Endrin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Endrin
Strukturní vzorec endrinu
Obecné
Systematický název (1aR,2S,2aS,3S,6R,6aR,7R,7aS)-3,4,5,6,9,9-hexachlor-1a,2,2a,3,6,6a,7,7a-oktahydro-2,7:3,6-dimethannafto[2,3-b]oxiren
Triviální název endrin
Ostatní názvy Mendrin, sloučenina 269
Anglický název Endrin
Německý název Endrin
Sumární vzorec C12H8Cl6O
Vzhled bezbarvá pevná látka
Identifikace
SMILES ClC1=C(Cl)[C@@]5(Cl)C(Cl)(Cl)[C@]1(Cl)[C@H]4[C@@H]3C[C@@H]([C@@H]2O[C@@H]23)[C@H]45
Vlastnosti
Molární hmotnost 380,907 g/mol
Teplota rozkladu 200 °C
Bezpečnost
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R24 R28 R50/53
S-věty (S1/2) S22 S36/37 S45 S60 S61

GHS06 – toxické látky
GHS06

GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09

H-věty H300 H311 H410
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Endrin je pesticid dříve používaný zejména pro obilniny a ovoce, ale i pro bavlnu, tabák nebo cukrovou třtinu. Používal se jako insekticid, rodenticid (proti hlodavcům) a avicid (proti ptákům).

Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Čistý endrin je bílá krystalická látka, která taje při teplotě 226 až 230 °C, přičemž přitom dochází k částečnému rozkladu. Endrin je velmi špatně rozpustný ve vodě (0,23 mg/l).

Jako komerční přípravek (cca 92 % endrinu) je žlutohnědý s charakteristickým zápachem. Obvyklé příměsi tvoří isodrin (0,73 %), ketoendrin (1,57 %), dieldrin (0,42 %), aldrin (0,03 %). atd.

Ekologická rizika[editovat | editovat zdroj]

Endrin je toxický i pro tzv. necílové živočichy. Obzvláště toxický je pro ryby, vodní bezobratlé organismy a pro fytoplankton. Je schopen se kumulovat v tělech organismů, a tak dochází k jeho hromadění v rámci potravních řetězcích (bioakumulace). Z tohoto důvodu jsou nejvíce ohroženy populace ptáků a šelem. I proto byla ve většině zemí, včetně České republiky, výroba a použití endrinu zakázána.

Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]

Může vstupovat do těla kůží, inhalačně (vdechnutím) nebo orálně (spolknutím). Způsobuje bolesti hlavy a závratě, zvracení, nespavost ale i reverzibilní hluchotu. Vyšší dávky vyvolávají křeče, obtížné dýchání, třes a zmatenost. Chronická expozice vede k poškození jater.

Regulace[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodně je regulován Stockholmskou úmluvou.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]