Augusto Pinochet

Augusto Pinochet
30. prezident Chile
Ve funkci: 17. prosince 1974 – 11. března 1990
Předchůdce	Salvador Allende
Nástupce	Patricio Aylwin
Narození	25. listopadu 1915 Valparaíso, Chile
Úmrtí	10. prosince 2006 (91 let) Santiago de Chile ve Vojenské nemocnici
Politický subjekt	žádná
Choť	Lucía Hiriart
Zaměstnání	Generál Prezident
Náboženství	Římskokatolická církev
Podpis

Fotografie z období vlády

Pinochet s manželkou, Eugenia Garrido

Pinochetův pohřeb

Generál Augusto José Ramón Pinochet Ugarte (25. listopadu 1915 Valparaiso – 10. prosince 2006) byl vůdce chilské pravicové vojenské junty a později i prezident, vládnoucí Chile v letech 1973 až 1990. Protože od počátku své vlády ovládal moc zákonodárnou a výkonnou, lze jej označit za diktátora.

Převrat

K moci se dostal během násilného převratu, který sesadil tehdejšího prezidenta Salvadora Allendeho, lékaře a marxistu, který byl prvním socialistickým prezidentem Chile, prosazoval znárodňování a silnou orientaci na Kubu a na Sovětský svaz. Podmínky pro vojenský puč uzrávaly delší dobu a souvisely se snahou USA ochránit své firmy ztrácející pozice při privatizaci klíčového průmyslu Chile. Ekonomika Chile za působení levicové vlády vykazovala silný růst HDP 1. Postoj armády nebyl jednotný. Proti se rozhodně stavěl tehdejší vrchní velitel generál Carlos Prats. Augusto Pinochet, tehdy jeho zástupce, sledoval linii svého nadřízeného. Po odstoupení generála Pratse Augusto Pinochet jako nový vrchní velitel ještě 23. srpna 1973 napadl důstojníky, kteří byli považováni za zastánce řešení vojenským převratem, a vyzval je k rezignaci. Mezi důstojníky, kteří byli zainteresováni na přípravě puče, nepanovala jednota, jak a zda vůbec Pinocheta o puči informovat, případně jak s ním po puči naložit. Těsně před pučem rezignovali další významní generálové Sepúvelda (velitel jednotek v Santiagu) a Pickering. Pinochet nahradil Sepúveldu gen. Bradym, který byl znám spíše levicovými názory a byl považován za přívržence Lidové jednoty. Přípravy na puč probíhaly v době, kdy byl připravován lidový plebiscit, který měl podpořit nebo odmítnout Allendovu politiku. Konání plebiscitu zmařili poslanci za socialistickou stranu, za kterou byl Allende prezidentem. Samotný Pinochet se jasně k pučistům přidal až několik dnů před jeho uskutečněním. Vojenský převrat ukončil období napjatých vztahů mezi Chile a USA, které se aktivně snažily zbavit Salvadora Allendeho moci a umožnit Pinochetově vládě realizovat zásadní ekonomické a sociální změny.

11. září 1973 armádní jednotky vedené Pinochetem zaútočily na prezidentský palác La Moneda a převzaly moc od prezidenta Allendeho, který byl později nalezen mrtvý (buď spáchal sebevraždu, nebo byl zabit při útoku na La Monedu). Byla vytvořena junta, jejíhož vedení se záhy ujal Pinochet, která okamžitě pozastavila platnost ústavy, rozpustila parlament, zavedla přísnou cenzuru, pozastavila činnost politických stran, zvláště těch, které tvořily Allendeho koalici Lidové jednoty (Unidad Popular), a znemožnila veškeré legální politické aktivity v zemi. Pinochetova junta (pronunciamiento militar), a zejména její tajná policie DINA (1973-1977), rozpoutala kampaň teroru proti svým oponentům z řad socialistů, miristů (MIR - Movimiendo Izquierdo Revolucionario, Hnutí revoluční levice) a komunistů. Několik tisíc Chilanů bylo popraveno nebo zmizelo, 27 000-30 000 lidí bylo uvězněno a mučeno. Mnoho z těchto lidí bylo vypovězeno ze země a přijímáno v zahraničí (zejména ve Švédsku, v Itálii, ve Francii, v zemích bývalého východního bloku a před r. 1975 i v Argentině) jako političtí uprchlíci. Často byli pronásledování chilskou tajnou policií i mimo svou zemi v rámci tzv. Operace Kondor. Vedle nenásilné opozice existoval i ozbrojený odpor proti diktatuře, vedený ilegální komunistickou stranou a Lidovou frontou Manuela Rodrígueze (FPMR). Souhrnná zpráva tzv. Rettigovy komise, vytvořené z Pinochetových odpůrců i stoupenců v r. 1990 pod oficiálním názvem Národní komise pravdy a smíření, stanovila počet obětí režimu na 3197.

