Ořešník kropenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Ořešník kropenatý

Ořešník kropenatý
Ořešník kropenatý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: krkavcovití (Corvidae)
Druh: ořešník (Nucifraga)
Binomické jméno
Nucifraga caryocatactes
L., 1758
Mapa rozšíření ořešníka kropenatého
Mapa rozšíření ořešníka kropenatého
Ořešník kropenatý v letu, s typickými bílými lemy ocasu

Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) je pták z čeledi krkavcovitých.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

U ořešníka kropenatého se rozlišuje celkem 10 poddruhů, z nichž se v Evropě vyskytují 2: ořešník kropenatý evropský (N. c. caryocatactes), obývající Evropu, a ořešník kropenatý sibiřský (N. c. macrorhynchos), obývající Sibiř a v Evropě se často objevující na tahu. Uvedené poddruhy se mimo šířky bílé pásky na konci ocasu liší především tloušťkou zobáku, přičemž evropský poddruh má zobák znatelně silnější,[1] jelikož limbové oříšky evropské limby mají silnější skořápku (tzv. paralelní variabilita).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je velký asi jako hrdlička zahradní (délka těla 32–35 cm, rozpětí křídel 49–53 cm).[2] Má tmavě hnědé peří s bílými kapkovitými skvrnami. Spodní ocasní krovky a konec ocasu jsou bílé. Samec a samice se navzájem neliší.

Během hnízdní období plachý, skrytě žijící, na podzim však často překvapivě krotký. Létá těžkopádně, podobně jako sojka obecná. Hlas je hlasité, drnčivé, často několikrát opakované „gerrr“.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Má palearktický typ rozšíření, s areálem zahrnujícím pásmo severských jehličnatých lesů od jižního Norska a střední Evropy na západě, po Kamčatku, Kurily a Japonsko na východě. Nejseverněji zasahuje na severovýchodní Sibiř, nejjižněji v podobě izolovaných populací do Alp, balkánských pohoří, Kašmíru, Himalájí, Junanu a Tchajwanu. Většinou stálý a potulný druh, s neperiodickými výraznými invazemi do Evropy (včetně ČR), severního Íránu, střední Číny a Koreje. Při invazích se v hejnech společně se sibiřskými ptáky (ssp. macrorhynchos) obvykle objevují i jedinci vzhledově nerozlišitelní od nominátního poddruhu (ssp. caryocatactes); v takovém případě se jedná buď o ptáky z hybridní zóny nebo o jedince ze severovýchodního Ruska či Skandinávie, kteří se k invazím připojují.[1][3] Evropská populace je odhadována na 400 000-860 000 párů a je považována za stabilní.[4]

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

Na území ČR pravidelně hnízdí převážně ve výše položených oblastech s jehličnatými lesy v nadmořské výšce 500–1000 m. V posledních desetiletích se však šíří i do nižších poloh, kde k hnízdění využívá kulturní smrčiny (např. Sázavsko, kde hnízdí v 350–400 m n. m.). Celková početnost byla v letech 1985-89 i 2001-03 odhadnuta na 2500-5000 párů. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh.[1]

Mimohnízdní výskyt ořešníka kropenatého na našem území souvisí jak s rozletem části u nás vyhnízdivších ptáků, tak s průtahem a v některých letech též invazí severských ptáků. K rozletu ptáků hnízdících v ČR dochází již od začátku července, průtah pak vrcholí v srpnu a září. Ořešníci se během tohoto období často objevují i v nížinách, včetně městských zahrad.[1]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí jednotlivě, monogamně, ve značně velkých teritoriích. Cizí ptáci jsou v nich však obvykle trpěni a vyháněni pouze v případě, že vybírají ukryté ořechy. Hnízdiště páry zabírají již v únoru a začátkem března začínají se stavbou hnízda. Hnízdo je miska ze stébel, klacíků, mechů a lišejníků umístěná vysoko u kmenů mladších jehličnatých stromů, většinou smrků. Hnízdí jednou ročně. Samice snáší 3-4 bělavá, řídce hnědě skvrnitá vejce o rozměrech 33,9 x 24,1 mm, na kterých sedí sama po dobu 16-18 dnů. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve věku 22-25 dnů. Vzletnosti dosahují o pár dnů později a pohlavně dospělá jsou v 1. roce života.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potrava ořešníka kropenatého je převážně rostlinná. Převažují v ní semena jehličnanů (zvláště limby) a lískové ořechy, ale zastoupena jsou i jiná semena a různé plody. Zanedbatelný není ani podíl živočišné složky, tvořené hmyzem a příležitostně také drobnými savci, ptačími mláďaty, obojživelníky, měkkýši a žížalami. Semena a ořechy v pozdním létě a na podzim ukrývá do různých skrýší, např. pod kořeny stromů, v listí nebo do děr, které si velmi dobře pamatuje.[1][2] V zimě je schopen najít zásoby ukryté až 2 metry hluboko pod sněhem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  2. a b c SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. CEPÁK, J. a kol.. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.  
  4. Spotted Nutcracker Nucifraga caryocatactes [online]. BirdLife International, [cit. 2013-03-05]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]