Endokrinní disruptory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
DDT narušuje účinek estrogenů

Endokrinní disruptory (nebo též hormonálně aktivní látky) je označení pro exogenní látky, které účinkují jako hormony v endokrinním systému a narušují fyziologické funkce endogenních hormonů.

Příklady syntetických látek a jejich účinků[editovat | editovat zdroj]

Bisfenol A - strukturní vzorec

Za endokrinní disruptory jsou považovány např. nonylfenol[1], některé ftaláty, polybromované difenylethery (PBDE), bisfenol A nebo některé pesticidy jako atrazin, chlordecon[2] nebo chlorpyrifos[3].

Chlorpyrifos - strukturní vzorec

Endokrinní disruptory mají rozmanité účinky, např. DDT či endosulfan mohou napodobovat účinek estrogenů. Vinclozolin nebo linuron buňkám blokují schopnost přijímat signály androgenů. Pesticid atrazin narušuje v tvorbu gonadoliberinu, který reguluje tvorby lidských pohlavních hormonů.[4]

Fytoestrogeny[editovat | editovat zdroj]

Fytoestrogeny jsou přirozené hormonálně aktivní látky obsažené v tělech rostlin nebo živočichů, které mají vztah k estrogennímu receptoru. Jde například o izoflavony, kumestany, flavony nebo lignany. Fytoestrogeny se zvažují jako alternativa k hormonální substituční léčbě u žen v klimakteriu, které nemohou užívat syntetické estrogeny.[5]

Regulace v Evropské unii[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 poslanci Evropského parlamentu schválili zprávu, kterou předložila švédská poslankyně Asa Westlundová, a v níž vyzývají Evropskou komisi k prosazení regulace, jež lépe ochrání zdraví Evropanů před působením endokrinních disruptorů.[6] Později poslalo 89 vědců z celého světa tzv. Berlaymontskou deklaraci místopředsedovi Evropské komise Antonio Tajanimu, komisaři pro zdraví a spotřebitele Tonio Borgovi a komisařce pro výzkum Máire Geoghegan-Quinnové, ve které žádají Evropskou unii, aby k efektivně regulovala endokrinní disruptory.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J. Pěknicová: Vliv endokrinních disruptorů na firtilitu savců
  2. Chlordecon
  3. Martin Sucharda, Vojtěch Kotecký: Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu, Hnutí Duha, leden 2003
  4. Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví, Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4
  5. Marie Vrzáňová, Jana Heresová FYTOESTROGENY, INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE, 1/2004
  6. Europarlament žádá lepší ochranu zdraví před chemikáliemi narušujícími hormonální systém
  7. Endokrinní disruptory: Desítky vědců vyzývají Evropskou komisi k akci

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Theo Colborn, Dianne Dumanoski, John Peterson Myers. Our stolen future - are we threatening our fertility, intelligence, and survival? : a scientific detective story, New York 1996, ISBN 0-452-27414-1
  • Sheldon Krimsky: Hormonal Chaos - The Scientific and Social Origins of the Environmental Endocrine Hypothesis, Johns Hopkins University, Press 2002, ISBN 0-8018-6279-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]