Seznam prezidentů Chile

Prezident Chilské republiky (španělsky Presidente de Chile) je hlava státu a vlády Chilské republiky. Prezident je rovněž vrchním velitelem chilských ozbrojených sil. Je volen přímo na čtyřleté funkční období. Od roku 2005 nesmí být nikdo do úřadu prezidenta zvolen více než jednou po sobě.

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Pipiolos

Pelucones

Konzervativní strana

Národní strana

Liberální strana

Liberálně demokratická strana

Radikální strana

Socialistická strana

Křesťanskodemokratická strana

Strana pro demokracii

Národní obnova a Pojďme Chile

Sociální konvergence

Organizace republiky (1826–1830)[editovat | editovat zdroj]

Č.	Prezident	Nastoupil do úřadu	Opustil úřad	Strana		Poznámky
1	Manuel Blanco Encalada (1790–1876)	9. července 1826	9. září 1826	nestraník		Zvolen prozatímním prezidentem. Odstoupil.
2	Agustín Eyzaguirre (1768–1837)	9. září 1826	25. ledna 1827	nestraník		Prozatímní viceprezident pod vedením Manuela Blanca Encalady se ujal předsednictví po jeho rezignaci.
–	Ramón Freire (1787–1851)	25. ledna 1827	15. února 1827		Pipiolos	Prozatímní prezident.
3	Ramón Freire (1787–1851)	15. února 1827	8. května 1827		Pipiolos	Odstoupil.
4	Francisco Antonio Pinto (1785–1858)	8. května 1827	16. července 1829		Pipiolos	Viceprezident za Ramóna Freireho se ujal předsednictví po jeho rezignaci.
–	Francisco Ramón Vicuña (1775–1849)	16. července 1829	19. října 1829		Pipiolos	Francisco Antonio Pinto ze zdravotních důvodů jmenoval předsedou Senátu Francisca Ramóna Vicuñu delegátem prezidenta.
5	Francisco Antonio Pinto (1785–1858) (podruhé)	19. října 1829	2. listopadu 1829		Pipiolos	Rezignoval
–	Francisco Ramón Vicuña (1775–1849) (podruhé)	2. listopadu 1829	7. listopadu 1829		Pipiolos	Předseda senátu. Sesazen během chilské občanské války 1829-30.
6 (Junta)	Ramón Freire (1787–1851) (podruhé)	7. listopadu 1829	8. listopadu 1829		Pipiolos	Předseda vládní junty. Sesazen během občanské války.
–	Francisco Ramón Vicuña (1775–1849) (potřetí)	8. listopadu 1829	7. prosince 1829		Pipiolos	Předseda senátu. Obnovení původního mandátu. Rezignoval během občanské války.
Neobsazeno 7. prosince 1829 – 24. prosince 1829^{[pozn 1]}
7 (Junta)	José Tomás Ovalle y Bezanilla (1787–1831)	24. prosince 1829	18. února 1830		Pelucones	Předseda vládní junty.
–	Francisco Ruiz-Tagle Portales (1790–1860)	18. února 1830	1. dubna 1830		Pelucones	Prozatímní prezident. Odstoupil.
– (Junta)	José Tomás Ovalle y Bezanilla (1787–1831)	1. dubna 1830	8. března 1831		Pelucones	Prozatímní viceprezident pod vedením Francisca Ruize-Tagleho se po jeho rezignaci ujal předsednictví. Konec chilské občanské války 1829-30 s bitvou u Lircay. Rezignoval ze zdravotních důvodů, zemřel o 2 týdny později.
–	Fernando Errázuriz Aldunate (1777–1841)	8. března 1831	21. března 1831		Pelucones	Prozatímní prezident jmenovaný kongresem.
–	Fernando Errázuriz Aldunate (1777–1841)	21. března 1831	18. září 1831		Pelucones	Kongres jmenoval Josého Joaquína Prieta prezidentem a Fernanda Errázurize viceprezidentem, ale Prieto se úřadu neujal a místo toho okamžitě rezignoval, čímž se Fernando Errázuriz stal automaticky prezidentem.

