Vyšebrodský klášter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vyšebrodský klášter
Vyssi Brod Vysebrodsky klaster.jpg
Místo Vyšší Brod
Zeměpisné souřadnice
Řád cisterciácký
Založení 1259
Zrušení 1941
Mateřský klášter Wilhering

Vyšebrodský klášter je cisterciácký klášter (Monasterium Cisterciense, Zisterzienserstift) nacházející se ve Vyšším Brodě. Jedná se o jediný fungující mužský cisterciácký klášter v České republice a jednu z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. V čele kláštera stojí převor Justin Berka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Klášter založil roku 1259 Vok I. z Rožmberka, po předchozím jednání s cisterciáckou generální kapitulou v Citeaux. Fundace byla potvrzena pražským biskupem 1. června téhož roku, tento den, kdy byl vysvěcen klášterní kostel, je považován za datum založení kláštera. Zakladatel novému klášteru zároveň (či krátce poté) daroval pozemky okolo, včetně osady Vyšší Brod.

Rožmberkové byli nejvýznamnější větví rodu Vítkovců a je nesporné, že od začátku se s klášterem počítalo jako s rodovou nekropolí. Pohřbem Voka I. z Rožmberka 1262 zde počala řada deseti generací pohřbů.[1] Posledním pochovaným v Rožmberské kryptě Kostela Nanebevzetí Panny Marie byl roku 1611 v Třeboni zesnulý Petr Vok z Rožmberka (Petrus Woko Ursini gubernator), jehož rakev je zachována do dnešních časů v bezvadném stavu.

Klášter (Vyšší Brod)

Na jihozápad od osady postupně vyrostla impozantní gotická stavba opevněného kláštera s nádherným klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Klášter prodělal několik období úpadku, z nichž nejvýznamnější byly úpadky ve 14. století (za husitských válek byl klášter vypálen), a druhé polovině 20. století (ve 40. letech byli mniši vyhnáni nacisty a klášter zpustl).

Po druhé světové válce se mniši vrátili, nicméně nikoliv na dlouho, neboť na počátku 50. let byl klášter přepaden příslušníky StB a SNB, kteří bez jakéhokoliv zákonného podkladu klášter zabrali a mnichy odvezli do internačních táborů. V následných letech klášter pustl. Ale nepodařilo se prosadit plány místního JZD, které z něj chtělo udělat sklad zemědělské techniky, a z jeho nejcennějších částí bylo vytvořeno muzeum, nicméně do stavby se neinvestovalo a nemalá část movitého majetku byla rozkradena. Cisterciácký řád se do Vyšebrodského kláštera vrátil po roce 1989 a od té doby se postupně snaží o jeho opravy.

V klášteře je od konce 13. století až dodnes uchováván tzv. Závišův kříž, který cisterciákům daroval Záviš z Falkenštejna. Jedná se o relikviář s kusem dřeva z Kristova kříže, považovaný za jednu z nejvzácnějších středověkých zlatnických památek na českém území.[2][3]

V roce 2011 se komunita vyšebrodských mnichů rozhodla vrátit k tradiční liturgii. Vyšebrodský klášter je tak jediným místem v českobudějovické diecézi, kde je možno denně navštěvovat tridentskou mši. Klášterní kapitula čítá tři mnichy s trvalými sliby (včetně osmadevadesátiletého bratra Aloise Zálešáka, který je nejstarším žijícím cisterciákem), v klášteře pak žije ještě jeden bratr s časnými sliby a jeden kandidát.

V průběhu sezóny (duben–září) je klášter přístupný veřejnosti, návštěvníky provádějí průvodci. Mimo sezónu je třeba návštěvu domluvit předem.

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Poštovní muzeum a kaple sv. Anny

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie (dostavěn ve 14. století) se čtyřmi kaplemi, jedním hlavním oltářem a osmi vedlejšími. V letech 20112012 prošel interiér generální opravou, a kostel byl proto uzavřen. Znovuotevřen byl 15. prosince 2012.

Vedle kostela se v areálu kláštera nachází i kaple sv. Anny, jejíž rekonstrukce byla dokončena v roce 2012.

Dále jsou veřejnosti při prohlídkách přístupny následující cenné prostory: postranní a obrazová galerie, knihovní chodba a dva knižní sály: filosofický a teologický. Přestože se podařilo v restitucích dohledat a získat zpět jen část movitého majetku, vyskytují se zde některé pozoruhodné sbírky – sbírka obrazů českých malířů v obrazárně, sbírka bohoslužebných předmětů ze 17. a 18. století, rozsáhlá sbírka biblí ve 40 jazycích, rozsáhlá sbírka odborné teologické a filosofické literatury. Celkově obsahují knihovny přes 70 tisíc svazků včetně 200 rukopisů na pergamenu a 400 inkunábulí.

Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HLINOMAZ, Milan; KOLDA, Vlastimil. Vyšebrodský klášter - nekropole Rožmberků, JSH 4/1988. České Budějovice : Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 1998.  
  2. Historie: Klášter pod patronací Rožmberků [online]. Klášter Vyšší Brod. Dostupné online.  
  3. Mniši ukázali Závišův kříž, hlídali ho těžkooděnci se samopaly. iDnes.cz [online]. . Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]