Vyšebrodský klášter
| Vyšebrodský klášter |
|
|---|---|
 |
|
| Místo | Vyšší Brod |
| Zeměpisné souřadnice | 48° 37′ 14,3″ s. š., 14° 18′ 24,2″ v. d. |
| Řád | cisterciácký |
| Založení | 1259 |
| Zrušení | 1941 |
| Mateřský klášter | Wilhering |
Vyšebrodský klášter je cisterciácký klášter (Monasterium Cisterciense, Zisterzienserstift) nacházející se ve Vyšším Brodě. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. V čele kláštera stojí převor Jan Justin Berka.
Obsah |
Historie [editovat]
Klášter založil roku 1259 Vok I. z Rožmberka, po předchozím jednání s cisterciáckou generální kapitulou v Citeaux. Fundace byla potvrzena pražským biskupem 1. června téhož roku. Zakladatel novému klášteru zároveň (či krátce poté) daroval pozemky okolo, včetně osady Vyšší Brod. Rožmberkové byli nejvýznamnější větví rodu Vítkovců a je nesporné, že od začátku se s klášterem počítalo jako s rodovou nekropolí. Pohřbem Voka I. z Rožmberka 1262 zde počala řada deseti generací pohřbů.[1] Posledním pochovaným v Rožmberské kryptě Kostela Nanebevzetí Panny Marie byl roku 1611 v Třeboni zesnulý Petr Vok z Rožmberka (Petrus Woko Ursini gubernator),jehož rakev je zachována do dnešních časů v bezvadném stavu.
Na jihozápad od osady postupně vyrostla impozantní gotická stavba opevněného kláštera s nádherným klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Klášter prodělal několik období úpadku, z nichž nejvýznamnější byly úpadky ve 14. století (za husitských válek byl klášter vypálen), a druhé polovině 20. století (ve 40. letech byli mniši vyhnáni nacisty a klášter zpustl).
Po druhé světové válce se mniši vrátili, nicméně nikoliv na dlouho, neboť na počátku 50. let byl klášter přepaden příslušníky StB a SNB, kteří bez jakéhokoliv zákonného podkladu klášter zabrali a mnichy odvezli do internačních táborů. V následných letech klášter pustl. Ale nepodařilo se prosadit plány místního JZD, které z něj chtělo udělat sklad zemědělské techniky, a z jeho nejcennějších částí bylo vytvořeno muzeum, nicméně do stavby se neinvestovalo a nemalá část movitého majetku byla rozkradena. Cisterciánský řád se do Vyšebrodského kláštera vrátil po roce 1989 a od té doby se postupně snaží o jeho opravy.
V roce 2011 se komunita vyšebrodských mnichů rozhodla vrátit k tradiční liturgii. Vyšebrodský klášter je tak jediným místem v českobudějovické diecézi, kde je možno denně navštěvovat tridentskou mši.
V průběhu sezóny (duben–září) je klášter přístupný veřejnosti, návštěvníky provádějí průvodci. Mimo sezónu je třeba návštěvu domluvit předem.
Turistické zajímavosti [editovat]
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie (dostavěn ve 14. století) se čtyřmi kaplemi, jedním hlavním oltářem a osmi vedlejšími. V letech 2011-2012 prošel interiér generální opravou, a kostel je proto uzavřen. Znovuotevřen byl 15. prosince 2012.
Vedle kostela se v areálu kláštera nachází i kaple sv. Anny, jejíž rekonstrukce byla dokončena v roce 2012.
Dále jsou veřejnosti při prohlídkách přístupny následující cenné prostory: postranní a obrazová galerie, knihovní chodba a dva knižní sály: filosofický a teologický. Přestože se podařilo v restitucích dohledat a získat zpět jen část movitého majetku, vyskytují se zde některé pozoruhodné sbírky – sbírka obrazů českých malířů v obrazárně, sbírka bohoslužebných předmětů ze 17. a 18. století, rozsáhlá sbírka biblí ve 40 jazycích, rozsáhlá sbírka odborné teologické a filosofické literatury. Celkově obsahují knihovny přes 70 tisíc svazků včetně 200 rukopisů na pergamenu a 400 inkunábulí.
Seznam pohřbených [editovat]
- Vok I. z Rožmberka
- Vítek II. z Příběnic
- Eliška z Dobrušky
- Jindřich I. z Rožmberka
- Johanka z Rožmberka
- Viola Těšínská
- Petr I. z Rožmberka
- Kateřina z Vartemberka
- Markéta z Rožmberka
- Jošt I. z Rožmberka
- Alžběta z Vartemberka
- Oldřich I. z Rožmberka
- Barbora ze Schaunberga
- Anežka z Wallsee
- Jindřich III. z Rožmberka
- Alžběta z Kravař
- Jindřich IV. z Rožmberka
- Oldřich II. z Rožmberka
- Jan II. z Rožmberka
- Anna Hlohovská
- Jindřich V. z Rožmberka
- Alžběta z Kravař a ze Strážnice
- Vok II. z Rožmberka
- Oldřich III. z Rožmberka
- Petr IV. z Rožmberka
- Jindřich VII. z Rožmberka
- Bohunka ze Starhemberku
- Ferdinand Vok z Rožmberka
- Jan III. z Rožmberka
- Jošt III. z Rožmberka
- Petr V. z Rožmberka
- Kateřina Brunšvická
- Anna z Rogendorfu
- Žofie Braniborská z Hohenzollernu
- Kateřina z Ludanic
- Petr Vok z Rožmberka
- Ofka Krumlovská
- Hynek z Krumlova
- Vok z Krumlova
- Záviš z Falkenštejna
- Jan Zrinský ze Serynu[1]
Související články [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b HLINOMAZ, Milan; KOLDA, Vlastimil. Vyšebrodský klášter - nekropole Rožmberků, JSH 4/1988. České Budějovice : Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 1998.
Externí odkazy [editovat]
- Stránky kláštera
- Vyšší Brod a klášter na Mapy.cz
- Podrobné stránky s odkazy na ještě podrobnější. Povedené fotografie.
- Internetový průvodce
- Závišův kříž
- Raná cisterciácká architektura
- Nejvýznamnější cisterciácké kláštery v Evropě
Literatura [editovat]
- MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha : Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. -kapitola Marianský obraz v hlavním kostele Vyšebrodském, s. 63-65.