Konzervativní republika (1830–1861)[editovat | editovat zdroj]

Č.	Prezident	Nastoupil do úřadu	Opustil úřad		Poznámky
5	Joaquín Prieto Vial (1786–1854)	18. září 1831	18. září 1836	Pelucones
5	Joaquín Prieto Vial (1786–1854)	18. září 1836	18. září 1841	Konzervativní strana
6	Manuel Bulnes Prieto (1799–1866)	18. září 1841	18. září 1846	Konzervativní strana
6	Manuel Bulnes Prieto (1799–1866)	18. září 1846	18. září 1851	Konzervativní strana
7	Manuel Montt (1809–1880)	18. září 1851	18. září 1856	Konzervativní strana	Vítězství vlády v chilské občanské válce v roce 1851.
7	Manuel Montt (1809–1880)	18. září 1856	18. září 1861	Národní strana

Liberální republika (1861–1891)[editovat | editovat zdroj]

Č.	Prezident	Nastoupil do úřadu	Opustil úřad	Strana		Poznámky
8	José Joaquín Pérez (1801–1889)	18. září 1861	18. září 1866		Národní strana
8	José Joaquín Pérez (1801–1889)	18. září 1866	18. září 1871		Národní strana
9	Federico Errázuriz Zañartu (1825–1877)	18. září 1871	18. září 1876		Liberální strana
10	Aníbal Pinto Garmendia (1825–1884)	18. září 1876	18. září 1881		Liberální strana
11	Domingo Santa María (1825–1889)	18. září 1881	18. září 1886		Liberální strana
12	José Manuel Balmaceda (1840–1891)	18. září 1886	29. srpna 1891		Liberální strana	Rezignoval v chilské občanské válce roku 1891 a předal moc Manuelu Baquedanovi. Zabil se 19. září 1891, den poté, co by jeho funkční období skončilo.
–	Claudio Vicuña Guerrero (1833–1907)	Nepřevzal úřad			Liberální strana	Vyhrál prezidentské volby, ačkoli to nikdy nepředpokládal kvůli vítězství kongresistů v chilské občanské válce v roce 1891.
–	Manuel Baquedano (1823–1897)	29. srpna 1891	31. srpna 1891	nestraník		Předseda prozatímní vlády.

Parlamentní republika (1891–1925)[editovat | editovat zdroj]

Č.	Prezident	Nastoupil do úřadu	Opustil úřad	Strana		Poznámky
13 (Junta)	Jorge Montt (1845–1922)	31. srpna 1891	10. listopadu 1891	nestraník		Předseda vládní junty.
–		10. listopadu 1891	26. prosince 1891			Vedoucí výkonné moci.
13		26. prosince 1891	18. září 1896
14	Federico Errázuriz Echaurren (1850–1901)	18. září 1896	12. července 1901		Liberální strana	Zemřel v úřadě.
–	Aníbal Zañartu (1847–1902)	12. července 1901	18. září 1901		Liberální strana	Ministr vnitra ve funkci viceprezidenta.
15	Germán Riesco Errázuriz (1854–1916)	18. září 1901	18. září 1906		Liberální strana
16	Pedro Montt (1849–1910)	18. září 1906	16. srpna 1910		Národní strana	Zemřel v úřadu.
–	Elías Fernández Albano (1845–1910)	16. srpna 1910	6. září 1910		Národní strana	Ministr vnitra ve funkci viceprezidenta. Zemřel v úřadu.
–	Emiliano Figueroa (1866–1931)	6. září 1910	23. prosince 1910		Liberálně demokratická strana	Ministr spravedlnosti ve funkci viceprezidenta.
17	Ramón Barros Luco (1835–1919)	23. prosince 1910	23. prosince 1915		Liberální strana
18	Juan Luis Sanfuentes (1858–1930)	23. prosince 1915	23. prosince 1920		Liberálně demokratická strana
19	Arturo Alessandri (1868–1950)	23. prosince 1920	12. září 1924		Liberální strana	Sesazen při státním převratu.
20 (Junta)	Luis Altamirano (1876–1938)	12. září 1924	23. ledna 1925	nestraník		Předseda vládní junty z roku 1924. Sesazen při státním převratu.
21 (Junta)	Pedro Dartnell (1874–1944)	23. ledna 1925	27. ledna 1925	nestraník		Předseda vládní junty z roku 1925. Rezignoval.
22 (Junta)	Emilio Bello Codesido (1868–1963)	27. ledna 1925	12. března 1925		Liberálně demokratická strana	Předseda vládní junty z roku 1925.