V roce 1978 souhlasilo v referendu 75% voličů s pokračováním Pinochetovy vlády a současným směřováním země. V roce 1980 byla schválena nová ústava, která nařizovala další prezidentské referendum s jedním kandidátem v roce 1988 a návrat k demokratickému politickému zřízení v roce 1990. V referendu v roce 1988 Pinocheta podpořilo pouhých 45% voličů; Pinochet se přesto snažil moc udržet a hledal podporu u armádních špiček; ty jej však nepodpořily, což vyústilo v uspořádání vícekandidátské prezidentské volby v roce 1989. Nově zvolený prezident Patricio Aylwin převzal od Pinocheta moc v roce 1990, nicméně ten zůstal na svém postu vrchního velitele armády až do roku 1998, kdy získal doživotně křeslo v chilském senátu, což mu zajišťoval ústavní dodatek z roku 1980.

Soud s Augustem Pinochetem

V roce 1998, stále jako vlivný muž v Chile, odcestoval Pinochet do Velké Británie, aby se podrobil léčení. Během jeho pobytu v Anglii na něj byl vydán zatykač španělským soudcem Baltasarem Garzónem. Pinochet byl více než rok držen v domácím vězení a poté propuštěn ze zdravotních důvodů. Po návratu do Chile rezignoval na své senátorské křeslo po rozhodnutí vrchního soudu, který konstatoval že trpí vaskulární demencí a nemůže být postaven před soud pro porušování lidských práv. Tato obvinění byla vznesena již několikrát před jeho zatčením; nikdy však nebyl souzen. V květnu 2004 chilský vrchní soud rozhodl, že Pinochet může být postaven před soud, a v prosinci toho roku byl následně obviněn z několika zločinů. Do své smrti přebýval v domácím vězení kvůli obvinění z porušování lidských práv při vojenské operaci Karavana smrti, kdy se odstraňovali jeho odpůrci, a také kvůli daňovým podvodům a zpronevěře státních fondů ve výši 27 miliónů dolarů (600 miliónů korun). 3. prosince roku 2006 byl po několikanásobném srdečním záchvatu převezen do vojenské nemocnice, kde 10. prosince zemřel.

Stoupenci a odpůrci

Pinochetovi zastánci vyzdvihují jeho zásluhy za odvrácení hrozby komunismu, boj proti radikálním levicovým teroristickým skupinám a prosazení politiky volného trhu, což vedlo k ekonomickému růstu v zemi, který pokračoval až do 90. let 20. století. Jeho odpůrci jej obviňují ze zničení chilské demokracie, prosazování politiky represivního státu, uspokojování soukromých potřeb z pozice svého postavení a přijetí ekonomického modelu, který měl údajně zvýhodňovat bohaté a poškodit střední a nižší příjmové skupiny obyvatelstva. V současnosti i jeho zastánci přijímají jako fakt, že za jeho vlády došlo k pronásledování, tvrdému mučení (až na 30 000 osob, přesné údaje nejsou známy) a zabíjení tisíců lidí, kteří nesouhlasili s jeho politikou.

Pinochet a Československo

Místopředseda československé vlády Valtr Komárek údajně pozval při návštěvě Chile v březnu 1990 Pinocheta na návštěvu Československa, Komárek to ovšem odmítá. Generál Pinochet navštívil Československo a Českou republiku dvakrát v první polovině 90. let, šlo ovšem o obchodní jednání. Mezi české obdivovatele Pinocheta patřil i bývalý disident Václav Benda. Schůzku s ním během své druhé pražské návštěvy však gen. Pinochet odmítl s poukazem na nepolitický charakter své cesty 1. Dnes je Augusto Pinochet obdivován hlavně v konzervativních a tradicionalistických kruzích, má ovšem stoupence i mezi neoliberály - např. Pinochetův ministr práce José Piñera byl oceněn Občanským institutem. K Pinochetovi se hlásí i otevření neofašisté a krátce po jeho smrti organizace Autonomní nacionalisté Střední Čechy uspořádala "Pietní akt".

Související články

• Fulgencio Batista
• Salvador Allende
• Chile
• Diktatura

Externí odkazy

Česky

• Pinochetovy oběti dostanou odškodné - Novinky.cz
• Pavel Kohout: Liberální diktátor - MF Dnes
• Články o A.Pinochetovi v Lidových novinách
• Články o A. Pinochetovi v Britských listech
• Miroslav Zajíček: Ekonomický liberál - kdeže! stránky Liberálního institutu
• Aleš Tůma: Pinochet penze privatizoval, Paroubek příležitost propásl
• D-Fens: Augusto Pinochet (+2006) - D-Fens
• Životopis online- česky
• Augusto Pinochet - Portrét diktátora (na Neviditelném psu)

Cizojazyčně

• (anglicky) Pinochet´s Chile
• (anglicky) Pinochetovy zločiny
• (španělsky) Pinochet Real
• (anglicky) (španělsky) Project Disappeared
• (anglicky) Zpráva Rettigovy komise

prezident Chille
Předchůdce: Salvador Allende	17. prosince 1974 – 11. března 1990 Augusto Pinochet	Nástupce: Patricio Aylwin