Lidová architektura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Typické doškové chalupy na ostrově Rujana, Německo.
Svatobořice - lidová architektura
Dům podkrkonošské lidové architektury Žďár u Staré Paky

Lidová architektura je projev stavební činnosti s vlastnostmi v určité oblasti, stavěná většinou svépomocí. Většinou se používají místně dostupné zdroje a tradice k řešení místních potřeb. Tradiční lidová architektura byla realizovaná většinou svépomocně. Lidová architektura je silně navázána na prostředí, v němž vzniká, hlavně materiálně. V některých jazycích se tato architektura nazývá vernakulární, v němčině zase tradiční.

Může být v kontrastu ke plánované architektuře, která je charakterizována stylistickými prvky konstrukce a záměrně začleněnými estetickými prvky, které jdou nad rámec stavebního funkčního požadavku.

Znalosti stavění lidové architektury jsou podloženy místní tradicí, z velké části (ale nejen) jde oznalosti získané metodou pokusů a omylů v průběhu generací, na rozdíl od geometrických a fyzikálních výpočtů, které jsou základem architektury plánované architekty. To ovšem nebrání tomu, aby architekti používali lidovou architektury ve svých vzorech.

Druhy lidových staveb[editovat | editovat zdroj]

  • Obytné
  • Hospodářské - salaše, humna, stáje, chlévy, stodoly, sklepy, ...
  • Výrobní - mlýny, hrnčířské domy, pekárny, kovárny, výhně, ...
  • Sakrální - kapličky, kostely, boží muky, zvonice, ...
  • Veřejné - mosty, lávky, převozy, hatě, ...


Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Lidová architektura v České republice.

V České republice se do dnešních dnů uchovalo mnoho památek lidové architektury, a to nejen jednotlivé objekty, ale často ucelená stylově čistá výstavba. Vývoj architektury probíhal od raného středověku až po dvacáté století. Hlavní regionální oblasti jsou: Střední Čechy, Jižní Čechy, Jihozápadní Čechy, Severozápadní Čechy, Severní Čechy, Východní Čechy, Jižní Morava, Střední Morava, Slezsko a Severní Morava.


Obytná budova v Muzeu kysucké vesnice.

Slovensko[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Lidová architektura na Slovensku.

Lidová architektura na Slovensku byla během celých dějin odolná vůči módním slohovým vlivům a primární roli hrála vždy funkce. Zdobení se týkalo především uliční fasády a vstupu. V rámci urbanismu se domy lišily jen málo, a to právě ornamentálními projevem. Lidová architektura harmonicky souzní s přírodou. Nové nikdy samoúčelně nevytlačovalo staré, ověřené stavební postupy se opakovaly. Pěkné příklady lidové architektury můžeme nalézt v skanzenech, ačkoliv už ne v původním prostředí - klasickou ulici zde nenajdeme. Lidová architektura Slovenska se dělí na Jižní Slovensko, Střední Slovensko, Severní Slovensko, včetně Oravy a Severovýchodní Slovensko.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ľudová architektúra na slovenské Wikipedii, Vernacular architecture na anglické Wikipedii a Ľudová architektúra na Slovensku na slovenské Wikipedii.