je návrší v nejsevernější části České republiky, v okrese Děčín, v Šluknovské pahorkatině, nad nádražím ve Varnsdorfu. Na jihovýchodě souvisí s plochým návrším Finkenhübel (410 m) umístěným již v Německu. Většina vrchu je granodioritová, vrcholovou část tvoří fonotefrit.
Na vrcholku byla 6. srpna 1887 otevřena 8 metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž, která sloužila asi 10 let. V roce 1897 byla již zchátralá zapálena. Místní tím oslavili pád vídeňské vlády Kazimira Badeniho, která se snažila o zrovnoprávnění češtiny.
Sedlem východně od vrcholu prochází státní hranice. Holé návrší je vyhlídkovým místem na město Varnsdorf, do sousedního Německa a na Lužické hory.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-08-12]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s.