Dudy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dudy - na Moravě též gajdy, na Chodsku pukl jsou prastarý lidový hudební nástroj, užívaný v podobě historicky známé už v antickém Řecku. Původně byly jednoduchým dechovým nástrojem, který pravděpodobně vznikl již před 4000 lety v Egyptě a v přední Asii. Odtud se postupně šířily s pastýři, ale predevším s četnými arabskotureckými nájezdy do Evropy, kde nacházíme nejvíce jejich forem a druhů - mnoho evropských národů má pro ně nejen své jméno, ale i své vlastní modifikace nástroje.

Funkce nástroje je založena na vhánění vzduchu pomocí měchu umístěného v podpaždí hudebníka přes plátek (plátky) do píšťaly s otvory. Rozechvíváním plátku(ů) vzniká zvuk a tón je tvořen uzavíráním otvorů píšťaly prsty, podobně jak je tomu např. u zobcové flétny (tak pracují např. dudy české). Nejčastěji jsou laděny v tónině Es dur. Na poněkud jiném principu pracují dudy skotské, kde se vzduch do nástroje nevhání měchem, ale ústy.

Zvuk dud je mečivý a hrají pouze na osm tónů, což dodává jejich hře jednotvárnosti. Mají však stále mnoho ctitelů. Nejvíce proslavili dudy čeští dudáci ze Strakonicka a Chodska. V Česku existuje několik kvalitních lidových souborů a ve Strakonicích se pořádá jednou za dva roky významný Mezinárodní dudácký festival.