Charles Watson-Wentworth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charles Watson-Wentworth
Charles Watson-Wentworth

Ve funkci:
13. červenec 1765 – 30. červenec 1766
Panovník Jiří III.
Předchůdce George Grenville
Nástupce William Pitt

Ve funkci:
27. březen 1782 – 1. červenec 1782
Panovník Jiří III.
Předchůdce Frederick North
Nástupce William Petty

Narození 13. květen 1730

Rotherham, South Yorkshire

Úmrtí 1. červenec 1782
Londýn
Občanství Spojené království
Politický subjekt Whigové
Vzdělání

St John's College, Cambridge

Charles Watson-Wentworth, 2. markýz z Rockinghamu (13. květen 17301. červenec 1782) byl britský státník, člen strany Whigů, známý jako politik, který ve dvou obdobích zastával funkci britského premiéra. V době, kdy se aktivně zapojil do politiky, zastával pouze dvě významné pozice (premiér a předsedající Dolní sněmovny), ale byl velmi vlivným politikem.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Watson se narodil 13. května 1730 v Rotherhamu v South Yorkshire a byl dědicem Thomase Wentwortha, 1. hraběte ze Staffordu. Studoval na Westminsterské škole a roku 1746 se přestěhoval do Carlisle, kde se připojil k princi Williamovi, mladšímu synovi Jiřího II. O čtyři roky později byl jmenován hrabětem z Maltonu a krátce nato zdědil i titul hraběte po svém otci.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Následující rok se stal členem Sněmovny lordů a roku 1751 se stal správcem královské domácnosti u Jiřího II. Byl povýšen do rytířského stavu a roku 1761 mu byl udělen podvazkový řád. Roku 1762 pověřil Jiří III. svého učitele Johna Stuarta funkcí premiéra. O několik měsíců později se proti němu v parlamentu zvedla opozice vedená předchozím premiérem Pelham-Hollesem, ke které se připojil i Watson, a která dosáhla Stuartovo odvolání. V následujících letech se stal Watson vůdcem Pelhamových spojenců.

Neoblíbenost dalšího premiéra Grenvilleho u krále a jeho neschopnost získat parlamentní většinu vedla roku 1765 k jeho odvolání a po jednáních byl Watson pověřen sestavením vlády. Ten jmenoval své spojence Conwaye a Fotzroye správci severní a jižní části země. Jeho soukromým tajemníkem se stal Edmund Burke, irský státník a filozof. Ten se stal Watsonovým přítelem, politickým spojencem a rádcem. Nicméně vnitřní rozpory ve vládě vedly k Watsonově rezignaci a jmenování Williama Pitta premiérem.

Následujících šestnáct let strávil Watson v opozici. Byl silným podporovatelem ústavních práv kolonistů a podporoval nárok Amerických kolonií na nezávislost. Roku 1782 byl podruhé jmenován do funkce premiéra a v této pozici podporoval ukončení americké války za nezávislost a uznal samostatnost Spojených států amerických. Období této vlády však po čtrnácti týdnech ukončila jeho smrt.


V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Watson-Wentworth, 2nd Marquess of Rockingham na anglické Wikipedii.