Moravští bratři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okenní vitráž znázorňující Beránka Božího v Kapli Nejsvětější Trojice Moravské církve, Winston-Salem, Severní Karolina

Moravští bratři či Moravská církev (Moravian Brethren – Moravian Church) je evangelická církev, která je samostatnou součástí mezinárodní Jednoty bratrské (latinsky Unitas Fratrum). Jejím posláním je šíření křesťanství, míru a vzdělanosti ve světě. Činnost Moravské církve je zaměřena na zakládání nových sborů a misií. Během své dlouhé historie se stali zakladateli a správci mnoha škol různých typů, internátů, nemocnic (zejména v Izraeli) a domovů pro bezdomovce, kupř. Moravian Open Door (Moravských otevřených dveří) v New Yorku. Založili také několik měst (např. Bethlehem v USA či Herrendyk v Holandsku).

Působení[editovat | editovat zdroj]

K moderní Jednotě bratrské (alias Moravské církvi) se celosvětově hlásí asi 825 000 následovatelů. V dnešní době je největší koncentrace Moravských bratrů v Tanzanii. Moravská církev v Tanzánii provozuje misie i v Kongu a Ugandě. Moravští bratři pokračují ve své tradiční misionářské práci také v karibské oblasti, například Jamajská moravská církev se uplatňuje na Kubě. Bratři působili a dodnes působí v Kanadě, USA, Nikaragui, Hondurasu, Malawi, JAR, Surinamu, Tibetu, Indii, Aljašce a samozřejmě také v Evropě. Němečtí Moravští bratři, jejichž hlavní sídlo se nachází v hornolužickém Ochranově (německy Herrnhut), se aktivně zapojují do práce ve vzdělávací a sociální oblasti.

Památky v České republice[editovat | editovat zdroj]

V Suchdole nad Odrou (okres Nový Jičín, asi 40 km od Ostravy) se nachází Muzeum Moravských bratří, kde najdete expozici o exilu asi 280 obyvatel do Horní Lužice. Na tamějším panství Mikuláše Ludvíka, hraběte z Zinzendorfu se exulantům pod vedením misionáře Kristiána Davida podařilo založit ves Herrnhut („místo pod ochranou Páně), česky Ochranov, hornolužicky Ochranow, a Moravskou církev (Obnovenou Jednotu bratrskou). Ze Suchdola nad Odrou pochází i první biskup Moravské církve David Nitschmann.

Hodnoty Moravské církve[editovat | editovat zdroj]

Lukáš Pražský (1460–1528), biskup Jednoty bratrské, učil, že je nezbytné rozlišovat mezi třemi kategoriemi věcí: věcmi, které jsou pro budoucí spásu zásadní, věcmi, které jsou podružné, a církevními záležitostmi. Zásadní jsou skutky, které učinil Bůh – stvoření všeho na Zemi, vykoupení z hříchů a posvěcení věřících, kteří jednají prostřednictvím víry, naděje a lásky. Církevní záležitosti zahrnují Bibli, kostely, svátosti (mše), náboženské učení a kněžstvo. Zprostředkovávají to, co je svaté, a proto by měly být drženy v úctě, avšak nejsou považovány za zásadní. Mezi podružné věci se řadí obřadní oděv nebo názvy bohoslužeb, které se mohou lišit podle míst, kde jednotlivé farnosti sídlí.

Hodnoty uznávané Moravskou církví shrnul britský biskup Clarence H. Shawe. V sérii přednášek přednesených Moravskému teologickému semináři (the Moravian Theological Seminary) v Bethlehemu (Pensylvánie, Spojené státy americké) přiřadil Shawe Moravské církvi těchto pět hodnot – prostotu, blaženost, nevtíravost, bratrství a ideál služby.

Prostota znamená zaměřit se na podstatu víry a nezajímat se o detaily dogmatických definic. Apoštolové řekli: „Věříme, že budeme spaseni milosrdenstvím Ježíše Krista.“ Shawe uvádí poznámku Mikuláše Ludvíka, hraběte z Zinzendorfu (dále jen Zinzendorf), který v návaznosti na tuto myšlenku prohlásil: „Pokud vštípím člověku pouze tuto jedinou ideu, učiním z něj navždy učence bohosloví.“ Z prostoty vyplývají dvě odvozené vlastnosti, opravdovost a praktičnost.

Blaženost je přirozená spontánní reakce na vykoupení, laskavý dar, který nám Bůh dal. Shawe opět cituje Zinzendorfa: „Existuje rozdíl mezi ryzím pánbíčkářem a opravdovým Moravanem. Zatímco pánbíčkář myslí především na své hříchy a Ježíšovy rány pouze pozoruje, Moravan na tyto rány myslí a při myšlence na ně shlíží na své hříchy.“ Váhavého pánbíčkáře rány ukonejší, zatímco Moravan se ve své blaženosti za své hříchy kaje.

Princip nevtíravosti se zakládá na myšlence, že Bůh si rozhodně přeje, aby existovalo velké množství rozličných církví, které mají obstarávat různé duchovní potřeby. Není potřeba soutěžit o konvertity z jiných církví. Zdrojem křesťanské jednoty není právnická formule, ale úzký vztah věřících a Spasitele.

Idea bratrství je založena právě na tomto blízkém vztahu. Shawe řekl: „Cílem Moravanů je shromáždit navzájem spřízněná srdce. Když se křesťanské duše sjednotí v lásce, může bratrství fungovat navzdory rozdílům v intelektu a inteligenci, myšlení, názorech, postojích nebo vkusu.“ Bratrství (za doby Zinzendorfa, tj. v první polovině 18. století) s sebou nepřinášelo pouze překonávání odlišností v otázkách víry, ale také zmírňování sociálních rozdílů. Aristokrat a řemeslník byli považováni za bratry a seděli jako rovnocenní členové církve na stejném místě.

Ideál služby znamená s radostí přijmout pozici služebníka. Ta se částečně projevuje jako věrná služba na různých pozicích v rámci rozličných kongregací, ale podstatněji jako služba služebníka, který „rozšiřuje Boží království“, světu. Ta se v průběhu dějin projevovala ve formě vzdělávací a zejména misionářské práce. Shawe podotýká, že nikdo se nemohl odevzdat šíření evangelia vehementněji než moravští emigranti, kteří tím, že se usadili v Ochranově (na pozemku Zinzendorfa) unikli pronásledování a potlačování své víry.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moravian Church na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ATWOOD, Craig. Proclaiming the Moravian Theological Heritage. International Theological Dialogue. 2005, č. 4, s. 44-49. ISSN 1525-7223.
  • SHAWE, Clarence H. The Spirit of the Moravian Church. Londýn: The Moravian Book Room, 1977.


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]