Prezidentská republika (1925–1932)[editovat | editovat zdroj]

Č.	Prezident	Nastoupil do úřadu	Opustil úřad	Strana		Poznámky
23	Arturo Alessandri (1868–1950) (podruhé)	12. března 1925	1. října 1925		Liberální strana	Obnovení jeho původního mandátu. Odstoupil.
–	Luis Barros Borgoño (1858–1943)	1. října 1925	23. prosince 1925		Liberální strana	Ministr vnitra ve funkci viceprezidenta.
24	Emiliano Figueroa (1866–1931) (podruhé)	23. prosince 1925	10. května 1927		Liberálně demokratická strana	Rezignoval.
–	Carlos Ibáñez del Campo (1877–1960)	10. května 1927	21. července 1927	nestraník		Viceprezident.
25	Carlos Ibáñez del Campo (1877–1960)	21. července 1927	26. července 1931	nestraník		Rezignoval.
–	Pedro Opaso (1876–1957)	26. července 1931	27. července 1931		Liberálně demokratická strana	Předseda Senátu vykonávající funkci místopředsedy. Odstoupil.
–	Juan Esteban Montero (1879–1948)	27. července 1931	20. srpna 1931		Radikální strana	Ministr vnitra ve funkci viceprezidenta. Rezignoval na kandidaturu na prezidenta.
–	Manuel Trucco (1875–1954)	20. srpna 1931	15. listopadu 1931		Radikální strana	Ministr vnitra ve funkci viceprezidenta.
–	Juan Esteban Montero (1879–1948) (podruhé)	15. listopadu 1931	4. prosince 1931		Radikální strana	Viceprezident.
26	Juan Esteban Montero (1879–1948) (podruhé)	4. prosince 1931	4. června 1932		Radikální strana	Sesazen při státním převratu.

Socialistická republika Chile (1932)[editovat | editovat zdroj]

Č.	Prezident	Nastoupil do úřadu	Opustil úřad!	Strana		Poznámky
27 (Junta)	Arturo Puga (1879–1970)	4. června 1932	16. června 1932	nestraník		Předseda vládní junty. Rezignoval.
– (Junta)	Carlos Dávila (1887–1955)	16. června 1932	8. července 1932		Socialistická strana	Předseda vládní junty.
–	Carlos Dávila (1887–1955)	8. července 1932	13. září 1932		Socialistická strana	Prozatímní prezident Socialistické republiky. Rezignoval.

Prezidentská republika (1932–1973)[editovat | editovat zdroj]

Č.	Prezident	Nastoupil do úřadu	Opustil úřad!	Strana		Poznámky
–	Bartolomé Blanche (1879–1970)	13. září 1932	2. října 1932	nestraník		Prozatímní prezident. Odstoupil.
–	Abraham Oyanedel (1874–1954)	2. října 1932	24. prosince 1932	nestraník		Předseda Nejvyššího soudu vykonávající funkci viceprezidenta.
28	Arturo Alessandri (1868–1950) (potřetí)	24. prosince 1932	24. prosince 1938		Liberální strana
29	Pedro Aguirre Cerda (1879–1941)	24. prosince 1938	25. listopadu 1941		Radikální strana	Zemřel v úřadu.
–	Jerónimo Méndez (1887–1959)	25. listopadu 1941	2. dubna 1942		Radikální strana	Ministr vnitra ve funkci viceprezidenta.
30	Juan Antonio Ríos (1888–1946)	2. dubna 1942	27. června 1946		Radikální strana	Zemřel v úřadu.
–	Alfredo Duhalde (1898–1985)	27. června 1946	3. srpna 1946		Radikální strana	Ministr vnitra ve funkci viceprezidenta. Rezignoval na kandidaturu na prezidenta.
–	Vicente Merino (1889–1977)	3. srpna 1946	13. srpna 1946	nestraník		Ministr vnitra ve funkci viceprezidenta.
–	Alfredo Duhalde (1898–1985) (podruhé)	13. srpna 1946	17. října 1946		Radikální strana	Viceprezident. Rezignoval.
–	Juan Antonio Iribarren (1885–1966)	17. října 1946	3. listopadu 1946		Radikální strana	Ministr vnitra ve funkci viceprezidenta.
31	Gabriel González Videla (1898–1980)	3. listopadu 1946	3. listopadu 1952		Radikální strana
32	Carlos Ibáñez del Campo (1877–1960) (podruhé)	3. listopadu 1952	3. listopadu 1958	nestraník
33	Jorge Alessandri (1896–1986)	3. listopadu 1958	3. listopadu 1964	nestraník
34	Eduardo Frei Montalva (1911–1982)	3. listopadu 1964	3. listopadu 1970		Křesťanskodemokratická strana
35	Salvador Allende (1908–1973)	3. listopadu 1970	11. září 1973		Socialistická strana	Zemřel v úřadu; zabil se, když byl napaden prezidentský palác.

