Vydra mořská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vydra mořská

Vydra mořská
Vydra mořská
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď: vydry (Lutrinae)
Rod: vydra (Enhydra)
Binomické jméno
Enhydra lutris
Carl Linné, 1758

Vydra mořská (Enhydra lutris) neboli kalan je největší druh vydry a spolu s rosomákem největšíšelma z čeledi lasicovitých. Zároveň je ze všech druhů vyder nejvíce přizpůsobena vodnímu životu.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Obývá mořské pobřeží Tichého oceánu od Japonska, přes asijské pobřeží Ruska a Aljašku až po Kalifornii. V 18.-19. stol. ale byla na většině tohoto území vyhubena lovci kožešin. Chráněna začala být teprve počátkem 20. století.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se převážně mořskými ježovkami, ušněmi, mlži, hlavonožci a dalšími živočichy. Jen mořských ježovek zkonzumuje denně několik kilogramů (až čtvrtinu své hmotnosti). Vydra mořská je hravá a zvědavá a tyto její vlastnosti spolu s nádhernou kožešinou zapříčinily, že je člověk na některých místech téměř vyhubil.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vydra mořská má zavalité tělo, bez ocasu měří 120 - 145 cm a dalších asi 30 cm připadá na mírně zploštělý ocas. Hmotnosat dosahuje 15-45 cm, samci jsou výrazně větší než samice. Zbarvení srsti je převážně tmavě hnědé až šedohnědé, na obličeji světlejší. Starší zvířata mají obličej žlutavý až bílý. Hlava mydry mořské má mírně klabonosý profil, nápadné jsou dlouhé vibirsy (hmatové vousy)a výrazné hnědé oči. Naopak boltce jsou malé, téměř ukryté v srsti a částečně uzaviratelné. Mezi prsty má vydra mořská vyvinuté plovací blány, které jsou zvláště patrné na zadních končetinách.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rodí jen jedno mládě, ojediněle dvojčata. Malé mládě se zdržuje na břehu, později ho matka nosí na břiše. V zajetí se vydra mořská může dožít až 30 let, v přírodě ale zřídka žijí déle než 10 let. Důvodem úhynu je často značné opotřebení chrupu, což je následek konzumace živočichů s tvrdými skořápkami. Vydry mají mnoho přirozených nepřátel.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Enhydra lutris ve Wikimedia Commons