Mikulášovická pahorkatina

Mikulášovická pahorkatina
Tanečnice, pohled z Weifbergu
Nejvyšší bod	599 m n. m. (Tanečnice)
Nejnižší bod	296 m n. m. (Sebnice v Dolní Poustevně)
Rozloha	85 km²(na území Česka)
Nadřazená jednotka	Šenovská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Německo Německo
Tanečnice
Horniny	lužický granodiorit, čedič, dolerit, lamprofyr
Povodí	Labe
Souřadnice	50°57′58″ s. š., 14°19′14″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikulášovická pahorkatina je geomorfologická jednotka, podokrsek okrsku Šenovská pahorkatina a nadřazeného celku Šluknovská pahorkatina. Její rozloha je 85 km² a nejvyšším bodem je Tanečnice (599 m).

Přírodní poměry

Mikulášovická pahorkatina je geomorfologický podokrsek okrsku Šenovská pahorkatina a celku Šluknovská pahorkatina. Jednotka o rozloze 85 km² se nachází v západní části Šluknovského výběžku. Jižní, západní a severní hranice okrsku přibližně kopíruje státní hranici a přesahuje do sousedního Německa. Východní hranice odděluje Mikulášovickou pahorkatinu od Hrazenské pahorkatiny a je vedena od státní hranice po lužickém zlomu směrem k osadě Kopec, odtud na sever údolím Černého potoka, Vilémovského potoka a Velkošenovského potoka až ke státní hranici. Nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice (599 m), nejnižším hladina Sebnice na státní hranici v Dolní Poustevně (296 m). Geologické podloží tvoří jemně až středně zrnitý biotitický lužický granodiorit, doprovázený žílami lamprofyru, doleritu a nepříliš častými průniky třetihorních neovulkanitů (čedič a podobné horniny). Celá pahorkatina náleží k povodí Labe a úmoří Severního moře. Kromě jižních svahů, které jsou odvodňovány do Křinice, je povodím druhého řádu Sebnice. Středně zalesněná krajina patří k 4.–5. lesnímu vegetačnímu stupni (bukový a jedlo-bukový). Převažují hospodářské lesy s dominantním výskytem smrku ztepilého (Picea abies), doplněným modřínem opadavým (Larix decidua), bukem lesním (Fagus sylvatica) či jedlí bělokorou (Abies alba). Podél vodních toků se dochovaly původní údolní jasanovo-olšové luhy. Průměrná roční teplota je pro území odhadována na 6,5–7 °C, průměrné roční srážky pak na 700–800 mm. Na jih okrsku zasahuje Chráněná krajinná oblast Labské pískovce.

Vrcholy

Výběr zahrnuje pojmenované vrchy s nadmořskou výškou nad 400 m.

• Tanečnice (599 m)
• Gerstenberg (532 m)
• Hraniční vrch (523 m)
• Buková hora (512 m)
• Ječný vrch (503 m)
• Hutberg (502 m)
• Wachberg (496 m)
• Kaiserberg (494 m)
• Hůrka (493 m)
• Liščí kameny (487 m)
• Liščí vrch (480 m)
• Skřivánčí vrch (479 m)
• Weifberg (478 m)
• Strážný vrch (475 m)
• Jáchym (475 m)
• Roubený (461 m)
• Stráž (460 m)
• Buchberg (459 m)
• Poustevník (456 m)
• Davidův vrch (448 m)
• Spálený vrch (443 m)
• Lobendavský vrch (430 m)
• Anenský vrch (420 m)
• Finkenberg (416 m)
• Ferdinandova výšina (414 m)

Geomorfologické členění

Geomorfologické zařazení podokrsku Mikulášovická pahorkatina:

• provincie: Česká vysočina
  • subprovincie: IV Krkonošsko-jesenická
    • oblast: IVA Krkonošská
      • celek: IVA-1 Šluknovská pahorkatina
        • okrsek: IVA-1-A Šenovská pahorkatina
          • podokrsek: IVA-1-A-a Hrazenská pahorkatina
          • podokrsek: IVA-1-A-b Mikulášovická pahorkatina

Odkazy

Literatura

• DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 
• GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3. 
• KOPECKÝ, Lubomír, a kol. Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000. M–33–IX Děčín. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 176 s. 
• MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1. 

Související články

• Šluknovská pahorkatina
• Seznam vrcholů ve Šluknovské pahorkatině

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikulášovická pahorkatina na Wikimedia Commons

Portály: Šluknovský výběžek