Vojenská diktatura (1973–1990)[editovat | editovat zdroj]

Č.	Prezident	Nastoupil do úřadu	Opustil úřad	Strana	Poznámky
36 (Junta)	Augusto Pinochet (1915–2006)	11. září 1973	17. června 1974	nestraník	Předseda vládní junty.
		17. června 1974	17. prosince 1974		Nejvyšší náčelník národa.
		17. prosince 1974	11. března 1981		Prezident republiky dekretem.
		11. března 1981	11. března 1989		Prezident republiky. V platnost vstoupila ústava z roku 1980, schválená v ústavním referendu v roce 1980, které potvrdilo Augusta Pinocheta jako prezidenta na 8leté funkční období.
		11. března 1989	11. března 1990		Prezident republiky. Po prohraném celostátním referendu z roku 1988 a v souladu s ústavou z roku 1980 pokračoval Pinochet a junta u moci další rok. Prezidentské a parlamentní volby se konaly tři měsíce před vypršením Pinochetova mandátu.

Prezidentská republika (od 1990)[editovat | editovat zdroj]

Č.	Prezident	Nastoupil do úřadu	Opustil úřad		Poznámky
37	Patricio Aylwin (1918–2016)	11. března 1990	11. března 1994	Křesťanskodemokratická strana	Volen na 4leté funkční období podle dočasných ustanovení ústavy z roku 1980.
38	Eduardo Frei Ruiz-Tagle (* 1942)	11. března 1994	11. března 2000	Křesťanskodemokratická strana	Volen na 8 let podle ústavy z roku 1980. Dny před jeho inaugurací zkrátila ústavní reforma z roku 1994 prezidentské období z 8 na 6 let.
39	Ricardo Lagos (* 1938)	11. března 2000	11. března 2006	Strana pro demokracii	Ústavní reforma z roku 2005 zkrátila prezidentské období ze 6 na 4 roky.
40	Michelle Bacheletová (* 1951)	11. března 2006	11. března 2010	Socialistická strana	První termín. První žena v úřadě.
41	Sebastián Piñera (1949–2024)	11. března 2010	11. března 2014	Národní obnova později nestraník	První termín. První demokraticky zvolený konzervativní prezident od roku 1958.
42	Michelle Bacheletová (* 1951) (podruhé)	11. března 2014	11. března 2018	Socialistická strana	Druhý termín. Podporován levicovou koalicí Nová většina a komunistickou stranou.
43	Sebastián Piñera (1949–2024) (podruhé)	11. března 2018	11. března 2022	nestraník podporován Pojďme Chile	Druhé období. Kandidoval jako nezávislý kandidát podporovaný středo-pravicovou koalicí Pojďme Chile. Předtím pozastavil své členství ve straně během svého prvního funkčního období (2010–2014).
44	Gabriel Boric (* 1986)	11. března 2022	úřadující	Sociální konvergence	Nejmladší prezident. Podporován levicovou koalicí Schvaluji Důstojnost.