Lasice kolčava
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Lasiče kolčava
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Mustela nivalis Linné, 1766 |
Lasice kolčava (Mustela nivalis) je nejmenší a zároveň nejhojnější šelma v ČR z čeledi lasicovití (Mustelidae). Mezi savce, které myslivci ve svých revírech příliš rádi nevidí, patří i některé kunovité šelmy včetně kolčavy. Je to proto, že kolčava útočí na drobnou zvěř, např. na koroptve, bažanty, mladé zajíce nebo králíky. Na druhé straně však tyto škody mnohonásobně vynahrazuje chytáním hrabošů, myší, syslů a křečků, kteří ničí obilí a jiné plodiny. K chytání drobných hlodavců má kolčava výborně tvarované tělo. Štíhlý a hadovitě protáhlý trup na krátkých bězích se neobyčejně snadno protáhne každou hraboší chodbičkou, a co kolčava jednou uchopí do silného chrupu s 34 ostrými zuby, nemá naději na uniknutí.
Obsah |
[editovat] Popis
Lasice kolčavy dosahují velikosti 155-260 mm a hmotnosti 30-160 g. Velikost těla je velmi různorodá, samice jsou však vždy menší. Srst je zbarvena mléčněhnědě až rezavohnědě s bělavou náprsenkou a spodní stranou těla. Na ocase se na rozdíl od hranostaje nenachází černá špička. V ČR se na zimu nepřebarvuje, jen zesvětlá.
[editovat] Stanoviště
Lasice kolčavy vyhledávají sušší místa ve volné krajině - pole a louky s mezemi, méně v okolí lidských obydlí. Úkryty si vyhledávají v různých štěrbinách, hromadách dříví, stromových dutinách i myších norách. Aktivní je hlavně za soumraku a nad ránem, ale můžeme ji zastihnout na lovu i ve dne.
[editovat] Potrava
Její potravou jsou myši a hraboši, méně hmyz, obojživelníci a ptáci, výjimečně k nevůli myslivců i zajíc či bažant[1].
[editovat] Způsob života
Lasice žijí samotářsky v různých štěrbinách a dutinách. Jsou aktivní zejména za soumraku a k ránu, mnohdy jsou však zastiženy při lovu i ve dne. V zajetí se může kolčava dožít až 10 let, v přírodě však obvykle 2-3 roky. Jejími nepřáteli jsou zejména draví ptáci, sovy a lišky.
[editovat] Rozmnožování
Říje probíhá zejména na jaře, samice rodí po 30-37 dnech březosti 3-7 mláďat. Mláďata jsou 25 dnů slepá, matka se o ně stará čtyři měsíce. Pokud je dostatek potravy, tzv hraboší rok, může mít kolčava mladé i několikrát do roka. Mezi přední vlastnosti lasice patří lstivost a vypočítavost.
[editovat] Areál rozšíření
Areál rozšíření zahrnuje většinu Evropy (chybí jen v Irsku a na Islandu) a Asie, a také severní Afriku. Nověji je k tomuto druhu řazena i lasička žijící v Severní Americe.
V ČR se s ní běžně setkáme všude od nížin po hřebeny hor.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Lasice kolčava, s. 264.
