Německo-polská státní hranice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vývoj polských státních hranic ve 20. století, dnešní německo-polská hranice se nachází na samém levém okraji, za červeným šrafovaným územím (které získalo Polsko v roce 1945)
Česko-německo-polské trojmezí na Lužické Nise
Německo-polská státní hranice, Hraniční kámen 864, (Puszcza Wkrzańska)

Německo-polská státní hranice, ve svém současném průběhu známá též jako Linie Odra-Nisa, je státní hranice mezi Německem a Polskem. Je vnitřní hranicí Evropské unie a Schengenského prostoru. Táhne se v délce 467 km. V celém svém průběhu je totožná s odpovídající částí bývalé státní hranice polsko-východoněmecké.

Nynější průběh polsko-německé státní hranice byl ustaven po skončení druhé světové války rozhodnutím postupimské konference. Následně byly provedeny drobné úpravy hranice ještě v roce 1945 a poté v roce 1951. Úplná delimitace hranic (včetně teritoriálních vod) byla dokončena v roce 1989.

Před druhou světovou válkou se táhla hranice východněji, vzhledem k předchozí meziválečné poloze Polska; začínala v oblasti dnešní uhelné pánve nedaleko Katovic a Gliwic a pokračovala zhruba souběžně s hranicí polsko-československou k oblasti dnešní Lodže, aby se později stočila opět na východ až k městu Gdyně, kde měla polská meziválečná republika svůj hlavní přístav. Navíc je nutné také brát v ohledu i oblast Východního Pruska, která byla po druhé světové válce rozdělena mezi Polsko a Sovětský svaz. Německá hranice s Polskem byla proto v předválečné době mnohem delší než dnes. Navíc byla také místem sporů, neboť polská republika s odůvodněním existence národních menšin žádala části německého území za touto hranicí.

Po druhé světové válce, když byla ustanovena linie Odra-Nisa, nastalo v Německu mezi mnohými silné znepokojení, hlavně ze strany západní části státu, kde se začalo vytvářet prostředí demokratické diskuze (na rozdíl od sovětské zóny, kde se moci začala chopit komunistická strana). Dlouholetá německá území se stala součásti Polska a německé obyvatelstvo bylo odsunuto. O celé oblasti se mluvilo jako o „německém území pod polskou správou“ a celý problém byl vnímaný víceméně palčivě. Uznání linie Odra-Nisa ze strany Západního Německa za jeho východní hranici bylo hlavní podmínkou SSSR pod vedením Michaila Gorbačova pro přimluvení se za znovusjednocení Německa.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Německo-polská státní hranice počíná na česko-německo-polském trojmezí na řece Lužická Nisa. Táhne se jejím tokem okolo Žitavy na sever, protíná Zhořelec (dělíc jej na německé Görlitz a polský Zgorzelec) a bývalý Guben (dělíc jej na německý Guben a polský Gubin) a pokračuje až do soutoku Lužické Nisy s Odrou. Poté běží po toku Odry, protíná bývalý Frankfurt na Odrou (dělíc jej na německý Frankfurt nad Odrou a polské Słubice) až k německé vesnici Staffelde, u které se od toku Odry odchyluje a běží blízko polského Štětín(dříve německý Stettin)a po zemi severně až do Baltského moře.

Související články[editovat | editovat zdroj]