Smrk ztepilý
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Smrk ztepilý
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Picea abies L., 1881 |
Smrk ztepilý (Picea abies) je statný stálezelený jehličnatý strom, který byl původně rozšířen ve střední a jihovýchodní Evropě (od Alp po Balkán), kde tvořil spolu s dalšími dřevinami horské a podhorské lesy. V nižších polohách byl smrk přirozenou součástí porostů mokřin a rašelinišť[1] nebo obsazoval kaňonovitá údolí s teplotní inverzí. Souvislé původní porosty se nacházely v severní a severovýchodní Evropě, kde sahaly od Norska přes Polsko až na východ po Bělorusko a horní Povolží. Smrk (Picea abies) je jednou z nejběžnějších a ekonomicky nejdůležitějších dřevin v severní a střední Evropě [2]. To je dáno tím, že je smrk (v Českých zemích již od poloviny 18. století viz. také článek Lesnictví) s oblibou vysazován v hospodářských lesích. Díky dobrým produkčním vlastnostem umožnilo jeho zavádění lesníkům významně zvýšit produkci dříví[3]. Ovšem plošné zavádění smrkových a borových porostů s nedostatečnou příměsí ostatních dřevin v kombinaci se slabou porostní výchovou, jednostranně zaměřenou na kvalitu dříví, vedlo v minulosti zároveň k rozsáhlým hmyzím kalamitám a nebývalému nárůstu větrných polomů nebo škodám mokrým sněhem. Jako okrasný strom je smrk pěstován ve vhodných klimatických podmínkách téměř po celém světě.
Obsah |
Vzhled [editovat]
Smrk ztepilý je statný stálezelený jehličnatý strom s rovným kmenem, který je v mládí pokrytý hladkou, světlehnědou kůrou, která se s přibývajícím věkem mění v šedohnědou až červenohnědou šupinovitou rozpukanou borku. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech. Kořenový systém je plochý a mělký, bez hlavního kořene, lze jej dobře studovat na vyvrácených exemplářích. Dorůstá výšky až 50 m.
Jehlice jsou 10-25 mm dlouhé, 1 mm široké, na průřezu čtyřhranné a na konci zašpičatělé.
Květenství jsou šišticovitá. Žluté samčí šištice vyrůstají v paždích jehlic na loňských větévkách, načervenalé samičí vyrůstají na konci letorostů v horních patrech koruny. Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé (na rozdíl od šištic jedle bělokoré). Šišky jsou podlouhlé, nerozpadavé.
Kultivace [editovat]
Smrk ztepilý a jeho keřovité kultivary jsou vysazovány v parcích a zahradách jako okrasná rostlina. Smrk je pěstován v hospodářských lesích jako cenný zdroj dřeva. Často byl vysazován ve formě monokultury, ale od ní se pro její některé nepraktické vlastnosti (nízká akumulační schopnost srážek v ekologicky nevyzrálých společenstvech, náchylnost k polomům a škůdcům zejména kůrovci /v teplejších oblastech/ atd.) již začíná ustupovat.
Využití [editovat]
- Mladá rostlina do výšky 250cm se využívá jako oblíbená vánoční dekorace.
- Zelené větvičky se používají jako samostatná dekorace nebo k vazbě věnců a kytic.
- Jasně zelené čerstvé jarní jehličí se někdy používá do čaje. Není to však příliš zdravé.
- Suché drobné větvičky jsou oblíbené jako klestí k zatápění v kamnech.
- Pryskyřice se dříve sbírala a využívala průmyslově.
- Dřevo je hlavním produktem smrku. Využívá se v papírnictví, nábytkářství, stavitelství, v chemickém průmyslu, při vytápění atd. Jehličnatá pilařská kulatina patří spolu s vlákninou z hlediska dodávaného množství k nejdůležitějším sortimentům českého lesního hospodářství.Vzhledem k zastoupení smrku ve středoevropských lesích a jeho dobrým produkčním vlastnostem je tedy smrkové dříví nejběžněji používaným a obchodovaným stavebním dřívím v ČR [4].
Synonyma [editovat]
- Pinus abies Linné, 1753
- Picea rubra Hill., 1757
- Abies rubra (Hill.) A. Dietr., 1824
- Pinus excelsa Lam., 1779
- Abies excelsa (Lam.) Poiret, 1805
- Picea excelsa (Lam.) Link, 1841
Poddruhy [editovat]
- Picea abies subsp. abies
- Picea abies . alpestris (Brügger) A. et Gr., 1912 (syn. Abies excelsa subsp. alpestris Brügger, 1886; syn. Picea alpestris (Brügger) Stein, 1887), endemický v Alpách, údajný výskyt v Česku byl zpochybněn.
Kultivary [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku kultivary smrku ztepilého.
Pro ozdobné účely bylo vypěstováno velké množství forem a kultivarů s různými vlastnostmi.
|
|
Památné a významné stromy [editovat]
- Broumovské smrky v Hamerském údolí
- Broumovský smrk
- Chadtův smrk
- Jadružský smrk
- Jedle a smrky pod Strahovem
- Král smrků (Boubín)
- Král smrků (Mariánské Lázně)
- Královský smrk u Dolského mlýna
- Křížový smrk
- Nástupce krále
- Smrk – Troják v Lánech
- Smrk J. E. Chadta v Lysické oboře
- Smrk na Suchém Kameni
- Smrk nad kanálem
- Smrk pod Bukovou strání
- Smrk pod Sklářským vrchem
- Smrk u zámečku
- Smrk v údolí Kozolupského potoka
- Sychravův smrk - s obvodem 490 cm je od roku 2008 nejmohutnějším žijícím smrkem v Česku
- Vidlicový smrk
- Želnavský smrk - nejstarší známý a nejvyšší změřený smrk v Česku
Související stránky [editovat]
Literatura [editovat]
Květena ČSR, díl 1 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1988. - S. 318-322.
Reference [editovat]
- ↑ http://data.abicko.avcr.cz/2010/06/05/
- ↑ http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1747/161/
- ↑ http://lesnickeforum.silvarium.cz/index.php/component/content/article/47-pispvky/60-co-to-je-lesnictvi-a-co-se-od-nj-oekava-v-tomto-stoleti-
- ↑ http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2367/192/
