Lasice kolčava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lasice kolčava

Lasiče kolčava
Lasiče kolčava
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
Rod: lasice (Mustela)
Binomické jméno
Mustela nivalis
Linné, 1766

Lasice kolčava (Mustela nivalis) je nejmenší a zároveň nejhojnější šelma v ČR z čeledi lasicovití (Mustelidae). Mezi savce, které myslivci ve svých revírech příliš rádi nevidí, patří i některé kunovité šelmy včetně kolčavy. Je to proto, že kolčava útočí na drobnou zvěř, např. na koroptve, bažanty, mladé zajíce nebo králíky. Na druhé straně však tyto škody mnohonásobně vynahrazuje chytáním hrabošů, myší, syslů a křečků, kteří ničí obilí a jiné plodiny. K chytání drobných hlodavců má kolčava výborně tvarované tělo. Štíhlý a hadovitě protáhlý trup na krátkých bězích se neobyčejně snadno protáhne každou hraboší chodbičkou, a co kolčava jednou uchopí do silného chrupu s 34 ostrými zuby, nemá naději na uniknutí.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lasice kolčavy dosahují velikosti 155-260 mm a hmotnosti 30-160 g. Velikost těla je velmi různorodá, samice jsou však vždy menší. Srst je zbarvena mléčněhnědě až rezavohnědě s bělavou náprsenkou a spodní stranou těla. Na ocase se (na rozdíl od hranostaje) nenachází černá špička. V ČR se na zimu nepřebarvuje, jen zesvětlá.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Lasice kolčavy vyhledávají sušší místa ve volné krajině – pole a louky s mezemi, méně v okolí lidských obydlí. Úkryty si vyhledávají v různých štěrbinách, hromadách dříví, stromových dutinách i myších norách. Aktivní je hlavně za soumraku a nad ránem, ale můžeme ji zastihnout na lovu i ve dne.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Její potravou jsou myši a hraboši, méně hmyz, obojživelníci a ptáci, výjimečně k nevůli myslivců i zajíc či bažant[1].

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Lasice žijí samotářsky v různých štěrbinách a dutinách. Jsou aktivní zejména za soumraku a k ránu, mnohdy jsou však zastiženy při lovu i ve dne. V zajetí se může kolčava dožít až 10 let, v přírodě však obvykle 2-3 roky. Jejími nepřáteli jsou zejména draví ptáci, sovy a lišky.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Říje probíhá zejména na jaře, samice rodí po 30-37 dnech březosti 3-7 mláďat. Mláďata jsou 25 dnů slepá, matka se o ně stará čtyři měsíce. Pokud je dostatek potravy, tzv hraboší rok, může mít kolčava mladé i několikrát do roka.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Areál rozšíření zahrnuje většinu Evropy (chybí jen v Irsku a na Islandu) a Asie, a také severní Afriku. Nověji je k tomuto druhu řazena i lasička žijící v Severní Americe.

V ČR se s ní běžně setkáme všude od nížin po hřebeny hor.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Lasice kolčava, s. 264.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]