Asistent soudce
Asistent soudce je právník, odborný pomocník soudce. Obdobou této funkce u státních zastupitelství je asistent státního zástupce.
Někteří z nich se sdružují v Unii asistentů soudců, stavovském a nepolitickém sdružení, které má za cíl hájit jejich profesní zájmy, přispívat k jejich rozvoji a prosazovat moderní koncepci soudnictví.
Obsah |
Historie [editovat]
Funkce asistenta soudce byla nejprve zřízena u Ústavního soudu.[1] Po tomto vzoru zřídila pozice asistentů i bez zákonné úpravy na Nejvyšším soudě jeho tehdejší předsedkyně Eliška Wagnerová, a to nejprve pro soudce jeho občanskoprávního a obchodního kolegia.
Zákonné zakotvení a uznávání jejich praxe pak bylo postupně upraveno na návrh tehdejšího poslance Zdeňka Koudelky pro Nejvyšší soud a později i pro ostatní obecné soudy v zákoně o soudech a soudcích[2] a pro Nejvyšší správní soud pak v soudním řádu správním.[3] Jejich postavení a pravomoci v jednotlivých soudních řízeních byly též následně upraveny v občanském soudním řádu[4] a v trestním řádu,[5] jakož i v dalších zákonech týkajících se právnických povolání.
Předpoklady a postavení [editovat]
Pro Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud platí, že každý soudce musí mít alespoň jednoho asistenta. U ostatních soudů jsou jejich pozice zřizovány dle potřeby. Asistent soudce je jmenován předsedou soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná. Pracovní poměr vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce. Funkce asistenta soudce však navíc automaticky zaniká, pokud zanikne funkce soudce, jehož je asistentem. Podmínkou jmenování je:
- státní občanství České republiky
- bezúhonnost
- magisterské vzdělání v oblasti práva na české vysoké škole
Asistent soudce především samostatně vykonává jednotlivé úkony v soudním řízení z pověření soudce, zpracovává např. koncepty rozhodnutí. Jeho plat je stanoven podle zákoníku práce a podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Výkon jeho funkce je pak uznáván jako praxe justičního čekatele nebo jako jiná nutná právní praxe (např. právního čekatele, advokátního koncipienta, notářského koncipienta nebo exekutorského koncipienta).
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ § 8 až 10, § 41 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
- ↑ § 16 a § 36a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích
- ↑ § 14 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
- ↑ § 38b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
- ↑ § 27c zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád
